Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V létě 2017, když bylo Pavlo Hrybovi devatenáct, ho unesla zřejmě ruská tajná služba FSB. Stalo se to, když z Ukrajiny vycestoval do běloruského města Homel na schůzku s dívkou, se kterou se seznámil. Později vyšlo najevo, že na dívku ze Soči zřejmě vyvíjela nátlak FSB, a Hryba proto do Běloruska úmyslně vylákala.
Únos z Běloruska za ruské mříže
„Unesli mě. Nevím, co to bylo za lidi, jestli to byla běloruská KGB, nebo ruská FSB. Nevím to přesně, ale nezáleží na tom, protože to vyjde nastejno,“ vzpomíná teď Hryb, který byl v týdnu v Praze a Seznam Zprávy s ním měly možnost hovořit.
Z Běloruska převezli agenti uneseného Ukrajince do Ruska, kde byl uvězněn. „Nejdřív mě převezli do Jarcevského rajónu ve Smolenské oblasti. V každém rajónu má FSB svou pobočku. Nebyl jsem oficiálně zatčený, ale zadržený, proto mě mohli bít a dělat si se mnou, co chtěli. Mělo to trvat 24 hodin, jenže mě drželi déle,“ vypráví.
Rusko ho na své černé listině vedlo jako teroristu kvůli tomu, že otevřeně kritizoval Kreml v internetovém prostředí. „Ovlivňoval jsem vrstevníky, aby se přidali na ukrajinskou stranu a k proukrajinským hnutím, a to pro Rusy bylo nebezpečné, takže se mě rozhodli zastavit,“ tvrdí Hryb.
Tresty v Rusku
Ruský soud poslal na 25 let do vězení opozičního politika a publicistu Vladimira Kara-Murzu. Podle justice se dopustil vlastizrady tím, že ve třech veřejných vystoupeních v zahraničí kritizoval ruskou vládu. Vysoký trest je dalším z řady kroků, kterými se režim Vladimira Putina snaží potlačit politickou opozici, občanskou společnost a nyní i zahraniční novináře. Obvinění ze špionáže čelí zpravodaj amerického deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich.
Sám se ještě jako teenager v roce 2014 účastnil Majdanu. Všechny tehdejší události, tedy ukrajinská „revoluce důstojnosti“, na něj jako na patnáctiletého měly velký vliv, co se týče formování jeho proukrajinské a proevropské pozice. „Bylo to pro mě velmi důležité, tam jsem našel sám sebe,“ vysvětluje.
Šest let za „propagaci terorismu“
V březnu 2019 ho nakonec ruský okresní vojenský soud pro Severní Kavkaz odsoudil k šesti letům v trestanecké kolonii za „propagaci terorismu“. Podle Rusů požádal svého známého, aby odpálil bombu na shromáždění školáků v Soči. Hryb takovou věc odmítal a Kyjev trval na tom, že šlo o falešné obvinění.
„To, co Rusové nazývají terorismem, pro nás znamená boj za svobodu,“ říká teď mladík. Přidává ale i kritiku ukrajinských úřadů. „Nezajímaly se o mě, nepodpořily mě. Byl jsem v tom sám jen s mými rodiči, kteří měli omezené možnosti. Stát a jeho úřady by na to měly reagovat, ale neudělaly nic, protože šlo jen o civilistu,“ vytýká po letech ukrajinské vládě.
Nakonec mu pomohla aktivita rodičů, kteří upozorňovali na synův špatný zdravotní stav. „Samozřejmě že jsem měl problémy se zdravím, ale byla to i určitá strategie, jak mi pomoct, která se ukázala jako správná. Nebyl jsem ohrožený na životě, ale díky mým problémům Ukrajina začala něco dělat. Další lidé takové možnosti neměli a zůstali sami, to není normální,“ říká někdejší politický vězeň Kremlu.
Jak funguje cenzura
„Celý den jsem psala text. Poslouchala jsem výpovědi svědků, prohlížela jsem si videa a fotky. Všechno, co jsem mohla napsat, jsem napsala,“ říká novinářka. Nejdůležitější je ta poslední věta. O masakru v ukrajinské Buči napsala jen to, co v podmínkách válečné cenzury v Rusku lze, aby nemusela čelit trestnímu stíhání s maximálním trestem 15 let vězení a jejím novinám nehrozila likvidace. A to znamená držet se striktně oficiální pozice ruského režimu.
Důležitá byla pro Pavlo Hryba i mediální pozornost, která nakonec zřejmě přispěla k jeho výměně. „Rozhodně to otevřelo dveře k možnosti vyjednávání o výměně vězňů,“ myslí si,
Domů na Ukrajinu se Hryb dostal po více než dvou letech v rámci výměny zajatců. Z Ruska v září 2019 dorazilo letadlo s 35 vězni včetně Hryba, režiséra Oleha Sencova a ukrajinských námořníků zajatých při incidentu v Kerčském průlivu.
Ukrajinci naopak do Ruska poslali 35 „svých“ vězňů, včetně Volodymyra Cemacha, podezřelého z podílu na sestřelení malajsijského Boeingu 777 nad východní Ukrajinou z roku 2014.
Mediální pozorností teď chce Hryb pomoci dalším Ukrajincům vězněným v Rusku. Počet případů se navíc po ruském vpádu na Ukrajinu mnohonásobně zvýšil.
Do Prahy dorazil Pavlo Hryb v týdnu s dalšími bývalými ukrajinskými politickými vězni v rámci charitativní Platformy pro propuštění politických vězňů, jež funguje od roku 2017 a kterou vede Pavlův otec Ihor Hryb.
Na cestě po EU vyzývají zástupci platformy k vytvoření mezinárodního týmu, který by vyjednával o bezpodmínečném propuštění a návratu ukrajinských zajatců, vězňů a zavlečených dětí.
„Cílem cesty je připomínat nadále Evropanům, evropským politickým představitelům i široké veřejnosti, že v Rusku jsou drženy tisíce ukrajinských občanů. Že jsou do Ruska odvlečeny ukrajinské děti,“ citovala ČTK analytika Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Davida Stulíka.
