Zákulisí dohody o paktu s USA: Černochová k sobě pozvala Babiše

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Až nečekaný klid panoval při schvalování smlouvy o spolupráci Česka a USA v oblasti obrany, známé pod zkratkou DCA (Defence Cooperation Agreement), kterou Česká republika ratifikovala začátkem srpna.

Tomu, že vše nedoprovázel politický humbuk jako například při otázce vybudování americké protiraketové obrany s radarem v Brdech, pomohla spolupráce vládní koalice s opozičním hnutím ANO.

Klíčovým aspektem bylo, že ministryně obrany Jana Černochová (ODS) získala na svou stranu expremiéra a předsedu hnutí Andreje Babiše.

„Jednání s šéfem opozice a jeho hnutím výsledné věci pomohlo,“ řekla Černochová Seznam Zprávám. „Hlasy ANO pod dohodou DCA pomohly celkovému uklidnění situace, nebylo to tak vyhrocené. Přitom útoků a dezinformací bylo ve veřejním prostoru hodně, i když ne tolik, jako například na Slovensku,“ dodala.

Andrej Babiš na dotazy redakce nereagoval, předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček ale potvrdil, že získané informace utvrdily poslance hnutí v tom, že obranná smlouva nijak neohrožuje tuzemský právní či bezpečnostní systém.

„V určité době byla možnost nahlédnout do textu smlouvy, což ale neznamená, že jsme ji mohli nějak ovlivnit. Pro mě byl důležitý rozbor, který udělal tým Radka Vondráčka a Luboše Metnara. Závěr byl jasný: nic podstatného se nemění vůči současnému stavu,“ popsal bývalý ministr dopravy a průmyslu a obchodu.

Ministryně Černochová vsadila u Babiše na kartu osobního jednání - pozvala ho k sobě na úřad. „Považovala jsem za důležité oslovit předsedu nejsilnější politické strany, abych ho informovala o třech důležitých projektech Ministerstva obrany. Pozvala jsem ho sem na rezort, ke schůzce došlo,“ přiblížila.

Neřešili jen obrannou smlouvu. Šéf opozičního hnutí se podle ministryně zajímal i o zakázku na pásové obrněnce za 60 miliard korun a zapojení českého průmyslu do těchto dodávek.

Černochová informace předala rovněž šéfovi ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi či předsedkyni poslaneckého klubu ANO Aleně Schillerové, s níž řešila daňové aspekty obranné smlouvy.

„Pan Babiš říkal, že část hnutí ANO smlouvu podpoří, ale že někteří jejich voliči jsou k ustanovením smlouvy kritičtí. Říkala jsem mu, že bych si přála, aby dohodu s USA podpořil nejen klub ANO, ale i on osobně. Je to prozápadní politik, který s USA vyjednal nákup helikoptér, které nyní putují do vybavení české armády. Říkala jsem mu, že určitě část jeho voličů toto ocení,“ popsala ministryně.

Vláda rámec dohody s USA projednala loni na jaře, na podzim pak Ministerstvo obrany o smlouvě informovalo v příslušných výborech poslance a senátory. K informacím se dostali jak vládní, tak opoziční zákonodárci.

„Nikdo nebyl postavený před hotovou věc, všichni měli informace z průběhu vyjednávání. Než to finálně schválila vláda, smlouvu jsem takzvaně v režimu dala k dispozici zástupcům hnutí ANO, kteří se s ní chtěli seznámit ještě před vládním schválením,“ popsala Černochová.

Poslanci o dohodě s USA hlasovali ve druhém čtení 19. července. Právě před tímto jednáním došlo ke klíčové shodě mezi Černochovou a hnutím ANO. Jeho zákonodárci přišli s tím, že - na základě dopisů voličů obávajících se dopadů DCA - požadují doplňkové usnesení ke smlouvě.

Některá tato ustanovení by však podle Černochové představovala složité právní zásahy v rozporu s dokumenty, dohodla se tudíž s místopředsedou ANO Radkem Vondráčkem.

„Změny se týkaly například deklarování toho, že v ČR nebudou skladovány jaderné zbraně, vojenské základny nemohou vznikat jinak než na základě Ústavy. Tyto deklarace jsme zakomponovali do výsledného usnesení, které našlo plošnou podporu,“ popsala ministryně.

Takové řešení zajistilo politický klid. „Vnímám mandát smlouvy DCA jako silný, protože získala podporu i od opozičního hnutí ANO. Jsem za to moc ráda. Na obraně a bezpečnosti bychom neměli vést politické souboje, protože to si ani republika, ani armáda, ani bezpečnostní složky nezaslouží. Ve Sněmovně takzvaně na druhé straně zůstal pouze Tomio Okamura,“ dodala s narážkou na předsedu hnutí SPD, jehož členové například tvrdili, že se uzavřením dohody „stáváme vazaly“.

Špičky hnutí ANO tento přístup kvitují. „Této vládě obecně nedaruji ani milimetr, třeba jejich hospodářská politika je přehlídka marností v přímém přenosu, ale nehodlám být destruktivní ve věci, která je o bezpečnosti a elementární solidaritě v rámci NATO,“ uvedl Havlíček.

Podle exministryně financí Schillerové měla vláda téma DCA komunikovat více směrem k veřejnosti, byla však ráda, že politici se k potřebným informacím dostali. „Co jsem ocenila, byla ochota jednat, protože jiní ministři s námi většinou nejednají vůbec nebo nás rovnou postaví před hotovou věc. Opakovaně se tak děje například v případě pana ministra (práce Mariana) Jurečky,“ řekla Seznam Zprávám.

Smlouvou s Američany jednání nekončí. Černochová by chtěla podobný přístup zopakovat i v případě možného nákupu 24 amerických stíhaček F-35. Do října má vládě Petra Fialy (ODS) předložit dojednané podmínky, cena by neměla překročit 122 miliard korun.

I o tomto záměru Andreje Babiše nedávno na schůzce na Ministerstvu obrany informovala. „K tomu měl pan předseda řadu dotazů. Říkali jsme mu, že jsme teprve čerstvě obdrželi nabídku. Slíbila jsem mu, že jak dostanu další informace, budu ho o tom informovat. Bylo to konstruktivní jednání. Považuji za důležité, abychom takové zakázky a smlouvy řešili napříč politickým spektrem, aby případná další politická reprezentace měla k dispozici dostatek informací,“ nastínila.

Podle ní však informování opozičního ANO bude - oproti dokumentům k obranné smlouvě s USA - obtížnější. „Některé informace budou pod přísným průmyslovým embargem. Určitě je to model, který chci ale dále aplikovat. I když jsem byla v opozici, pro návrhy, které jsme považovali z hlediska obrany a bezpečnosti za dobré a důležité, hlasovala jsem pro ně,“ popsala.

Předáci ANO shodně dodávají, že jednání o zakázce přesahující 100 miliard korun bude politicky komplikovanější. „F-35 bude o něčem jiném. Tam to musíme vyhodnotit jak z úhlu bezpečnostního, tak technologického a samozřejmě ekonomického. Na rozdíl od DCA se jedná o naprosto mimořádnou investici a změnu dosavadního stavu,“ uvedl Havlíček.

„Nákup nových stíhaček je jiný příběh. Necítím se odbornicí, abych to zasvěceně komentovala, ale naši experti na obranu mají k té obří zakázce hromadu výhrad a já se určitě budu z velké části řídit jejich stanoviskem,“ dodala Schillerová.