Peníze z hazardu: obří byznys pro obce u hranic. A průšvih pro ostatní

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Stát loni na daních vybral od provozovatelů hazardu rekordních 16,5 miliardy korun. O více než 5,5 miliardy víc než v předchozím roce. Skokový nárůst má několik příčin - po covidu znovu otevřely některé herny a jejich majitelé doplatili odložené splátky daně. Trend je ale jasný. Každý rok se na dani z hazardu vybere vyšší částka.

Není proto divu, že se v posledních dnech o rozdělení těchto peněz handrkují obce, ministerstva, odpůrci hazardu i jeho provozovatelé - ve vzduchu létají jednotky, desítky i stovky milionů pro jednotlivé obce, nemluvě o příjmu hazardních firem, a už vůbec nemluvě o dopadu hazardního byznysu na lidské osudy.

Jak Seznam Zprávy popsaly, v rámci takzvaného konsolidačního balíčku se nyní mezi zákonodárci jedná o způsobu, jakým se peníze vybrané na dani z hazardu budou v příštích letech přerozdělovat mezi stát a jednotlivé obce. Podle středečního jednání vlády to vypadá, že v té nejdůležitější kolonce zůstane vše při starém - obce budou brát 65 % daní vybraných za provoz kamenných heren. A to podle toho, kolik „beden“ na svém území registrují.

Pojďme se podívat, které obce z tohoto systému nejvíce profitují a jak velké jsou jejich zisky.

Zcela mimo všechny kategorie se ocitla malinká příhraniční obec u Znojma jménem Chvalovice. V areálu bývalého hraničního přechodu, mimo území samotné obce, stojí několik kasin a heren, díky kterým tato vesnice loni dostala rekordních 242 137 556 korun. Ostatní příjmy jsou zcela zanedbatelné, což se odráží i na tvorbě rozpočtu: pro rok 2022 si radnice schválila rozpočet 122 milionů, později ho upravila na 183 milionů a nakonec měla příjem 257 milionů korun. Pro jednoho obyvatele to znamená roční příspěvek více než 350 tisíc korun.

Do kategorie „bývalý hraniční přechod“ spadá i několik dalších obcí z první desítky. Zajímavou výjimkou je obec Přísečná, která těží ze dvou skutečností. Zaprvé má pouhých 217 obyvatel. A zadruhé leží na předměstí Českého Krumlova, který na svém území hazard zakázal.

Podobných případů je v Česku mnohém víc. Město Chomutov zakázalo na svém území hazard, jenže hrací přístroje se rozblikaly v sousedních Otvicích - obci o sedmi stovkách obyvatel, která díky automatům dostala loni od státu osm a půl milionu korun. Co se týče příjmu z hazardu, v přepočtu na jednoho obyvatele patří Otvicím 24. příčka mezi všemi obcemi v Česku.

S podobným problémem se potýká i hlavní město, ve kterém kvůli vyhlášce o zákazu hazardu „výherní“ automaty postupně utichají. Zato ale vesele vyhrávají ve Vestci, vesničce ležící uvnitř Pražského okruhu. A jak Seznam Zprávy popsaly, zástupci hazardních firem usilovně obcházejí další malé obce na hranicích hlavního města a přesvědčují je o přínosu hazardu pro jejich budoucnost.

Podobný vztah funguje i opačně. Starostové a starostky Buštěhradu, Lidic nebo Stochova se nedávno připojili k výzvě senátorky Adély Šípové, aby vláda zrušila rozdělování peněz obcím podle počtu „beden“ na jejich území. Zmíněné vesnice totiž obklopují Kladno - středočeskou Mekku hazardu. Negativní dopady gamblingu dopadají i na jejich obyvatele, v rozpočtu ale s žádným „odškodným“ počítat nemohou.

Při pohledu na celkové příjmy obcí z hazardu je zřejmé, jak moc je současný systém pokřivený. Maličké vesničky u hranic mají zcela srovnatelné příjmy z hazardu s těmi největšími krajskými městy, a často je i překonávají.

Praha by s odklonem od hazardu měla o svůj příjem přijít. Je proto nasnadě, že by se jí obrovsky vyplatil přechod na zvažovaný přepočet nikoliv podle počtu hracích strojů, ale počtu obyvatel.

„Praha chce být politicky hezká, tak zakázala kasina a herny na svém území. A teď z toho chce peníze? To je přece taky nefér,“ tvrdí ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. A z tohoto pohledu dávají její slova smysl. Jenže je potřeba k tomu dodat několik „ale“.

V první řadě obce nemají žádnou povinnost peníze získané díky hernám utratit za jakoukoliv bohulibou činnost, ať je to prevence, sanování nákladů nebo třeba podpora sportu. Obecní pokladnu plní snadno viditelné příjmy, zatímco léčbu závislostí, zvýšenou kriminalitu a další negativní dopady pocítí hlavně samotní občané a státní kasa.

Zadruhé: Svaz měst a obcí zastupuje pouze asi polovinu obcí v Česku, a nemluví tedy za všechny „slabé odpůrce“ hlavního města. Ve skutečnosti dostává peníze díky automatům pouze 270 měst a vesnic, zatímco dalších více než 6000 obcí žádné herny ani kasina nemá. Stovky obcí také na svém území hazard omezily nebo úplně zakázaly.

A za třetí: náklady na tvrdý hazard několikanásobně převyšují příjmy, které z něj plynou státu a obcím. Alespoň to tvrdí Národní ústav duševního zdraví.

Zřejmě proto Ministerstvo práce a sociálních věcí v připomínkovém řízení k novele o hazardu navrhovalo, aby místo obcí dostal celou daň z technických her stát. Podle ministerstva by to odbouralo „mimořádný korupční potenciál pro představitele obcí“.