Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Z 300 tisíc českých vysokoškoláků nyní dosáhnou na pravidelnou státní podporu jen čtyři stovky těch nejchudších. Podle odborníků i studujících systém takzvaných sociálních stipendií nefunguje.
Změnu si slibovali od novely vysokoškolského zákona, kterou má vláda projednat v nejbližších týdnech. Očekávali, že se rozšíří počet studentů, kteří dostanou na sociální dávku nárok.
„Ministerstvo školství mělo v pracovních materiálech novely úpravu zvyšující koeficient z 1,5násobku životního minima rodiny na 3,4násobek, což by okruh příjemců rozšířilo. Jenže nakonec změnu z novely odstranilo. Je to prohra. Dojedou na to chudí studenti,“ řekl Seznam Zprávám Michal Farník, předseda Studentské komory Rady vysokých škol.
Pokud nyní student žije ve čtyřčlenné domácnosti, kde jsou dva dospělí a dvě nezaopatřené děti mezi 15 a 26 lety, životní minimum rodiny činí necelých 15 500 korun.
Pro zisk dávky tak nyní příjem u takové domácnosti nesmí přesáhnout přibližně 23 300 korun. „Takových studentů moc neexistuje. Je to nefunkční mechanismus podpory. Úpravou by na stipendium dosáhlo asi pět tisíc studentů, což by byl krok správným směrem,“ popsal Farník.
Úspěšní žadatelé pobírají měsíčně čtvrtinu výše minimální mzdy, což momentálně činí přes 4300 korun. Některé univerzity z vlastní iniciativy přidávají i několik tisícovek nahoru.
Finance „zásadně nesouhlasily“
Ministerstvo školství potvrdilo, že původní plány na širší podporu chudších studentů neprosadilo. „Návrh v připomínkovém řízení nepodpořilo Ministerstvo financí. Definice studujících s nárokem na sociální stipendium tak zůstává nezměněná oproti aktuálně platnému znění zákona,“ potvrdila mluvčí Tereza Fojtová.
Zástupci Ministerstva financí v připomínkovém řízení napsali, že s návrhem „zásadně nesouhlasí“. „V souvislosti s rozšířením okruhu příjemců sociálního stipendia v důsledku zvýšení koeficientu MŠMT odhaduje výdaj v roce 2024 ve výši 252,45 milionu korun. To je o 230 milionů korun více než v roce 2022, což je významný dopad na státní rozpočet,“ napsali.
Doplnili, že by se výdaje v souvislosti s růstem minimální mzdy v dalších letech navyšovaly. Podle nich je také nejasné, jak kolegové z Ministerstva školství došli k 5400 studentům, kteří by nárok na dávku nově získali.
Zvýšený koeficient poté z návrhu novely zmizel.
Komora: Nefunguje ani jiná podpora
Na problémy sociálně slabších vysokoškoláků v Česku poukazují také odborníci. Studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu z roku 2021 zkoumala finanční podporu studentů.
„Pomoc pro ty sociálně slabé je v Česku obecně na velmi nízké úrovni,“ konstatovali autoři výzkumu Daniel Münich a Otakar Kořínek. Zároveň apelovali na nutnou změnu systému.
Studentská komora tvrdí, že nefungují ani další dva možné pilíře podpory vysokoškoláků. Více jak deset let se nezvýšila hodnota ubytovacích stipendií, přičemž náklady na bydlení za tu dobu strmě vzrostly. „Dalším pilířem jsou studentské půjčky. Ministerstvo nám slíbilo, že je připraví, ale bohužel jsme zatím o nich nic moc neslyšeli,“ posteskl si Farník.
Omezená státní podpora se na studentech negativně podepisuje. Čeští vysokoškoláci podle dat patří k nejvíce pracujícím v Evropské unii, řada z nich však předčasně studium vzdá.
Studenti chtějí sociální stipendia řešit na čtvrteční schůzce s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). „Ministerstvo předpokládalo, že změna plánů projde bez povšimnutí. Asi není vůle pomoci chudším studentům,“ dodal Farník.
Zástupci vysokoškoláků doufají, že ministerstvo ještě změní názor, nebo okruh příjemců stipendií navýší pozměňovací návrh.
Ministerstvo školství avizovalo, že chce jednat o jiných možnostech podpory pro znevýhodněné studenty s rezortem práce a sociálních věcí. „Výsledky těchto jednání budeme moci komentovat po jejich skončení,“ doplnila Fojtová.
