Desítky nahlášených případů obtěžování na univerzitách vyšumí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

S nejméně třemi zaměstnanci se loni kvůli nevhodnému chování či sexuálnímu obtěžování rozloučila Univerzita Karlova v Praze.

Instituce, kterou navštěvuje přes 50 tisíc studentů, řešila přinejmenším 36 podnětů týkajících se akademiků. Nejvíc z oslovených škol. Celkový počet případů navíc může být ještě vyšší, protože informace nedodala všechna pracoviště.

Jak ale vyplývá z odpovědí, které Seznam Zprávy od univerzit získaly na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, postihem učitelů či jiných zaměstnanců končí podobné podněty zřídka.

Školy nicméně na upozornění začínají reagovat efektivněji, mnohé zavádějí pozice univerzitních ochránců práv.

Podle informací Seznam Zpráv se má od letošního června také ustavit Školská ombudsmanská platforma, která se touto problematikou bude zabývat. Spolek sdruží ochránce práv.

Na Univerzitě Karlově loni kvůli nevhodnému chování skončili zaměstnanec Právnické fakulty a dva pracovníci z Filozofické fakulty.

Aktuálně pak vedení školy řeší medializovaný případ dvou členů Katedry orální historie na Fakultě humanitních studií.

Standardy chování upravuje na nejstarší tuzemské univerzitě Etický kodex. Podezření na porušení může projednávat Etická komise.

Od ledna pomáhá také univerzitní ochránkyně práv, kterou se stala Kateřina Šámalová. Ta mimo jiné může doporučit vhodnou pomoc, zprostředkovat kontakt mezi stranami konfliktu či zastupovat podavatele v extrémně citlivých situacích, jako je právě sexuální obtěžování.

„Ombudsmanka vyřizuje podněty bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů, ve složitějších případech do 60 dnů od obdržení podnětu,“ uvedl kvestor Martin Maňásek.

Podněty mohou jít i mimo Etickou komisi, podle vyjádření školy jsou řešené „s maximální pečlivostí dle pracovněprávních možností upravených zákoníkem práce a souvisejícími vnitřními předpisy“.

Text pokračuje pod boxem.

Podle zjištění Seznam Zpráv kvůli nevhodnému chování letos skončil také zaměstnanec Vysokého učení technického v Brně.

Loni univerzita tři podněty ohlásila na policii. „Dva z těchto podnětů byly prověřeny Policií ČR s negativním výsledkem. Šetření třetího podnětu není dosud uzavřené, v současné době je řešen v přestupkovém řízení,“ sdělil v písemné odpovědi rektor Ladislav Janíček.

Problematický případ projednávala letos také univerzitní Etická komise. „Se zaměstnancem, vůči kterému stížnost směřovala, byl v roce 2023 ukončen pracovní poměr,“ doplnil rektor.

Které fakulty se konkrétní případ týkal, univerzita neuvedla. „K závěrům Policie ČR přihlížíme, nicméně provádíme i vlastní šetření. Ohledně ukončení pracovního poměru zaměstnance nemůžeme uvést žádné další informace. Řešení záležitostí sociálního bezpečí není jednoduché. Je nutné postupovat velmi citlivě a vyslechnout všechny zainteresované osoby. Pracovní poměr se zaměstnancem je možné ukončit pouze postupy stanovenými v zákoníku práce,“ uvedla mluvčí školy Jana Vyklická.

Některé z fakult VUT mají své ombudsmany, škola má také zřízenou institucionalizovanou pozici kontaktní osoby pro sociální bezpečí.

Seznam Zprávy začátkem roku informovaly o údajném sexuálním obtěžování studentek na Masarykově univerzitě v Brně. Tamní Pedagogická fakulta po publikovaných svědectvích rozvázala pracovní poměr se dvěma kantory, třetího stáhla z výuky.

