Chystá se přes sto nových vakcín, ukazuje analýza

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jak stěžejní je vyvinout a dostat k pacientům účinné očkování, se ukázalo během covidové pandemie. Na řadu nemocí stále neexistuje žádná účinná vakcína. Nové nadějné látky se ale právě vyvíjejí.

Prosincová analýza evropské asociace Vaccines Europe ukazuje, že podle posledních dat z konce srpna, farmaceutické firmy pracují na 103 nových vakcínách. Asociace sdružuje společnosti zabývající se vývojem očkovacích látek, které působí v Evropě. Jsou v ní všichni hlavní globální hráči.

Nejčastějším cílem výzkum jsou pro farmaceutické firmy vakcíny proti covidu-19, těch se aktuálně chystá 18. Za ním jsou očkovací látky proti chřipce, meningokokům a RS virům. Kromě toho má řada vakcín fungovat jako kombinace proti několika onemocněním. Jedna vyvíjená látka by dokonce mohla ochránit proti covidu, chřipce a RS virům najednou.

„Padesát osm procent kandidátních vakcín se zaměřuje na již existující očkovací látky například proti chřipce, zarděnkám, spalničkám nebo pásovému oparu. V těchto případech je cílem výzkumu rozšířit použití přípravku na novou populaci těch nejohroženějších, často seniorskou populaci, těhotné ženy nebo děti,“ komentuje aktuální vývoj vakcín výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) David Kolář.

Většina z aktuálně zkoumaných látek se zaměřuje na dospělé, konkrétně 83. Část se pak soustředí specificky i na seniorskou populaci, která je často ohrožena horším průběhem onemocnění. Nedávná studie z Belgie například poukázala na to, že očkování proti RS virům by v horizontu tříleté ochrany zabránilo 150 tisícům onemocnění, více než 3,5 tisícům hospitalizací a 502 úmrtím. Celkem by pak vakcinace Belgii ušetřila ve výdajích na zdravotnictví 36 milionů eur, v přepočtu 875 milionů korun.

Vývoj nových vakcín ale směřuje také ke zlomu u některých onemocnění, proti kterým dosud neexistuje žádná možnost očkování. Takovou chorobou je například borelióza. Vakcína farmaceutických společností Pfizer a Valneva je aktuálně v poslední testovací fázi.

Dalším takovým onemocněním je kapavka. Zkouší se ale také očkovací látka proti herpesvirům nebo norovirům, které se letos šířili masivně například na výletních lodích. Jde o RNA viry, které způsobují akutní virovou gastroenteritidu.

Jednou z největších zdravotních výzev je ale celosvětově antibiotická rezistence. Už nyní v Česku nemohou lékaři pomoci 500 pacientům ročně, protože antibiotika na jejich nákazu nezabírají. Přestávají fungovat i záložní léky.

„Karbapenemy jsou poslední antibiotika, která nám vždy fungovala. Objevují se ale bakterie, které mají rezistenci i proti těmto rezervním lékům,“ varovala v nedávném článku Seznam Zpráv Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu.

I s antibiotickou rezistence může ale výrazně pomoci očkování. Bakterie se v těle zkrátka vůbec nezačnou množit, což snižuje pravděpodobnost šíření odolných mutací. Aktuálně se vyvíjí 15 látek, které se zaměřují na rezistentní bakterie, které jsou podle Světové zdravotnické organizace nejvíce rizikové.

„Je skvělou zprávou, že se na trh každý rok dostávají nové účinné vakcíny a řada dalších se vyvíjí. Jejich samotná existence však pro zlepšení zdraví populace stačit nebude,“ varuje ale Kolář.

„Abychom těchto benefitů mohli naplno využít, je třeba, aby se očkování stalo dlouhodobou prioritou. A to nejen zdravotnickou, ale také ekonomickou a politickou,“ doplňuje šéf AIFP.

Česku se totiž například stále nedaří změnit přístup starších lidí nad 65 let, aby se nechali očkovat proti chřipce, a tak se chránili před těžkým průběhem nebo dokonce úmrtím. Zatímco ve vyspělých západních zemích mají očkování dvě třetiny nejstarší populace, v Česku 25 procent.