Dvojice, která vyvolává obavy. Orbánovi prošla i urážka Slovenska

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V kampani mají společnou rétoriku o „míru“, která v praxi znamená nucení Ukrajiny k bolestivé dohodě s agresorem. Společné mají i líčení nepřátel: LGBTQ+ lidí (leseb, gayů, bisexuálů, trans lidí a dalších queer osob), migrantů, neziskových organizací, amerického politického filantropa George Sorose, Bruselu, USA, novinářů a politických oponentů.

Řeč je o maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi a momentálním lídrovi slovenských předvolebních průzkumů – šéfovi strany Směr Robertu Ficovi.

„Oba jsou populističtí lídři, charismatičtí politici stojící v čele konzervativních stran, i když jeden má blíž k pravici a druhý k levici,“ píše Napunk, maďarská mutace Denníku N.

I když se to zatím slovenskému expremiérovi zřejmě hodí, Orbánova podpora už s trochou nadsázky znamenala (přinejmenším dočasný) „polibek smrti“ pro řadu politiků na světě: Donalda Trumpa, Andreje Babiše, slovinského expremiéra Janeze Janšu nebo někdejšího lídra rakouských Svobodných Heinze-Christiana Stracheho.

Ideovou spřízněnost Fideszu se Směrem dal už v srpnu najevo maďarský ministr zahraničních věcí Peter Szijjártó. Slovensko dal za příklad země, kde „státní moc zatýká své politické odpůrce“.

Příspěvek na sítích napsal krátce poté, co policie na Slovensku kvůli podezření z korupce zadržela bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara, jenž v zářijových parlamentních volbách kandiduje za stranu Směr.

Právě výhra Směru by byla podle analytičky Pavlína Janebové z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) pro maďarskou vládu ideálním scénářem.

„Orbánovi by velmi pomohlo, pokud by Fico vyhrál a po volbách se projevoval stejně jako ve volební kampani, tedy pozitivněji vůči Rusku. Společně by pak mohli představovat opozici vůči evropskému mainstreamu,“ řekla Janebová Seznam Zprávám.

Podle ředitelky AMO pro výzkum Janebové je teď Orbán v Evropě izolovanější než dřív. „Je důležité vnímat to, co Maďarsko říká, ale i to, k čemu se nevyjadřuje, s kým nemluví a proti čemu se nevymezuje,“ říká analytička k tématu postoje Budapešti vůči Ukrajině a ruské agresi.

Pokud se Ficův Směr bude skutečně podílet na sestavování nové slovenské vlády, bude to podle analýzy maďarského serveru Portfolio pro Orbána příležitost zlepšit vztahy s Bratislavou.

Zřejmě by tomu nepřekáželo ani to, že Orbán letos v létě označil Slovensko za „odtrženou část země“. Bratislava si kvůli tomu předvolala maďarského velvyslance.

Fico, jenž se obdivem k Orbánovi netají, na to reagoval kritikou vedení země. „Když jsem byl premiérem, podařilo se nám společně konsolidovat komplikované slovensko-maďarské vztahy, protože jsme byli oba politicky silní. Viktor Orbán ví, že je dnes Slovensko slabé jako nikdy, že ho tři roky vedli a vedou amatéři bez vztahu k vlastní zemi,“ zaútočil na konkurenty.

„Ani tak nemůžu souhlasit s tím, aby označoval Slovensko za odtržené území,“ dodal expremiér.

Podle maďarského serveru Portfolio by mohlo Ficovo vítězství také znamenat, pokud by vznikla koalice Směru a nacionalistů, příležitost po čase posílit ve Visegrádské skupině „maďarské zájmy“. To by ovšem platilo jen v případě, že by se naplnila předvolební rétorika vícero slovenských stran o politickém obratu vůči Rusku a Ukrajině.

Dosud Bratislava platí za spojence Kyjeva. Na Ukrajinu poslala řadu výzbroje a vybavení, včetně vyřazených letounů MiG-29. Předseda Směru Fico ovšem v kampani avizuje opak.

„Dovolím si mít jiný názor než česká vláda, než Spojené státy. My tvrdíme, a stojíme si za tím, že pokud bude strana Směr ve vládě, tak nepošleme na Ukrajinu ani jeden jediný náboj,“ prohlásil Fico letos v srpnu.

Tím by země zaujala stejný postoj jako Maďarsko. „Není pochyb o tom, že v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou a několika evropskými tématy má Robert Fico podobné anebo velmi blízké stanovisko jako maďarská vláda,“ uvedl letos v rozhovoru pro Napunk maďarský velvyslanec na Slovensku Csaba Balogh.

