Loterie s přijímačkami. Stát netuší, kolik dětí se nakonec nedostalo na střední

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ještě na konci května se tady táhl nekonečný had rodičů s dětmi. Pražské 1. Slovanské gymnázium totiž vyhlásilo druhé kolo přijímacího řízení, a tak se sem seběhly davy zájemců o studium, které v prvním kole na jejich školy nepřijaly. A nebo ještě čekaly na odvolání. A to přesto, že jde o soukromou školu, kde školné vyjde na 65 tisíc korun ročně.

„Bylo to náročné. Pracovali jsme celé prázdniny, ale máme tuhle kapitolu už naštěstí uzavřenou,“ říká ředitelka školy Tatjana Pergler.

Pod čarou tady v sousedství Staroměstského náměstí skončilo obrovské množství dětí.

„Přesné číslo v hlavě nemám, ale byly to stovky zájemců. V průběhu prázdnin se ještě někteří rodiče ptali, jestli by se u nás místo nenašlo, ale kapacitu máme zcela vyčerpanou,“ dodává Pergler.

Otázkou ale stále zůstává, kolik dětí se nedostalo na svůj vysněný obor. Zatím neexistují ani data k tomu, jaká část studentů nenastoupí v novém školním roce na střední školu vůbec. Nedokážou to zodpovědět kraje jako zřizovatelé, ani Ministerstvo školství. Není tak jasné, jestli se letošní ročník skutečně na školách poskládal.

„Doufáme, že se to podařilo. Ale tím, že systém není digitální, doteď nevíme a můžeme vycházet jen z výzkumu, který jsme si udělali koncem června. Podle něj bylo 450 neumístěných žáků, z většiny šlo o děti z Ukrajiny. Navíc školy, které vyhlásily další kola přijímacího řízení v červenci, tak se jim už de facto nikdo nehlásil,“ popisuje pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Nejkritičtější byla situace kolem přijímaček v Praze a Středočeském kraji. Počet uchazečů o čtyřleté obory tady rostl oproti minulému roku více než ve zbytku republiku. Ve Středočeském kraji konkrétně o 19 procent.

Třetí kolo přijímacího řízení s kapacitou 30 míst otevřela například hotelová škola v Radlicích. Podle výsledků zveřejněných na webu školy se ale nakonec přihlásilo jen 11 zájemců, z nichž devět přijímací zkoušky zvládlo a bylo přijato. Že to nakonec nebylo s nedostatkem míst tak horké, ukazuje třeba i druhé kolo přijímaček na pražské střední obchodní škole. Ekonomické lyceum otevírali ještě pro 16 žáků, hlásilo se pouze 7 lidí. Minimální kritéria pro přijetí splnil jediný.

Na jaře přitom zavládla mezi rodiči panika, že místa na středních školách minimálně v Praze a okolí absolutně nestačí. Zdá se, že k žádné katastrofě ale nedošlo.

Na druhou stranu tvrdá data neexistují, a to kvůli tomu, že Ministerstvo školství nebylo doposud schopné přijímací řízení digitalizovat. Změnu ministr školství Mikuláš Bek (STAN) slibuje už směrem k příštímu roku.

„Přesné počty přijatých žáků na střední školy budou známy až po vyhodnocení statistického šetření k 30. září 2023,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva školství Tereza Fojtová. Přesnější data by tak mohla být až zhruba v listopadu.

Ze statistických informací Ministerstva školství ale stejně nepůjde vyčíst, jaký podíl žáků se marně hlásil na své dva vybrané obory. Některé školy ale Seznam Zprávám potvrdily, že během léta řešily větší počet žádostí o přestupy než v minulém roce.

„Jsou děti, které se dostaly na školu mimo Brno, třeba do Strážnice nebo Kyjova, a ptají se, jestli u nás náhodou není volné místo, že by nemusely tak daleko dojíždět,“ popsal ředitel brněnského Gymnázia Slovanské náměstí Dalibor Kott.

„Takovýchto žádostí je teď dvojnásobně více než loni v tomto čase,“ doplnil ředitel Kott.

Sám prý letos zaznamenal mnohem více žádostí od rodičů, kteří tvrdili, že jejich děti mají výborný prospěch, ale zkrátka nemají školu, na kterou by dítě mohli umístit.

V Jihomoravském kraji letos končilo povinnou školní docházku o zhruba 1100 žáků více než loni. Devátou třídu završil silnější populační ročník, který byl ještě posílen uprchlíky z Ukrajiny.

„Zatímco v Brně byly převisy vysoké, protože se na školy hlásí nejen brněnské děti, ale i žáci ze širokého okolí, na jiné školy mimo Brno byl o stejný obor zájem daleko nižší,“ popsala mluvčí kraje Aneta Knotková.

Největší zájem pak podle ní byl zejména o gymnázia, některá lycea, ale i umělecké či zdravotnické obory nebo obory informačních technologií.

„Zájem byl určitě vyšší, ale to řešení nebylo jiné než v předchozích letech, pořád jsme nabízeli stejný počet míst,“ uvedl ředitel brněnského gymnázia na Křenové Miroslav Marek.

O tom, kolik dětí se vůbec nedostalo na střední školu, by mohla napovědět jedině data úřadu práce. Pokud si totiž nechtějí žáci sami platit zdravotní pojištění, musí se zde evidovat a posléze o tom do osmi dnů dát vědět své pojišťovně. V takovém případě se na mladistvého hledí jako na nezaopatřené dítě a platbu přebírá stát.

„Pokud by tak neučinil a zároveň nebyl nikde zaměstnán, bude z hlediska zdravotního pojištění považován za osobu bez zdanitelných příjmů a měl by povinnost hradit si sám zdravotní pojištění,“ popisuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

Státním pojištěncem zůstává absolvent základní školy až do konce prázdnin, tedy 31. srpna. Příslušná data o dětech, které se přihlásí na úřad práce v prvních zářijových dnech, tak budou dostupná až v říjnu. Aktuálně má Úřad práce (ÚP ČR) k dispozici nejnovější červencová data.

„Pokud jde o mladistvé mezi 15 a 18 lety, evidoval jich Úřad práce celkem 4103 a tvořili 1,6 procenta z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Tento podíl se dlouhodobě výrazně nemění. Stejně jako jiným skupinám uchazečů o zaměstnání, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost, věnuje ÚP ČR i těmto klientům zvýšenou péči,“ popisuje mluvčí ÚP ČR Kateřina Beránková.

Do této skupiny se ale počítají také absolventi středních škol, kteří si zatím hledají práci. Mezi srpnem a zářím statistiky pravidelně poskočí o několik stovek evidovaných uchazečů o zaměstnání. Loni jich mezi zářím a srpnem přibylo například o zhruba tři stovky.