Článek
Německá populistická až krajně pravicová Alternativa pro Německo pokračuje ve svém tažení mezi nejsilnější politická uskupení v zemi. Průzkumy z posledních týdnů potvrzují, že AfD se dostala na druhou příčku spolkového pelotonu. Proč její popularita narůstá?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Díky čemu se krajně pravicové AfD podařilo zejména ve východním Německu zaujmout třetinu voličů.
- V čem jsou názory představitelů strany problematické a někdy až nebezpečné.
- A proč se velká část německých hlasů pro AfD dá označit za protestní.
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německu (AfD) se podle předvolebních průzkumů z posledních měsíců stává jedním z nejsilnějších politických uskupení v Německu. Ve spolkových zemích na východě země se její podpora pohybuje kolem 30 procent.
Nemá sice žádné významné posty na zemské ani spolkové úrovni - její členové patří mezi řadové poslance - ale slaví úspěchy na té komunální. Nejenže ze strany pochází řada starostů, ale letos v červnu také poprvé získala volený post zemského rady. V českých podmínkách by tato funkce odpovídala přednostovi okresu.
„Posilování AfD je historická věc. Něco, co dříve za éry třeba ještě Helmuta Kohla nebo také Angely Merkelové (bývalých německých kancléřů z CDU, pozn. red.) bylo nemyslitelné,“ popisuje situaci reportér Tomáš Pergler ze zahraniční redakce Seznam Zpráv.
V Německu se totiž vždy dominantně přelévala podpora mezi dvěma stranami: sociální demokracií na levici a křesťanskou demokracií na pravici. Teď si ale podle novináře „tradiční politici“ s pokračujícím nástupem Alternativy pro Německo stále nevědí rady.
„Volí ji z protestu“
Ještě před osmi lety přitom AfD byla podle politoložky Zuzany Lizcové „téměř mrtvá“. První úspěchy Alternativa slavila už v roce 2013, kdy se jen několik měsíců po svém založení téměř dostala do Spolkového sněmu. Tehdy - ještě přezdívaná podle svých zakladatelů za „stranu profesorů“ - stavěla především na odmítavém postoji k bezbřehé záchraně eura a eurozóny v souvislosti s krizí v Řecku.
Větší množství voličů však získala až o tři roky později v souvislosti s migrační krizí. „AfD byla stranou, která se postavila na stranu lidí, již si s imigrací spojovali nejrůznější strachy, obavy a podobně. Tyto hlasy dokázala relativně radikálním způsobem přitáhnout na svoji stranu, změnit své vedení a přizpůsobit se novému zásadnímu tématu,“ říká Lizcová.
Teď politici Alternativy řeší zejména válku na Ukrajině: Odmítají jí pomáhat a dodávat zbraně a podle politoložky také hrají na „notu obav“ Němců z eskalace konfliktu a možnosti nukleární války.
Turbulentních deset let Alternativy pro Německo podle expertky zapříčinilo, že se ve straně mísí několik různých proudů i vedoucích osobností. Aktuálně stojí v čele dva lidé: ekonomka Alice Weidelová a vyučený malíř pokojů Tino Chrupalla.
„V té straně se nachází různé elementy dohromady a každý z nich dokáže oslovovat určitou skupinu voličů. Ale někdy se zdá, že samotná programatika AfD nehraje úplně důležitou roli, protože většina jejích podporovatelů ji spíš volí z určitého protestu,“ vysvětluje Lizcová, která vede Katedru německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Posouvání hranic ve společnosti
V rozmanité zemi, jakou je Německo, se totiž v posledních letech změnilo společenské klima. Podle reportéra Tomáše Perglera za to mohl zejména nový nápor migrace, nespokojenost s vysokými cenami energií a obecně inflací i nesouhlas mnohých s politikou vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. „Lidé nemají v tu vládu důvěru. Zdá se jim, že zmatkuje a vymýšlí věci, které nejsou racionální,“ podotýká novinář.
Problém ale zároveň z pohledu politoložky Lizcové spočívá také ve slabosti opozice. Konzervativní unie CDU/CSU po odchodu kancléřky Angely Merkelové stále hledá svoji tvář a profil. Šéf CDU Friedrich Merz dokonce někdy experimentuje s názorovým posunem blížeji k AfD. Před takovou taktikou ale politoložka varuje - už proto, že příliš nefunguje.
Zuzana Lizcová navíc zdůrazňuje, že na současné AfD a jejím vystupování je nejnebezpečnější právě posouvání dosavadních hranic veřejné debaty v Německu. Tedy v zemi, která se desítky let vyrovnávala se svou nacistickou minulostí.
„Toto poučení vždy stálo v základech německé demokracie. Když teď politici AfD často šíří nenávist ve společnosti, snaží se ji štvát vůči náboženským menšinám i vůči přistěhovalcům a rozkládat ji zevnitř, je to velmi nebezpečné,“ říká expertka. A dodává, že ostatní německé strany se tomu mohou postavit jedině tím, že budou nabízet „dobrá řešení na denní úrovni“ a dělat „dobrou politiku“.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké postoje hlásá AfD na otázky, jakou je např. německá „energetická revoluce“, nebo že se formace letos už musela potýkat i s jednou politickou prohrou. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.
Editor a koeditor: Matěj Válek, Dominika Kubištová
Sound design a hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: ČT24, Český rozhlas Plus, YouTube - WELT, YT - DER SPIEGEL, YT - tagesschau, YT – faz
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.