Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spojené arabské emiráty patří zejména v éře po ruské agresi na Ukrajině k místům, k nimž se upírá světová pozornost - kvůli energetice i bezpečnosti. V listopadu se do Dubaje také sjedou světoví lídři na klimatickou konferenci OSN COP28.
Jednou z klíčových spojek mezi Západem a ropnou velmocí se nově stane Češka. Dlouholetá česká euroúřednice Lucie Berger se ujme prestižního postu velvyslankyně Evropské unie v Abu Dhabí od 1. září, jak sama potvrdila Seznam Zprávám.
Stane se tak jednou z nejvýše postavených Češek a Čechů v institucích sedmadvacítky. Unijní „ministerstvo zahraničí“, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVA), vymění za post v Evropské komisi. Je expertkou na mezinárodní vztahy a klimatickou změnu.
Do Bruselu Lucie Berger přišla s někdejším eurokomisařem Vladimírem Špidlou.
„Vášeň pro klima“
V létě bývá diplomatické střídání po celém světě. A platí to i pro unijní diplomacii. „Na funkci se chystám, začínám 1. září,“ napsala Berger Seznam Zprávám. Bližší informace o svém působení a plánech bude podle svého vyjádření moct poskytnout až po nástupu do nové pozice.
Rozhovor s novou velvyslankyní v Maďarsku
Lucie Berger doposud působila jako koordinátorka politik v multilaterální sekci Evropské komise. Před tím ale strávila sedm let na různých pozicích v ESVA - na zastoupení EU v Saúdské Arábii vedla v letech 2015 až 2018 ekonomickou a obchodní sekci, sedmadvacítku zastupovala také v Ženevě u OSN a dalších místních mezinárodních organizacích.
Sama sebe Berger na sociálních sítích popisuje jako expertku na mezinárodní vztahy, diplomacii a vyjednávání „s vášní pro klima, udržitelnost a Střední východ“. Klimatu se na Evropské unii ostatně věnovala už před deseti lety, kdy - určitě ne v Česku - nerezonovalo tak jako dnes.
Podle svého životopisu do Bruselu přišla s někdejším eurokomisařem Vladimírem Špidlou v roce 2006 a působila v jeho komunikačním týmu. Před tím krátce pracovala na egyptské ambasádě v Praze.
Jak na Unii
V unijní diplomacii v současné době působí ještě další dva Češi na úrovni velvyslance - je jím český diplomat Tomáš Szunyog, který EU zastupuje na horké půdě v Kosovu, naopak na chladném severu na Islandu působí Lucie Samcová. Pod unijního „ministra zahraničí“ Josepa Borrella spadá Evropská obranná agentura, kterou vede český diplomat a exministr obrany Jiří Šedivý.
Historicky první český velvyslanec v Kosovu
Česko má v Prištině velvyslanectví, ale ještě nikdy za patnáct let nezávislosti Kosova úřad neřídil český diplomat s plnohodnotným titulem. To se nyní změní.
V minulosti zastávali post unijních velvyslanců další tři diplomati, na výrazný a náročný post dosáhla zejména Jana Hybášková, která vedla unijní zastoupení v Iráku v letech 2011 až 2015, kdy země procházela občanskou válkou. Hybášková se vrátila na české Ministerstvo zahraničních věcí a v současné době vede personální odbor.
Zastoupení Čechů v unijních institucích je dlouhodobě jednou ze slabin české diplomacie a prosazování se v sedmadvacítce. Podle proporčních propočtů by Češi měli tvořit asi tři procenta personálu, jejich reálné zastoupení je ale podle dostupných čísel jen poloviční.
Nejde ale jen o Česko. Bruselský server Euractiv loni citoval analýzu společnosti European Democracy Consulting, která poukazuje na to, že země střední a východní Evropy dlouhodobě nemají uvnitř evropských institucí spravedlivé zastoupení. Čechy, Slováky, Bulhary nebo Rumuny v tomto ohledu „drtí“ úředníci a diplomaté ze západní a jižní Evropy. Ti totiž jen v letech 2019-2021 obsadili 70 procent nových vedoucích pozic v různých evropských institucích.
Česká vláda chce využít dobrého jména Česka v Bruselu po loňském předsednictví Evropské unii. Během něj zároveň lobbovala česká diplomacie za zohledňování geografického aspektu při výběrových řízeních v EU.
