Proč neodsoudila ruskou válku: Západní představy o Indii byly mylné

Víkendový summit G20 v indickém Dillí kromě sporu o deklaraci k válce na Ukrajině upoutal i tím, že před domácím lídrem stála cedulka s názvem „Bhárat“ namísto „Indie“. Co nejlidnatější země světa sleduje úpravou svého označení? A jak to zapadá do jejího vzestupu, včetně úspěšné mise na Měsíc?

Indie – od letoška nejlidnatější země planety – zesiluje své postavení na mezinárodním poli. Zaznamenává hospodářský růst i technologický pokrok a na konci srpna na sebe výrazně upozornila, když jako teprve čtvrtý stát úspěšně dostala na Měsíc průzkumný modul. Navíc s ním jako úplně první přistála v blízkosti lunárního jižního pólu.

Teď se spekuluje o tom, že by asijská mocnost chtěla změnit i jméno, pod kterým oficiálně vystupuje. Vodítkem se stal summit zemí G20 v indickém Dillí o uplynulém víkendu. Nejprve zaujala pozvánka na slavnostní večeři lídrů, na níž použila název země pocházející ze sanskrtu – Bhárat. A stejný nápis poté označoval také místo premiéra Naréndry Módího během samotných jednání.

Toto jméno má Indie zakotvené i v ústavě, kde je napsáno: „Indie, to jest Bhárat“. Pro samotné Indy tak není tento název ničím novým. Mnoho z nich ho dokonce používá. Indolog Jiří Krejčík z Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace Filosofického ústavu Akademie věd ČR navíc upozorňuje, že to není poprvé, kdy se k němu vláda uchýlila.

„Premiér Módí ho používal už během nedávné služební cesty v Indonésii, takže Indie se k tomu postupně posouvá. Akorát teď (během summitu, pozn. red.) to bylo vidět nejvíc,“ říká v podcastu 5:59.

Za snahou o změnu může být podle experta politická situace v zemi. Proti vládnoucí Indické lidové straně (BJP – Bháratíj džanta pártí) se totiž postavila koalice několika opozičních hnutí vystupující pod zkratkou I.N.D.I.A. (Indická národní demokratická inkluzivní aliance).

„Mnozí si myslí, a já bych tomu také trochu věřil, že humbuk okolo změny jména souvisí s tím, že BJP potřebuje omezit její dosah, upozadit to jméno ‚Indie‘ a čím dál více vytahovat do popředí ‚Bhárat‘,“ vysvětluje. Zatím ale není jasné, jestli jde o skutečný záměr vlády. Závaznou změnu by musel posvětit parlament, který bude zasedat až ve druhé polovině září.

Zároveň název ‚Indie‘ nevychází z vlastní tradice země. Je to jméno, kterým ji po staletí označovali především cizinci, a znamená „území, které leží za řekou Indus“. Podle Krejčíka se přitom Indická lidová strana chová jako „pravicově populistická, hinduisticky nacionalistická“ politická síla. Snaha o používání domácích termínů by tak zapadala do její politiky.

A do třetice: změna názvu může souviset s tím, že Indie se v poslední době snaží posilovat své mezinárodní postavení. I přes řadu problémů – jako je například nedostatek vyvážené stravy a podvýživa, se kterou bojuje šestina obyvatel – míří vláda v Dillí vysoko.

„Myslím si, že (manévry kolem názvu, pozn. red.) jsou projevem snahy Indie zařadit se mezi světové velmoci, které už opravdu nejsou na nikom závislé a nemusí odvozovat své jméno, kulturu a politiku od ostatních světových zemí,“ vysvětluje indolog s narážkou na to, že Indie byla až do roku 1947 britskou kolonií.

Pokud bude Indie i nadále sílit, je podle Krejčíka pravděpodobné, že na velmocenský status skutečně dosáhne. Nejenže má pátou největší ekonomiku na světě, ale projekce napovídají další růst. Díky tomu by se postupně mohla stát velmocí, která bude uplatňovat svou vlastní „sebevědomou vizi světového uspořádání“. A navíc jde o zemi, kterou z pohledu indologa Západ potřebuje, aby vyvažovala vliv Číny v Asii.

Jenže zároveň na Západě kolem Indie panuje řada mylných představ. Jednou z nich byl předpoklad, že se jasně vymezí vůči ruské invazi na Ukrajinu. Mnozí věřili, že vzhledem ke svému demokratickému zřízení nebo velkému počtu anglicky mluvících a vzdělaných obyvatel bude Indie pro Západ přirozeným spojencem. Podle Krejčíka ale přišlo vystřízlivění.

„Indie se nevyslovila ani pro jednu ze stran konfliktu. A najednou vidíme, že má svoji vlastní politiku a vlastní vize, které mohou být často v lecčem odlišné od těch, které máme my na Západě. Je přitom nutné podotknout, že Indie taková byla vždycky,“ dodává indolog a připomíná třeba klíčovou roli Indie ve vzniku Hnutí nezúčastněných zemí za studené války.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co slovo Bhárat vlastně znamená nebo jak Indii utváří premiér Naréndra Módí, jehož strana vládne už jednu dekádu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.