Článek
Ukrajině se stále častěji daří zasahovat cíle hluboko za frontovou linií. Kromě úderů v oblasti Krymu jsou hlášeny i útoky dronů přímo na ruském území - dokonce na hlavní město Moskvu - ke kterým se však Kyjev oficiálně nehlásí. Jakou odezvu to má u běžných Rusů? A čím je vůbec Vladimir Putin dokázal sešikovat za svou válkou?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Jaký symbolický vzkaz pro Ukrajince, Západ i Rusy nesou ukrajinské dronové útoky.
- Proč většina Rusů v dnešní době podporuje Vladimira Putina.
- A proč je aktuálně téměř nemožné odhadovat, co se děje za zdmi Kremlu.
V posledních dnech plní zpravodajství z války na Ukrajině informace o dronových útocích. Ruské úřady v minulém týdnu obvinily ukrajinské síly z útoků na výškovou budovu v centru města a moskevský starosta v neděli tvrdil, že protivzdušné síly sestřelily další bezpilotní letoun, který mířil na ruské hlavní město. Ukrajina se k incidentům oficiálně nehlásí.
„Jsou to útoky spíše psychologického charakteru, protože velké materiální škody nebo ztráty na životech nepůsobí,“ hodnotí v podcastu 5:59 situaci novinářka Deníku N Petra Procházková. „Mají sdělit Rusku: Jsme tady a dokážeme na vás dosáhnout, ta válka se neodehrává jenom na Ukrajině a na ukrajinské frontě, ale může se odehrávat kdekoliv na vašem území,“ vysvětluje.
Podobně je tomu podle ní i v případě nedávného útoku námořním dronem na loď ruské flotily v Novorossijsku, tedy přímo na ruském pobřeží.
Zároveň jsou ale tyto výpady podle Procházkové rovněž vzkazem pro Západ i domácí ukrajinské publikum. „Ukrajinci se snaží v některých chvílích až zoufale ukázat, že se jejich protiofenziva úplně nehroutí, že nejsou v tak zoufalé situaci, jak píší dnes už i některé ukrajinské noviny,“ říká s tím, že pokud by Ukrajina uznala, že už se svou ofenzivou nedokáže postupovat dál, byl by to „naprostý psychologický zlom“.
Proč Rusové stojí za Putinem?
A Rusové? Podobné útoky je už dnes podle novinářky z velké části - i vlivem propagandy - utvrzují v tom, že jejich země je v ohrožení a že musí na obranu vynaložit veškeré síly. A to se prý netýká jen smýšlení běžných obyvatel, ale i části establishmentu.
„Mám obavy, že tomu už věří i někteří politici, kteří byli ještě před rokem a půl celkem adekvátní a věděli, že Putinovo rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu je mylné, špatné a tragické,“ říká Procházková, která v minulosti deset let v Rusku žila.
Proč se ale běžní Rusové kolem prezidenta Vladimira Putina a jeho vlády od zahájení invaze na Ukrajinu ještě více semkli, není úplně jasné. Politologové, sociologové i další experti přináší nejrůznější vysvětlení, která se týkají například historie Sovětského svazu i novodobého Ruska. K jednotnému závěru ale nedošli. Přesto je podle novinářky jasné, že ruská společnost není „monolit“.
Procházková zmiňuje, že velmi často motivuje Rusy k podpoře Putinova režimu strach. Bojí se hrozících reparací, ale také například msty za rozpoutanou válku. „A osobní tragédií by pro ně byla porážka. V tuto chvíli si tak myslí, že jedinou možností je válku vyhrát, alespoň trochu. A s jiným vůdcem než s Putinem v čele si to zatím neumějí představit,“ popisuje.
Výchova k apolitičnosti
Obavy v Rusech ale vyvolává i samotný režim. Lidé se bojí toho, že když vyjádří nesouhlas s válkou, budou zatčeni nebo dokonce uvězněni. „Tento dvojí strach se tam kombinuje a vlastně způsobuje jednu věc, na kterou mají Rusové talent a jsou k ní vychováváni dlouhodobě - a to je apolitičnost,“ říká Procházková.
Právě proto podle ní dnes není možné vkládat naděje do občanského hnutí, které by svrhlo současný režim. V Rusku se momentálně neodehrávají ani zárodky nepokojů, ze kterých by mohlo vzejít něco většího. Do vývoje událostí v Rusku by tak podle novinářky mohla zasáhnout zřejmě jen smrt Vladimira Putina nebo puč nějaké skupiny proti jeho vládě.
„Ale my teď skoro vůbec nevidíme do kuloárů Kremlu, ministerstva obrany nebo Lubjanky, kde sídlí ruská tajná služba (FSB). To, co jsme dříve viděli prostřednictvím třeba našich kolegů, kteří měli vynikající kontakty právě v nejvyšších patrech ruské moci, teď nevidíme. I tito kolegové jsou bez zdrojů, nevědí nic a všichni hádáme,“ říká Procházková.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jakým signálem pro Rusy i Západ je věznění odpůrců režimu typu Alexeje Navalného a jaký dopad na vládnoucí režim mělo tažení na Moskvu Jevgenije Prigožina a jeho vagnerovců. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.
Editor a koeditor: Matěj Válek, Dominika Kubištová
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: Český rozhlas Radiožurnál, Český rozhlas Plus, ČT24, CNN Prima NEWS, YouTube - CNN, YT - 5 канал (5 kanal), YT - ABC News Australia
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.