Milovaný hrnek z Ameriky obsahuje olovo. Pokud se nerozbije, zdraví neohrozí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Termohrnky Stanley Cup se v posledních měsících staly senzací, a to především ve Spojených státech, kde se o ně lidé v obchodech několikrát dokonce poprali. Na cestě k popularitě tomuto hrnečku s brčkem pomohly do velké míry sociální sítě. Právě kvůli nim by ale mohl o své místo na slunci brzy přijít.

Uživatelka sociální sítě TikTok se totiž rozhodla svůj Stanley Cup otestovat domácí sadou na přítomnost olova. A test vyšel pozitivní. Následovaly ji desítky dalších, někteří s negativním nálezem, jiní zase s pozitivním. Ukázalo se, že Stanley Cup, stejně jako některé jiné termosky, skutečně používá olovo jako součást izolace. Ta je však pevně ukryta pod dalšími vrstvami, a nemělo by tak dojít ke kontaktu s nápojem.

„Náš výrobní proces v současné době využívá k utěsnění vakuové izolace v základech našich výrobků standardní průmyslové pelety; těsnicí materiál obsahuje určité množství olova. Po utěsnění je tato oblast pokryta odolnou vrstvou z nerezové oceli, takže je pro spotřebitele nepřístupná,“ uvedl pro CNN mluvčí společnosti Stanley.

„Ujišťujeme vás, že na povrchu žádného výrobku Stanley, který přichází do styku se spotřebitelem ani s obsahem výrobku, není přítomno žádné olovo,“ uklidňuje společnost své zákazníky.

I přesto ale přítomnost olova v populárním výrobku zákazníky vyděsila. Olovo je totiž vysoce toxické a zdraví nebezpečné, rizikové pak může být především pro děti, které ohrozí mnohem menší množství než dospělé. Podle WHO není jasné, jaká koncentrace olova v krvi je bezpečná a i tak malé množství, jako 3,5 mikrogramu na decilitr, může u dětí vést k permanentním následkům, jako je snížená inteligence, rozptýlená pozornost nebo problémy s učením. Ohrozit může také plodnost, správný růst, sluch nebo funkci nervového systému.

Oblibu těchto hrnků v USA dokazuje fakt, že Stanley zvýšil své tržby ze 73 milionů dolarů v roce 2019 na 750 milionů dolarů v roce 2023. Hrnky se staly symbolem bohatství a společenského statusu. Objevily se dokonce případy, kdy byly děti ve škole šikanovány, protože Stanley Cup neměly, nebo neměly originál. Populární model Quencher pojme přes litr, lidé si ho tedy spojují s dobrou hydratací a zdravým životním stylem.

Podle Jane Houlihanové, ředitelky výzkumu organizace Healthy Babies, Bright Futures, jejímž cílem je snížit vystavení dětí chemikáliím, je na místě určitá opatrnost. „Pokud hrneček zůstane neporušený, spotřebitelům pravděpodobně nehrozí žádné riziko vystavení olovu. Pokud se však spodní těsnění odlepí, je vše v háji,“ uvedla pro CNN.

„Olovo je tak toxické, že s ním prostě nemůžete riskovat. Pokud se nějaká společnost musí spoléhat na to, že její výrobek zůstane dokonale neporušený, aby byl bezpečný, má základní problém s bezpečností materiálu, který přenáší na své zákazníky,“ dodává. Pokud se tedy dno Stanley Cupu poškodí, měl by ho člověk přestat používat a vrátit. Na vnitřní vrstvu se podle společnosti vztahuje doživotní záruka a v případě problému ho nahradí novým.

Jiní vědci ale situaci tak dramaticky nevnímají. Jack Caravanos, profesor na New York University, který se zabývá studiem účinků expozice olovu, sám otestoval tři hrnky a zjistil, že v nich olovo není. Hrnek se dokonce pokusil vypáčit, aby otestoval jeho vnitřek, ale nepodařilo se mu to.

„Podle zprávy se zdá, že tam olovo je, ale měl jsem problém ho odhalit, a to ani s pomocí nejmodernějšího vybavení,“ uvedl Caravanos pro BBC. Podle něj je to pravděpodobně proto, že olovo bylo příliš hluboko v plášti, což znamená, že by bylo velmi těžké se mu vystavit nebo ho pozřít. Dodal, že se sice ze svého Stanley Cupu napít nebojí, ale zároveň mu vadí, že společnosti vůbec ještě používají olovo k výrobě svých produktů.

K čemu ale vůbec olovo v lahvích a hrncích slouží? Používá se při výrobě k zatavení. Podle Olgy Naidenko, viceprezidentky pro vědecká šetření z Environmental Working Group, se dříve jednalo o zcela běžnou praxi. „Utěsňuje vakuum mezi vnitřní a vnější vrstvou šálku,“ uvedla pro CNN.

Mnoho společností od používání olova nyní upouští a snaží se hledat alternativy. Podle Naidenko by tak měli učinit všichni výrobci. Nebezpečný sice nemusí být výsledný produkt, ohroženi ale mohou být například pracovníci, kteří ho vyrábějí.

S tím souhlasí i Jitka Sosnovcová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do tří let. „Vzhledem k tomu, že se jedná o výrobek určený pro styk s potravinami nebo nápoji, části hrnku, které přicházejí do styku s potravinou nebo s ústy spotřebitele, musí splňovat požadavky harmonizované evropské legislativy, která se na tento typ výrobků vztahuje,“ vysvětluje pro SZ Byznys Sosnovcová.

„V zahraničním, zejména americkém, tisku je specifikován problém přítomnosti olova v plášti izolačních nádob termohrnků, kde nejenže nepřijde tato část do styku s nápoji, ale je to v místech nepřístupných uživateli, pokud je výrobek řádně používán. Jediný možný přístup k dílu z olova je v případě rozbití termoláhve nebo termohrnku. Takže jediná situace, kdy by se spotřebitel mohl s tímto malým množstvím kovového olova setkat, je při likvidaci zbytků rozbitého termohrnku. V tomto případě nepředpokládáme ze zdravotního hlediska riziko poškození zdraví spotřebitele.“

Kauzy Stanley Cupu s olovem využili další výrobci termosek a hrnků k tomu, aby svým zákazníkům hrdě ukázali, že olovo už nepoužívají nebo ho nikdy nepoužívali. Ke kauze se vyjádřila například firma Hydro Flask, která v příspěvku na instagramu uvádí, že se olova zbavila již v roce 2012. „Cílíme na vyšší standardy,“ píše.

Že olovo nepoužívá, spěchala oznámit také společnost Klean Kanteen, která vyrábí lahve a krabičky na jídlo. „Volba láhve bez obsahu olova je jediným způsobem, jak se vyhnout expozici,“ uvedl spolumajitel firmy Jeff Cresswell pro Vox. Společnost podle něj zahájila přechod na bezolovnaté lahve v roce 2016. Důvod, proč některé společnosti olovo stále používají, je podle něj jasný. Je výrazně levnější než jeho alternativy.

Cena jednoho hrnku je na webu amerického výrobce v přečtu 700 až 1050 Kč. V Česku je k mání za zhruba 1200 Kč.