Léky na hubnutí stojí tisíce, zájem Čechů i tak roste

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Léky se dostávají do povědomí populace, zájem je pochopitelně větší. Staly se věcí, která se v ordinaci řeší minimálně jednou týdně,“ říká o relativně nových přípravcích na hubnutí praktický lékař Norbert Král.

První zájemci o tento typ léčby se v jeho ordinaci začali objevovat přibližně před rokem a půl. Od té doby jich neustále přibývá. Zájem vzrostl především poté, co lidé informace o „zázračném“ způsobu hubnutí začali ve velkém sdílet na sociálních sítích.

„Léky mimo jiné zpomalují vyprazdňování žaludku. Vážou se přímo na receptory v žaludku, které regulují, jak rychle se potrava posouvá dál. Když je ten proces pomalejší, vyvolává to pocit sytosti,“ vysvětluje základní princip jejich fungování přednosta Centra diabetologie v IKEM Martin Haluzík.

Přípravků, které mohou pomoci s redukcí váhy, je v současnosti na trhu hned několik. Jedním z nejznámějších je Saxenda. Užívá se v podobě injekcí, které si člověk aplikuje každý den.

Populární je také lék Mysimba. Pacienti ho užívají v podobě tablet. Oba přípravky mají ale negativa, která část lidí od užívání odrazují. „Saxendu si musíte píchat do břicha, ne každý ji snáší dobře. Mysimba zase není tolik účinná,“ vysvětluje praktický lékař Petr Bouzek.

Orálně se užívá také Rybelsus. „Je tedy výhodnější pro řadu pacientů díky tomu, že si nemusí píchat injekce, stačí polknout tabletu. Je celá řada lidí, kteří nejsou schopní do sebe bodnout,“ pozoruje Král.

Léky na léčbu obezity a cukrovky obsahují látku semaglutid nebo liraglutid. Fungují pak podobně jako hormon GLP-1, který vzniká v tenkém střevě.

„Ten se za normálních okolností uvolňuje ve chvíli, kdy potrava prochází tenkým střevem. Když se dostane do krve, snižuje hladinu cukru a zároveň snižuje chuť k jídlu. Je to takový signál ze střeva, když je naplněné potravou, že už nemáme mít hlad a máme přestat jíst,“ přibližuje Haluzík.

„Léky mají sice trošku jinou strukturu než hormon GLP-1, fungují ale na stejném principu. To znamená, že zvýší pocit sytosti, zmenší chuť k jídlu a kromě toho ještě snižují hladinu cukru,“ dodává.

Léky jsou ale k dispozici pouze na předpis. Užívat je mohou jen lidé s vyšší nadváhou či obezitou.

„Když má někdo nadváhu pod BMI 27, skutečně nemá důvod ji řešit léky. Může sportovat, změnit dietu, nemá většinou žádná zásadní omezení. Je opravdu potřeba se snažit v první řadě změnit životní styl,“ apeluje Haluzík.

Obdobně jako zmíněné preparáty funguje také Ozempic. Na rozdíl od Saxendy, která se aplikuje také injekčně, si pacienti píchají lék jednou týdně.

Ozempic je ale nyní možné předepisovat pouze lidem, kterým lékaři diagnostikovali cukrovku. „Většinu času to bylo nedostatkové zboží, a pak se nedostávalo na diabetiky,“ vysvětluje Král.

Dalším z oblíbených přípravků je Adipex, kterému se občas kvůli jeho vzhledu říká zlaté vejce. „Ten ale aktuálně není k sehnání. Byl o něj zájem, protože byl levný,“ podotýká Bouzek.

Mnohé odradí právě vysoká cena. Antiobezitika si pacienti totiž musí platit sami. „Je to všechno strašně drahá léčba. Když je někdo obézní a není bohatý, léčit se nemůže,“ myslí si Bouzek.

„Od doby, co není dostupný Adipex, který byl cenově přijatelnější, moc lidí nechodí. Protože si spočítají, kolik to stojí, a tím pádem léčbu vůbec nezvažují,“ dodává.

Přípravky na léčbu obezity by proto podle něj měly být hrazené pojišťovnou. „Obezita je výsledek mnoha nemocí. Souvisí třeba s cukrovkou nebo endokrinologickými potížemi. Je to nemoc, která má své číslo v mezinárodní klasifikaci nemocí, ale léčit na pojišťovnu se vůbec nedá,“ kritizuje.