Server Portfolio k tomu uvádí, že zásadní rozpor, tedy v přístupu k putinovskému Rusku, by v ochromené visegrádské čtyřce sice zůstal, došlo by ale k přeskupení sil. Na jedné straně s orbánovským Maďarskem a možná Ficovým Slovenskem, na druhé pak s proukrajinským Českem a Polskem.

I Polsko brzy čekají parlamentní volby, jenže ty zřejmě současné poměry ve V4 neovlivní. Varšava s Budapeští sdílí postoje k migraci, právnímu státu i spory s Bruselem, vzájemné vztahy ale loni výrazně poznamenal rozdílný postoj vůči Moskvě a Kyjevu.

To se s největší pravděpodobností výrazně nezmění ani po volbách, které se v Polsku konají v polovině října. Ba naopak, pokud by zvítězila dnešní opozice, došlo by zřejmě k rychlému zahlazení sporů Polska s Evropskou komisí a Orbánovi by ve Varšavě přibyl nový kritik.

Zájem na tom, aby na Slovensku vyhrály podobně smýšlející strany, má Orbán i podle maďarské politoložky Edit Zgut-Przybylské, se kterou hovořil slovenský deník Sme.

Politoložka upozorňuje, že Robertu Ficovi nepřímo v kampani zřejmě pomohl i letošní dekret Orbánovy vlády umožňující amnestii pro odsouzené převaděče nelegálních migrantů.

Pašeráků lidí Maďaři do letošního srpna propustili na 1500 s argumentem přeplněných věznic. Jejich propuštění ostře kritizovala Vídeň i experti. Propuštění převaděči podle nich můžou posílit kriminální skupiny v Maďarsku i na Balkánu a jejich osvobození dodá ostatním pašerákům odvahu, píše Sme.

Právě téma nelegální migrace přitom rezonuje závěrem slovenské volební kampaně. V posledních týdnech se totiž výrazně zvýšil počet lidí, kteří překračují maďarsko-slovenskou hranici a dál se pohybují po jižním Slovensku. Kvůli kontrolám v Rakousku a ve Slovinsku zřejmě volí jednodušší slovenskou trasu.

Fico teď vyzývá vládu k zavedení dočasných hraničních kontrol na hranici s Maďarskem. Kvůli věci chce krátce před volbami prosadit v parlamentu usnesení, které by ke kontrolám vyzvalo.

Pokud úřednický kabinet Ľudovíta Ódora reagovat nebude, chce Fico jednat hned, pokud by se dostal do vlády. „Protiprávní překračování hranic a rozvážení migrantů do všech koutů Slovenska dokážeme zastavit a vyřešit hned na prvním zasedání vlády,“ napsal v neděli na sítích.

Analýza serveru Napunk se věnuje i postavení maďarské menšiny na Slovensku. K té se v roce 2021 přihlásilo na 420 tisíc lidí. Jako rodný jazyk má maďarštinu na Slovensku ještě o 40 tisíc lidí víc.

V aktuálních průzkumech ovšem strany maďarské menšiny nebodují. V Národní radě zasedli naposledy poslanci strany Most-Híd, která byla v letech 2016 až 2020 v koalici se Směrem a Slovenskou národní stranou.

Po minulých volbách ale z parlamentu vypadla a zpět se zřejmě nedostane – politické prostředí slovenských Maďarů je totiž po vnitřních sporech fragmentované.

Slovenští Maďaři navíc častěji než dřív volí i velké slovenské strany. K tomu je ostatně vybídl v rámci své předvolební návštěvy jižního Slovenska i expremiér Peter Pellegrini, šéf strany Hlas. Podle Portfolia zdůraznil, že „menšiny na Slovensku už nemusí volit strany organizované na etnickém základě“.

Neslavné výsledky maďarských stran komentoval i maďarský premiér Viktor Orbán. Za „slabý výkon“ letos v létě vyčinil maďarské menšině na Slovensku.

„Milí Maďaři z Felvidéku (historický název pro Horní Uhry, pozn. red.), je to dost absurdní situace. Žije tam (na Slovensku, pozn. red.) půl milionu Maďarů. (…) Pokud chtějí pro sebe a národ něco udělat, musí se vzchopit a zabezpečit své zastoupení v zákonodárném sboru,“ prohlásil šéf Fideszu na 32. letní univerzitě Maďarů v Rumunsku.

Právě tehdy zazněla i zmíněná Orbánova slova o Slovensku jako o „odtrženém území“.