Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když prezident Petr Pavel ve svém prvním novoročním projevu vyzval, aby Česko začalo dělat kroky k přijetí eura, vzbudilo to velký rozruch.
Prezident ovlivnil každého desátého člověka
Na úvod přinášíme informaci z průzkumu, jak moc je veřejnost překvapená z prezidentova postoje k euru – a hlavně jakou moc má hlava státu veřejnost ovlivňovat. Z odpovědí v rozsáhlém průzkumu vyplývá, že značnou.
U otázky, jak prezident ovlivnil širokou veřejnost, ať už směrem k euru, nebo naopak od něj, se ukazuje, že Petr Pavel ze své pozice jen svým projevem ovlivnil zhruba každého desátého člověka. Reakce se liší, mírně převažuje spíš změna postoje od vstřícného přijetí eura k jeho odmítnutí.
Lidé se nebojí eura, ale zdražování
A nyní k tomu, proč vlastně lidé euro chtějí, nebo nechtějí. Celkově se zhruba dvě třetiny lidí obávají zdražení potravin a obecně stravování.
Polovina lidí se pak bojí zdražení veřejné dopravy a polovina si myslí, že by zdražily nájmy a také energie.
Čím větší strach, tím větší odpor
Detailní pohled na to, kdo a proč se bojí zavedení evropské měny, ukazuje, že velmi silně souvisí postoj lidí s jejich obavami, jak moc by se kvůli tomu zdražovalo. Jinými slovy čím víc se lidé bojí výrazného zdražení, tím méně si přejí zavedení eura.
Rozdíly jsou obrovské: více než dvě třetiny lidí odmítajících euro se bojí velkého zdražení potravin, nájmů či energií. Naproti tomu zhruba tři čtvrtiny lidí, kteří by euro v Česku uvítali, se neobávají zvyšování cen ani nájmů, energií ani veřejné dopravy. Necelá polovina z nich si pak myslí, že by potraviny zdražily jen mírně.
Proč se průzkumy o euru tolik liší?
Euro odmítá jen 40 % lidí, dalších 40 % by ho zavedlo v dohledné době (cca do 10 let) a zbylých 20 % se nebrání jeho zavedení někdy v budoucnu.
Z průzkumu Seznamu vyplynulo, že veřejné mínění ohledně zavedení eura v České republice je rozdělené, ovšem jinak než srovnatelné průzkumy CVVM a Eurobarometru. Ty uvádějí, že proti euru je celých 80 % (CVVM) a 60 % (Eurobarometr). Ve Výzkumníku Seznamu se ale proti přijetí eura jako měny v ČR vyslovilo jen 40 % respondentů.
V průzkumu Seznamu jsme se ptali i na časový horizont a právě ten pak vykazuje největší rozdíly. Zatímco 40 % dotázaných je pro zavedení eura do deseti let, dalších 20 % souhlasí s jeho zavedením v delším časovém horizontu.
Rozdíl ve výsledcích tedy mohou způsobovat různé formulace otázek. Možnost, již jsme nastavili ve Výzkumníku Seznamu – „ano, euro by se mělo zavést co nejdříve“ –, odpovídá otázce CVVM „Souhlasíte nebo nesouhlasíte s tím, aby bylo za měnu ČR přijato euro?“. Kategorie „euro by se mělo zavést v dohledné době (10 let)“ pak zase koresponduje s otázkou Eurobarometru „Obecně řečeno, jste osobně spíše pro, nebo proti myšlence zavedení eura v České republice?“. Odlišné otázky zákonitě vedou k různým interpretacím veřejného mínění.
Podobně odstupňované obavy lze ovšem pozorovat také u postavení České republiky ve světě. Dvě třetiny lidí, kteří se kloní k euru, jsou přesvědčeny, že by díky přijetí společné evropské měny Česko mělo ve světě větší váhu.
Naopak pouhá čtyři procenta lidí, kteří euro odmítají, si myslí, že by se postavení země ve světě zlepšilo, a třetina si myslí, že by Česko mělo váhu menší.
Výzkum proběhl na platformě Výzkumník Seznam v lednu 2024 a zúčastnilo se ho 2291 respondentů. Respondenti nejsou vybráni jako náhodný reprezentativní vzorek, ale následně jsou výsledky průzkumu naváženy tak, aby jejich soubor jako celek odpovídal základním demografickým ukazatelům za Českou republiku (pohlaví, věk, bydliště). Zároveň jsou výsledky srovnávány a případně dovažovány na již zveřejněné reprezentativní průzkumy relevantních agentur na daná témata.
Výzkumník Seznam
Výzkumník Seznam je výzkumný panel společnosti Seznam. Uživatelé se do něj mohou zaregistrovat a účastnit se průzkumů na různá témata. Do vhodného výzkumu je účastník pozván e-mailem na základě sociodemografických informací, které o sobě poskytl (pohlaví, věk, vzdělání, pracovní postavení, kraj, velikost obce). Veškeré výsledky jsou však anonymní a nejsou spojovány s konkrétní osobou.
Chcete nám pomoci zjišťovat informace? Podívejte se do Výzkumníka Seznam.
