Divočina slovenské politiky: Fico je zpět a chce se mstít

Slovensko čekají příští měsíc předčasné parlamentní volby. Průzkumy zatím vede strana Smer - SD bývalého expremiéra Roberta Fica, dříve stíhaného v kauze Soumrak. Za ním se drží Progresivne Slovensko v čele s Michalem Šimečkou. Má Fico vítězství v kapse?

Slovensko bude už za sedm týdnů vybírat v předčasných volbách složení nové Národní rady. Cesta k nim byla mírně řečeno krkolomná. Od posledních voleb došlo totiž v řadách vládní koalice k tolika otřesům, že si kabinet nakonec sám řekl o zkrácení mandátu a v současné době zemi spravuje úřednická vláda bez důvěry parlamentu.

Místní politici se tak připravují na horkou fázi kampaně. Ta bývá podle slovenské novinářky deníku SME Zuzany Kovačič Hanzelové daleko tvrdší než ta, kterou Česko zažilo například během klání o hlavu státu letos v lednu. „Celá naše společnost je nyní mimořádně polarizovaná. A druhé kolo českých prezidentských voleb bylo na slovenské poměry takový obyčejný páteček v běžném týdnu, kdy se toho moc neděje,“ říká.

Podle posledních šetření veřejného mínění na Slovensku i poll of polls, tedy „průzkumu průzkumů“, na Seznam Zprávách má momentálně největší šanci na vítězství strana Smer - SD vedená expremiérem Robertem Ficem, jejíž lídři za sebou mají problematickou historii.

„Jsme teď na Slovensku v poměrně nenormální a extrémní situaci, protože bývalý premiér Fico, lidé okolo něj ve straně Smer a dokonce i někteří kandidáti čelí závažným obviněním, jednak z vážné korupce, ale v podstatě z absolutního únosu státu,“ popisuje v podcastu 5:59 slovenská novinářka a také moderátorka pořadu Rozhovory ZKH.

Sám Fico i s bývalým ministrem vnitra Robertem Kaliňákem figurují ve vícero kauzách. Například byli obvinění v kauze Soumrak: Podle svědků měli být oba v čele zločinecké skupiny, do které patřili třeba i reprezentanti policie nebo ministerstev. Přes ně měli politici získávat citlivé informace.

Poměrně vysoko na kandidátce Smeru nicméně je i bývalý policejní prezident Tibor Gašpar, kterého minulý týden zadrželi kriminalisté pro podezření z korupce.

„To všechno jasně rámuje každodenní témata strany v posledních letech. A patří k tomu i dlouhé tiskové konference týkající se policie, prokuratury, soudů. V podstatě jim vyhlásili válku a Fico otevřeně říká, že jestli vyhraje volby, tak se pomstí novinářům, ale i konkrétním elitním policistům, prokurátorům, soudcům. Všem, kteří vyšetřují jeho a ty, které nominoval,“ vysvětluje Kovačič Hanzelová.

Smer přitom před pěti lety téměř padl. Mohly za to události po smrti novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, následkem kterých Ficova vláda podala demisi. „Postupně ale rostl a naopak začala klesat strana Hlas. Komentátoři popisují, že Hlas Smeru nestačil, neměl tu schopnost Roberta Fica nastolovat témata,“ říká Kovačič Hanzelová.

I tak se zmíněný Hlas, který vede další expremiér a někdejší Ficův spolustraník Peter Pellegrini, drží v průzkumech na třetím místě. Jestli by se ale po volbách tato dvě uskupení mohla spojit a na půdorysu dřívější spolupráce obou předsedů utvořit vládní koalici, se podle slovenské novinářky dá v tuto chvíli jen těžko odhadovat.

„Podle komentátorů je ve hře i verze, že by Fico po volbách Hlasu udělal nabídku, která se neodmítá. Tedy, že by jim nabídl premiérské křeslo a také další důležité resorty. (…) Ale je to otázka za milion,“ říká Kovačič Hanzelová. Ostatně ani výhra Smeru navzdory průzkumům není jistá, podle slovenských sociologů se totiž většina Slováků o svém hlasu rozhoduje až týden před volbami.

Data také ukazují, že by si spojení Smeru a Hlasu jejich příznivci přáli. Přinejmenším tomu fandí víc než případné koalici Smeru nebo Hlasu a strany Progresívne Slovensko, která stojí na opačné straně politického spektra a v průzkumech se drží na druhém místě.

V minulých parlamentních volbách se přitom tato strana do Národní rady nedostala. Kandidovala společně s hnutím Spolu (dnes Demokrati) a jejich koalice o necelých tisíc hlasů nesplnila hranici sedmi procent nutnou pro zisk mandátů.

Preference Progresívného Slovenska podle Kovačič Hanzelové rostly společně s narůstajícím počtem zklamaných voličů vlády Igora Matoviča (OĽaNO) a Eduarda Hegera (dříve OĽaNO, dnes Demokrati).

„Jsou to noví politici a političky. Snaží se zaujmout i tím, že jako jediná strana v historii Slovenska mají na kandidátce stejný počet žen a mužů. Dokonce se střídají muži a ženy jeden po druhém. V podstatě zatím nic nepokazili, ale je pravda, že neměli kde, když se nedostali do parlamentu,“ říká slovenská novinářka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč v současnosti na Slovensku rezonuje vztah novinářky Moniky Tódové a soudkyně specializovaného trestního soudu Pamely Záleské nebo jestli do povolebního vývoje ještě může zasáhnout slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.