Orbán „padl“ za pět minut. Ukrajina dostane 50 miliard eur na obranu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštní zpravodajky v Bruselu/

Čtvrteční unijní summit byl možná nejrychlejší v historii. Po pár minutách bylo hotovo. „Máme dohodu. Všech 27 lídrů se shodlo na dalších 50 miliardách eur jako podpůrném balíčku pro Ukrajinu v rámci rozpočtu EU,“ tweetoval po pár minutách jednání předseda Evropské rady Charles Michel.

V Bruselu se ve čtvrtek koná summit, který si pro sebe urval Viktor Orbán. Nebo spíš si ho chtěl urvat. Zbytek sedmadvacítky – už na druhý pokus – přemlouval Budapešť, aby přestala blokovat finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun). Druhým cílem bylo nenechat maďarského premiéra, který udržuje vazby na Rusko, vyhrát příliš vysoko.

Zmíněná částka z unijního rozpočtu má Kyjevu proudit průběžně ve čtyřech „splátkách“ do roku 2027.

Premiér Petr Fiala přitom očekával komplikované jednání. „Maďarsko klade celou řadu požadavků i takové, které přímo s rozpočtem nesouvisí,“ řekl Fiala před odletem.

Pro sedmadvacítku bylo klíčové udržet shodu v plném počtu i jako symbolickou hodnotu. „Dohoda 27 států má velkou hodnotu,“ dodal Fiala.

Už z vyjádření lídrů a lídryň členských zemí EU při příchodu na jednání bylo zjevné, že s Orbánovou vydírací taktikou jim dochází trpělivost. Nový polský premiér Donald Tusk ve čtvrtek v Bruselu řekl, že Evropa není unavená z ukrajinského boje proti ruskému agresorovi, ale právě z Orbána. „Postoje Orbána jsou hrozbou pro evropskou bezpečnost,“ řekl Tusk.

Pro Ukrajinu, která pomalu vstupuje do třetího válečného roku, je pomoc Západu životně důležitá. Ta evropská je momentálně klíčová, protože finance z USA, které chce Kyjevu poslat administrativa amerického prezidenta Joea Bidena, jsou zaseknuté zase v Kongresu kvůli odporu republikánů.

Vlivný list Financial Times v předvečer summitu přinesl informaci, jak má vypadat kompromis, který budou mít lídři členských zemí Unie ve čtvrtek na svém kulatém jednacím stole. Má přistoupit na Orbánův požadavek, aby docházelo k revizím příslušné částky s ohledem na vývoj situace na Ukrajině pramenící z ruské agrese vůči Ukrajině. Žádná země by však neměla mít možnost při takových revizích vetovat zaslání schválených peněz Kyjevu.

Česko, jak vyplývá z vyjádření premiéra, není z nápadu na revize „nadšené“, odmítá možnost průběžně dodávky finanční pomoci vetovat.

„Znamenalo by to procházet tím, čím procházíme teď, a to by akceschopnosti EU neprospělo,“ uvedl Fiala.

Situace krouží kolem otázky jednomyslného hlasování v sedmadvacítce a práva veta, které mohou členské státy EU uplatnit zejména v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky a rozpočtu. To je v poslední době jedním z nejcitlivějších témat sedmadvacítky. Část zemí v čele s Německem a Francií opatrně lobbuje za jeho omezení právě i kvůli tomu, že hluboký rozkol s Maďarskem z veta udělal vyděračský nástroj zpomalující kroky, které jsou pro EU v souvislosti s ruským nátlakem i vůči Západu vitální.

Na summitu jde o peníze, ale i důležitou symboliku jednoty, na které si EU po ruském útoku na Ukrajinu zakládá a která je možná nejúčinnější „zbraní“ EU proti Putinovi, jemuž prospívá rozhádaná Evropa.

Nizozemský premiér Mark Rutte na příchodu do jednání Evropské rady řekl, že je opatrně optimistický ohledně výsledku, na kterém se shodne celá sedmadvacítka, během čtvrtečního jednání, které se zřejmě protáhne do noci. „Maďarsko ale musí mít vůli ke kompromisu,“ dodal.

Podívejte se, jak tento týden šéfové maďarské a ukrajinské diplomacie jednali o sblížení.

Lídři a lídryně sedmadvacítky se pokusí prosadit finanční pomoc pro Ukrajinu už napodruhé. Orbána se nepodařilo přesvědčit už loni v prosinci. V posledních dnech se zintenzivnily diplomatické tance před summitem. List Financial Times o víkendu například informoval o tom, že unijní státy mají přitlačit Orbána hrozbou „sabotáže maďarské ekonomiky“. Dosud se však nepotvrdilo, že taková pozice se kdy skutečně objevila na papíře.

Orbán, který jako jediný z unijních lídrů například nadále pořádá schůzky s Putinem, tvrdí, že nevidí vojenské řešení konfliktu na Ukrajině.

Orbánův pobočník ministr zahraničí Péter Szijjártó se před pár dny potkal se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Potkali se na východě Ukrajiny v Užhorodu, nikoli v Kyjevě. Podobně jako nový slovenský premiér Robert Fico, který bude v Bruselu Orbána politicky jistit. Jak moc, je zatím jedna z neznámých summitu. Fico každopádně před pár dny na svém facebooku napsal, že „začne podnikat kroky ke standardizaci vztahů s Ruskou federací“.

Češi na klíčové unijní jednání přijíždějí naopak v roli předních „jestřábů“. Premiér Petr Fiala (ODS) den před summitem spolupodepsal otevřený dopis pěti unijních lídrů a lídryň, kteří vyzývají k další podpoře Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Evropa by se podle nich neměla vzdát a měla by ještě zdvojnásobit své společné úsilí, zejména pokud jde o vojenskou pomoc Kyjevu.

„Pokud mají ukrajinští vojáci pokračovat v boji, potřebují ohromné množství munice. A dodávky zbraní a střeliva od členských států EU jsou důležitější než kdy dřív,“ píše se v dopise, který zveřejnil list Financial Times.

Představitelé Německa, Dánska, České republiky, Estonska a Nizozemska v dopise nicméně připouštějí, že se Unii nepodaří splnit její cíl z loňska, kdy se EU zavázala, že Ukrajině do března letošního roku dodá milion kusů dělostřelecké munice. „Svého slibu se ale nemůžeme vzdát,“ dodávají ve společném vyjádření německý kancléř Olaf Scholz, dánská premiérka Mette Frederiksenová, český premiér Petr Fiala, estonská premiérka Kaja Kallasová a předseda nizozemské vlády Mark Rutte.