Výsledná cena se velmi liší v závislosti na zvoleném přípravku, množství podávané látky i délce léčby. „Je to složitější. Je otázka, co člověku nasadíte – jestli Saxendu, nebo Mysimbu. Aby léčba měla smysl, trvá minimálně půl roku,“ vysvětluje Bouzek, proč každý pacient může zaplatit odlišnou cenu. Ta se ale mnohdy vyšplhá na tisíce měsíčně.

Například v lékárně Dr. Max za jedno balení Saxendy zaplatí zájemci necelé tři tisíce korun. Toto balení obsahuje tři aplikační pera, ve kterých je 90 dávek. Při nejvyšších dávkách toto množství vystačí na 18 dní.

Balení Mysimby potom stojí přes tři tisíce. Obsahuje 90 tablet, přičemž dávkování je různé – ze začátku pacient užívá jednu tabletu denně, později až čtyři.

Cena za balení léku Rybelsus začíná na 900 korunách. V silnější koncentraci, kterou by pacienti měli užívat po delší době užívání léku, stojí však i dva a půl tisíce korun.

„Mysimba a Saxenda je prostě pro lidi, kteří na to mají peníze. Mí pacienti za to ty peníze nejsou ochotní dát,“ krčí rameny Bouzek.

U části lidí se při užívání těchto léků objevují vedlejší účinky, jako jsou bolesti břicha, průjem nebo zvracení. Podle oslovených lékařů jsou však rizika minimální.

„Pochopitelně nikdy by se lék neměl předepisovat bez konzultace s lékařem, protože je důležité, aby posoudil, zda je pro pacienta vhodný. Ale nejsou to obávané léky, co se týče například lékových interakcí,“ tvrdí Král.

„Každý lék má riziko,“ doplňuje Bouzek. Zásadní omezení s sebou ale podle něj léky nenesou.

O bezpečnou léčbu jde i podle Haluzíka. „Nežádoucí účinky související s trávením jsou sice přítomny, ale většinou se při dlouhodobějším podávání zmírňují, nebo úplně mizí,“ popisuje.

Lékaři se ovšem shodují na tom, že léky samotné k léčbě obezity nestačí. Podle Krále se pacienti dělí do dvou skupin. „Jedna si nechá vysvětlit, že to není jenom o tom léku a že budou muset změnit vůbec svůj životní styl, jinak je léčba úplně k ničemu. Berou to tak, že to je pomocník. Druhá skupina pacientů si myslí, že když budou užívat tento preparát, nemusí změnit nic. To je pochopitelně neefektivní,“ zdůrazňuje lékař.

„Pacienti by měli vždycky začít návštěvou u lékaře,“ doplňuje Haluzík. Do léčby by se podle něj měli pouštět až ve chvíli, kdy podstoupí důkladné vyšetření a zkonzultují svůj zdravotní stav s odborníkem.

Zvýšený zájem o přípravky na hubnutí evidují i lékárny. „Dle prodejních dat za poslední tři roky pozorujeme pravidelný nárůst v počtu prodaných kusů v rámci všech uvedených léčivých přípravků: Saxenda, Rybelsus, Mysimba, Adipex a Ozempic. Konkrétně v roce 2021 bylo prodáno více než 20 tisíc kusů, v roce 2022 už přes 65 tisíc kusů a za rok 2023 bylo v našich lékárnách vydáno více než 90 tisíc balení těchto léčivých přípravků,“ vypočítává mluvčí lékáren Benu Marek Hubač.

„Předpokládáme, že i v následujících letech bude tento pozitivní trend v této skupině nadále pokračovat,“ odhaduje.

Stejný trend pozorují v síti lékáren Dr. Max. Zmíněné Saxendy se za celý rok 2022 prodalo 857 balení, v roce 2023 to byl víc než desetinásobek.

Významný nárůst zájmu o tento typ léků lze vidět i na celkových statistikách. Zatímco v lednu 2022 se v lékárnách Dr. Max prodalo přibližně čtyři a půl tisíce balení léků na hubnutí, o rok později to bylo přes šest tisíc. Letos v lednu množství prodaných balení překročilo 11 tisíc.