Řešila ale i další případy. „Stávající evidence případů sexuálního obtěžování funguje od července roku 2022. K dnešnímu dni evidujeme 8 podnětů, které byly prošetřovány,“ napsal v odpovědi právník Masarykovy univerzity Lukáš Pacek.

„U těchto nahlášených podnětů jsme se setkali prakticky se všemi variantami obtěžování. Tedy jednak mezi studujícími nebo mezi zaměstnanci navzájem a setkali jsme se i s případy nevhodného chování mezi studujícími a zaměstnanci, a to v obou variantách,“ doplnil mluvčí univerzity Radim Sajbot, podle něhož byly další podněty nesrovnatelné s mediálně řešenými případy.

Rektor Martin Bareš k 1. dubnu zřídil pozici veřejné ochránkyně práv. Nejmíň na tři roky místo zaujme právnička Eva Janovičová.

Boj proti sexuálnímu násilí, bossingu či sexistickým narážkám brzdí složité postupy i legislativa.

Univerzity balancují ve dvou rovinách: na jedné straně zachovat co největší soukromí aktérů, na té druhé zdůraznit, že s nevhodným chováním bojují.

K prokázání potřebují jasné důkazy. „Obecně je velký rozdíl mezi získáním informací a získáním spolehlivého důkazu. Zjistit informace z různých zdrojů týkající se nevhodného chování nebo sexuálního obtěžování nebývá snadné – to i kvůli citlivosti těchto případů, hrozbě sekundární viktimizace oběti nebo také ochotě oběti bavit se o incidentu jen s kontaktní osobou. Ještě složitější ale je získat tyto indicie takovým způsobem, aby obstály jako důkazy u soudu,“ řekl Sajbot.

Důkazní břemeno je na straně zaměstnavatele. Pokud ho neustojí, nemůže zaměstnance potrestat.

Dokládají to nedávné případy na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Loni tam projednali dvě stížnosti na nevhodné chování. „První se týkala údajně nevhodného chování zaměstnance ke studentce, projednala ji Etická komise. Druhá stížnost na neprofesionální chování zaměstnance při cvičeních a nevhodné až sexistické poznámky ke studentkám. Řešilo to oddělení kontroly a interní audit,“ uvedl rektor Václav Snášel. Dodal, že škola k sankcím nepřistoupila, protože vytýkané chování neprokázala.

Třeba na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kterou navštěvuje téměř 9 tisíc studentů, řeší případné podněty Etická komise jako poradní orgán rektora. Členem je také ombudsman.

„Jediný případ projednávaný v roce 2022 se týkal problematiky nevhodného chování zaměstnance univerzity vůči jiným zaměstnancům. Konkrétně šlo o bossing,“ informoval Seznam Zprávy rektor Bohumil Jiroušek. Zaměstnanec pak sám podal výpověď.

K efektivnějšímu řešení případů má pomoci i vznikající Školská ombudsmanská platforma. „Jsme v procesu zakládání spolku. Mohl by sídlit na pražské AMU. Dáváme dohromady stanovy. Fungujeme neformálně,“ řekl člen přípravného výboru Jaroslav Šotola, který zároveň pracuje jako ombudsman na Univerzitě Palackého v Olomouci. Podle něj má být platforma formálně ustavená do června.

Šotola v posledních dvou letech vnímá na univerzitách výrazný posun. „Tlak vychází od studujících, zevnitř škol. Na Západě se to řeší asi pět, šest let, od začátku kampaně Me Too. Jsou dál s metodikami a procesy při nahlašování. Zároveň u nás zatím úplně absentuje péče o oběti, které se s něčím takovým setkají. Je důležité neřešit jen skutkovou rovinu, ale i péči o studující. Sám vím, jak je to pro oběti traumatizující, někdy zvažují ukončení studia. I péči má univerzita garantovat. V tomto jsme na začátku,“ doplnil.

A přidal zkušenost studentky ze školního poradního pracoviště: „Popsala intenzivní sexuální obtěžování. Řekli jí, že neposkytují podporu obětem trestných činů, což vnímám jako dost alibistické.“