Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zdravotnická společnost Krajská zdravotní, která byla v minulosti opakovaně prověřována policií i státními úřady, musí řešit další problém.
Úředníci z Ministerstva pro místní rozvoj odhalili chyby u šesti projektů, které mají stát v součtu zhruba tři miliardy korun a krajská společnost na ně chce čerpat evropské dotace za více než jednu miliardu korun.
Pochybení jsou podle ministerstva taková, že u čtyř z projektů resort odmítl část dotací proplatit. Což může v konečném důsledku znamenat, že Ústecký kraj, kterému Krajská zdravotní patří, bude muset stavby zaplatit z vlastního rozpočtu.
O kolik peněz Krajská zdravotní přijde, se ale ještě nerozhodlo, protože firma podala námitky, jimiž se teď Ministerstvo pro místní rozvoj zabývá.
„Příjemci (Krajské zdravotní) byla doručena informace o nevyplacení části dotace,“ potvrdila Seznam Zprávám mluvčí ministerstva Veronika Hešíková.
Kauzy Krajské zdravotní
- V únoru 2024 zadrželi detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu šéfa Krajské zdravotní Petra Malého a jeho obchodního náměstka Pavla Vorala. Policie je podezřívala z braní úplatků při zadávání veřejných zakázek.
- V roce 2015 skončilo před soudem pět tehdejších manažerů Krajské zdravotní. Byli obžalováni z toho, že v roce 2008 zmanipulovali veřejnou zakázku na nákup zdravotnických přístrojů za 417 milionů. Podle obžaloby způsobili škodu 82 milionů korun. Soudy je ale nakonec zprostily obžaloby.
- Kvůli pochybením se zakázkami firma opakovaně dostala pokuty a za některé nákupy jí byly odebrány evropské dotace v řádu stovek milionů korun.
- Před soudem loni skončila také bývalá poradkyně současného hejtmana Vladislava Marschallová. Obžaloba jí kladla za vinu, že si nechala od Krajské zdravotní neoprávněně vyplácet odměny. Soud ji nakonec zprostil obžaloby.
Jedním z projektů, u něhož pochybnosti objevily, je stavba zcela nového ústeckého nemocničního pavilonu, kde mají být operační sály a oddělení kardiochirurgie a jednotky intenzivní péče. Jde o stavbu za zhruba 1,39 miliardy korun, z toho 500 milionů chtěla Krajská zdravotní získat jako dotaci.
Ministerstvo pro místní rozvoj podle mluvčí Veroniky Hešíkové právě u tohoto projektu zjistilo pochybení při zadání veřejné zakázky. Trest přišel i proto, že k fakturám nebyly předloženy soupisy stavebních prací.
Jak velká korekce v tomto případě bude, se rozhodne nejspíše v srpnu, kdy by ministerstvo mělo vypořádat námitky krajské zdravotnické firmy, která sdružuje sedm velkých nemocnic v regionu.
U dalšího prověřovaného projektu Krajské zdravotní pak úředníci ministerstva například zjistili, že přístroje za téměř 30 milionů korun, které pořídila děčínská nemocnice, nejsou využívány. „Pracovníci Centra pro regionální rozvoj při kontrole na místě zjistili, že některé přístroje jsou umístěny mimo prostory určené pro pacienty,“ napsala Hešíková.
I v tomto případě přijde podle ní finanční postih.
Šest projektů s chybami (podle ministerstva):
- Zvýšení kvality návazné péče v nemocnici Děčín
Dotace: 83 835 500 korun
Pracovníci Centra pro regionální rozvoj při kontrole na místě zjistili, že některé přístroje jsou umístěny mimo prostory určené pro pacienty. Byla zahájena kontrola, která skončí nejspíše do konce roku 2023.
- Nový pavilon s operačními sály, odděleními JIP a kardiochirurgie včetně vybavení v nemocnici v Ústí nad Labem
Dotace: 500 000 000 korun
Ministerstvo zjistilo, že Krajská zdravotní nedokládá soupisy prací k fakturám za stavební práce, což je v rozporu s pravidly. Na další pochybení narazilo při zadávání veřejné zakázky. Nakonec podle rozhodnutí ministerstva má přijít o deset procent z dotace.
- Nový pavilon emergency včetně operačních sálů, centrální sterilizace a JIP v nemocnici Děčín
Dotace: 150 000 000 korun
Ministerstvo například zjistilo problémy při navyšování cen za stavební práce. Nakonec podle rozhodnutí ministerstva má v této souvislosti přijít o deset procent z dotace.
