Důchody razantně stouply. Čísla ukazují, za co utrácejí penzisté

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nikde u našich sousedů posledních pár let nerostly důchody tak svižně. Průměrný český důchodce bere skoro jednou tolik, co bral před deseti lety. V roce 2013 činila průměrná penze 10 895 korun. Každý další rok byla vyšší a od roku 2017, kdy vládly strany ANO a ČSSD, tempo přidávání výrazně akcelerovalo. Markantně přidávat musela ovšem i současná vláda Petra Fialy, a to kvůli vysoké inflaci.

V červnu se tak průměrná penze vyšplhala na 20 216 korun. „Každý druhý důchodce u nás má minimálně 20 000 korun. Celkově za naší vlády důchody narostly zhruba o třetinu,“ nechal se nedávno slyšet ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Za navýšením stojí kromě řádných a mimořádných valorizací i výchovné, pětistovka k důchodu, na kterou má od ledna nárok jeden z rodičů.

Na první pohled ze srovnání se sousedy z postkomunistických zemí nevycházejí tuzemské penze vůbec špatně. Průměrný český důchod se v červnu přehoupl přes 20 tisíc. Činí aktuálně 20 216 korun. Slovenský důchod je v přepočtu o 5169 korun nižší. Polští důchodci mají z našich sousedů státní penze nejchudší – necelých 12 tisíc korun.

Němečtí a rakouští penzisté z renty odvádějí daň a platí pojištění. V čistém pak v průměru berou Němci 1080 eur (25 746 Kč) a Rakušané 1484 eur (35 370 Kč) za měsíc. Pro srovnání životní úrovně penzistů ve střední Evropě ale musíme brát v potaz řadu okolností.

Náklady na život v Česku jsou vyšší než na Slovensku, a naopak nižší než v Rakousku, které logicky díky vyšší průměrné mzdě svým důchodcům posílá z našich sousedů zdaleka nejvíce.

Zároveň má každý stát ​​rozdílný důchodový systém. Ten český stojí prakticky výhradně na (v mezinárodním srovnání vysokých) povinných odvodech na sociální pojištění. Jiné státy naopak nechají občanům v peněženkách více, aby si mohli na stáří spořit po vlastní ose.

Jednou z variant, jak penze u nás a v zahraničí porovnat, je kritérium poklesu životní úrovně. Tedy o kolik nám spadnou příjmy, když nastoupíme do penze. Takový okamžik si v Česku spojujeme s razantním poklesem životního standardu. Data z OECD ale ukazují, že na tom vůbec nejsme špatně. Průměrnému obyvateli Evropské unie v důchodu zůstane skoro 68 % předdůchodového příjmu.

Typický Čech se pohybuje kolem průměru EU, v penzi mu příjmy klesnou na 65 % částky, kterou pobíral před nástupem do penze, vyplývá z posledních známých dat OECD. Podle některých ekonomických expertů si takový „náhradový“ poměr nemůžeme kvůli stavu veřejných financí dovolit. Vyšší úroveň důchodců Česko zaplatilo mocným rozpočtovým schodkem, který se kabinet aktuálně snaží nejrůznějšími úspornými kroky srazit. České důchody se nicméně v posledních letech přiblížily těm německým. 

Podle ministra práce Mariana Jurečky se čeští penzisté mají lépe než ti slovenští. „Ve srovnání se sousedy na Slovensku, které je nám jinak nejpodobnější, se staráme o všechny lidi na zaslouženém odpočinku mnohem lépe. Tak to i zůstane,“ konstatoval šéf KDU-ČSL před časem na svém Facebooku.

Z pohledu poklesu životní úrovně po nástupu do penze jsme na tom ale o něco hůře než Slováci. Nemluvě o Maďarech, kterým v penzi chodí prakticky celý jejich bývalý plat. Kdo ovšem na základě těchto dat považuje Maďarsko za zemi seniorům zaslíbenou, plete se. A naopak v Kanadě či Švýcarsku se lidé na odpočinku nemají bídně, jak by se z dat OECD mohlo zdát. Klíčové je, kolik si toho důchodci za své peníze v reálu koupí.

Analytici z e-commerce platformy Picodi.com sestavili loni na základě výživových specialistů z WHO modelový potravinový koš. Jeho obsah odpovídá ideálním výživovým hodnotám, které by měl za měsíc senior v průměru přijmout. Pro představu – obsahuje 12 půlkilových bochníků chleba, 20 vajec, 12 litrů mléka, pět litrů jogurtu, 1,5 kg sýra, 3 kila drůbežího či hovězího, 3 kila ryb, 9 kilo ovoce a 15 kilo zeleniny plus 3 kg rýže.

Analytikům z Picodi.com vyšlo, že za takový měsíční nákup vydá Čech ani ne čtvrtinu penze. V žebříčku se tuzemsko umístilo na 19. místě ze 44 evropských zemí s výsledkem 23,5 %.