Sankce vůči izraelským extremistům v EU narazily, proti jsou Češi a Maďaři

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Loni v prosinci Evropská unie oznámila záměr uvalit sankce na radikalizovanou skupinu izraelských osadníků, kteří se dopouštějí násilí na Palestincích.

„Budeme pracovat na zavedení sankcí proti extremistickým osadníkům na Západním břehu Jordánu. V tomto ohledu předložím členským státům návrh,“ pravil tehdy šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Plán se tak přesunul k projednávání do podpůrných orgánů Rady EU. Už na nejnižší úrovni se ale proti – kromě dlouhodobě se vůči Bruselu vymezujícímu Maďarsku – postavili podle diplomatických zdrojů Seznam Zpráv i Češi.

„V podstatě říkají, že dokud bude probíhat válka, není dobrý nápad sankcionovat izraelské osadníky,“ zhodnotil postoj Prahy pod podmínkou anonymity unijní zdroj, který se některých jednání účastní.

„Češi zmiňují pořadí, načasování a výhrady k možnému uvalení sankcí. Na jiných sezeních zase říkají, že jim přijde iracionální přijetí sankcí během probíhajícího konfliktu,“ přidal vlastní zkušenost zdroj z jiné země sedmadvacítky, který byl rovněž u některých jednání. Ani on si nepřál zveřejnit jméno, Seznam Zprávy ale totožnost obou znají.

Přestože argumentaci „načasováním“ připustili i zástupci dalších evropských zemí (Bulharsko, Chorvatsko, Itálie nebo Rumunsko), Česko se rozhodlo postavit jednoznačně proti, zmiňuje EU Observer.

Bojkot přišel hned na začátku schvalovacího procesu. Návrh sankcí je tak aktuálně zaseknutý na půdě pracovní skupiny COHOM, která se zaměřuje na lidskoprávní agendu.

Přístup Prahy není s ohledem na silně proizraelskou pozici ani tak překvapením, jako spíš zklamáním.

„Překvapilo nás, proč došlo k blokování (na této úrovni), než budeme mít formální debatu v pracovní skupině. Pokud mají lidé výhrady, mohou se vyjádřit, když budeme mít formální debatu,“ popsal diplomatický zdroj.

Připomeňme, že násilí páchané radikálními osadníky je dlouhodobý problém. Po 7. říjnu, kdy teroristé z Hamásu provedli na jihu Izraele krvavý útok, který si vyžádal na 1200 mrtvých, ale začalo incidentů přibývat, jak uvádí prosincová zpráva OSN.

Násilné činy, které v posledních měsících židovští osadníci spáchali, označují i představitelé izraelských bezpečnostních složek za terorismus.

Například Francie tak v prosinci oznámila, že přistoupí k zákazu vstupu extremistických osadníků na své území, podobně i Belgie. Vízový zákaz uvalily na extremistické osadníky také USA. Ty přitom – podobně jako Česko – stojí po 7. říjnu nadále velmi pevně za Izraelem.

„Spojené státy už k tomuto kroku přistoupily. Kdyby k sankcím přistoupila EU, neudělali bychom nic radikálního, nového. Něco, co by již předtím neudělaly USA,“ upozornil bruselský zdroj.

Ministerstvo zahraničních věcí se k tvrzením nevyjádřilo. „Probíhající jednání na pracovní úrovni nikdy nekomentujeme,“ reagoval mluvčí Daniel Drake na dotaz, zda přijetí sankcí blokují na první a nejnižší úrovni projednávání.

Sdílnější nebyla ani mluvčí Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii Alice Krutilová. „Vzhledem k fázi jednání a citlivosti jsme opravdu nuceni odkazovat na ústředí,“ napsala.

Směřovat otázky na resort zahraničí doporučil i ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). K dotazu, zda Češi blokují možné přijetí sankcí, řekl, že „v tuto chvíli takovou informaci nemá a není to v jeho agendě“.

Seznam Zprávy se snažily zeptat i Tomáše Pojara, někdejšího velvyslance v Izraeli, který je nyní vyjednavačem premiéra pro evropské záležitosti a jeho poradcem pro národní bezpečnost. Na zaslaný dotaz nereagoval.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) se k tématu krátce vyjádřil minulý týden před jednáním Rady EU v Bruselu. „Nevidím, že bychom se k tomu jako Česko museli nutně vyjadřovat. Myslím, že je potřeba dodržovat principy mezinárodního práva, mezinárodního humanitárního práva a samozřejmě projevy, které jsou násilné, tak je vždy odsoudit,“ nechal se slyšet.

Během samotného jednání pak podle informací Seznam Zpráv neměl námitky, stejně jako v prosinci, kdy se návrh na uvalení sankcí objevil.

Radikálních osadníků, o nichž je řeč a kteří se na Západním břehu Jordánu uchylují k násilí vůči Palestincům i izraelským vojákům, je podle Břetislava Turečka, vedoucího Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha, řádově několik stovek.

„Útoky Hamásu se staly katalyzátorem další radikalizace na všech stranách,“ řekl expert, podle něhož na Západním břehu Jordánu útočí i Palestinci, přesto je situace ohledně extremistických osadníků značně specifická.

„Vláda deklaruje, že prosazuje na Západním břehu Jordánu vládu práva. Tím pádem by měla zasahovat i proti těmto lidem. Problém je, že mají zastání celé řady současných i vládních politiků nebo těch z vládní koalice,“ podotkl.

Narážel na podporu ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, pod něhož spadá policie, nebo šéfa resortu financí Becal’ela Smotriče, jemuž premiér Netanjahu de facto svěřil správu Západního břehu Jordánu.

„Ve výsledku jsou zákroky proti židovským extremistům, které by se daly čekat a které Izrael uplatňuje vůči palestinským extrémistům, prokazatelně vlažnější,“ popsal s tím, že možných motivací pro přibývající útoky je několik – touha po odplatě nebo možný pocit beztrestnosti, protože se pozornost médií, úřadů i armády upírá k dění v Pásmu Gazy.

Česká republika je podle něj vůči izraelské pravici, včetně osadnické lobby, velice „benevolentní“. „Přístup současné vlády Petra Fialy nezohledňuje ani tak zájmy Izraele jako takového, ale spíš radikální židovské pravice,“ dodal.

Jaký bude další postup ohledně možného schválení sankcí na půdě EU, si diplomatické zdroje netroufly předpovídat. „Tohle bylo nejblíž, co jsme kdy požadovali přijetí zodpovědnosti za to, co se děje na Západním břehu Jordánu. Otázkou ale je, co se bude dít dál,“ řekl jeden z nich.

„Všichni jsme podpořili sankce namířené proti Hamásu a myslíme si, že jsou důležité. Zároveň ale považujeme za důležité přijmout opatření i proti extremistickým osadníkům. Neříkáme, že si jsou rovni, ale měli bychom být schopni situaci řešit. Násilní osadníci porušují lidská práva a podkopávají řešení konfliktu zformováním dvou států, které EU podporuje,“ dodal druhý.