- Obnova a doplnění vybavení komplexního onkologického centra v nemocnici v Ústí nad Labem
Dotace: 104 557 495 korun
Podle ministerstva došlo k pochybení při zadání zakázky na nový přístroj PET/CT. Krajská zdravotní dostala zprávu, že jí nebude vyplacena část dotace. Proti tomu podala námitky. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš nakonec potvrdil, že Krajská zdravotní o dotaci nepřijde.
- Nový pavilon emergency v nemocnici Chomutov
Dotace: 150 000 000 korun
Ministerstvo například zjistilo problémy při navyšování cen za stavební práce. Nakonec podle rozhodnutí ministerstva má v této souvislosti přijít o deset procent z dotace.
- Zvýšení kvality psychiatrické péče a rekonstrukce pavilonu P nemocnice v Ústí nad Labem
Dotace : 31 353 324 korun a 9 513 100 korun
Ministerstvo narazilo na pochybení při uzavírání dodatků. Kontrola nakonec zjistila jen drobné pochybení. Krajská zdravotní musela doplatit zhruba dva tisíce korun.
Když se však Seznam Zprávy ptaly ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) a radního pro zdravotnictví Radima Laibla, co na výtky ministerstva říkají, oba shodně uvedli, že o ničem nevědí.
„Koho Ministerstvo pro místní rozvoj informovalo o problémech s projekty Krajské zdravotní? Rád bych to s danou osobou ihned řešil,“ ptal se místo odpovědi redakce radní Laibl.
„O ničem z toho, co píšete, nemám informaci, že by tomu tak bylo,“ napsal pak Seznam Zprávám Schiller. Dokonce s dovětkem: „Nic takového se neděje, pokud vím.“
Právě u nového pavilonu za zhruba 1,39 miliardy, u něhož hrozí ztráta dotací, je přitom billboard s hejtmanovou fotkou a nápisem: Zde pro vás stavíme nový pavilon.
Ministerstvo uvedlo, že konkrétní pochybení jeho úředníci řešili osobně nejen s ředitelem Krajské zdravotní Petrem Malým, ale i dalšími vedoucími pracovníky vedení nemocnic na Ústecku.
„Musíme bohužel konstatovat, že významnou překážkou pro úspěšnou realizaci projektů je i problematická komunikace s projektovými manažery a spolupráce s pracovníky Krajské zdravotní,“ uvedla Hešíková.
Vedení Krajské zdravotní pak na rozdíl od vedení kraje připustilo, že o problémech ví a snaží se je řešit.
„Jedná se o projekty, které jsou stále ve fázi realizace, přirozeně vznikají otázky, výjimečně i sporné body. Tyto pak společnost Krajská zdravotní s Ministerstvem pro místní rozvoj na pravidelné bázi řeší a projednává tak, aby došlo k jejich vyjasnění respektive vyřešení a nelze tedy nyní hovořit o žádných závěrech,“ napsala mluvčí Krajské zdravotní Jana Mrákotová.
Lékařka a opoziční krajská zastupitelka Alena Dernerová (za hnutí Starostové) upozornila, že když ministerstvo dotaci Krajské zdravotní nakonec pokrátí, bude muset vzít krajská společnost peníze odjinud.
„Kraj ty peníze nedostane z Evropské unie, ale bude je muset vzít ze svého rozpočtu. A ten, kdo za to může, by měl být potrestán, protože ta škoda bude velká,“ doplnila Dernerová.
Jak už popsaly Seznam Zprávy loni, do jednoho z nových pavilonů si také Krajská zdravotní chce pořídit dva přístroje za desítky milionů korun: intraoperační magnetickou rezonanci a intraoperační počítačový tomograf. A to navzdory tomu, že s tím nesouhlasila přístrojová komise Ministerstva zdravotnictví.
Její členové to zdůvodnili mimo jiné tím, že se přiklonili k názoru odborníků, podle kterých v nemocnici v Ústí bude pro magnetickou rezonanci malé využití.
Počítačový tomograf, pro jehož umístění nehlasoval dokonce ani jeden z dvanácti členů této komise, by pak podle doporučení expertů neměl být vůbec na operačním sále, jak plánuje vedení Krajské zdravotní. Nemocniční akciová společnost přesto na koupi obou přístrojů trvala.