Proč v Česku chybějí lékaři

V Česku chybí pediatři, zubaři i praktičtí lékaři. Jenom v dětské všeobecné medicíně schází na 300 ordinací, nejdál dojíždějí s dětmi rodiče v Moravskoslezském, Karlovarském, ale i Středočeském kraji. Nedostatek lékařů hlásí i další obory. Co nebo kdo za to může?

Česko se potýká s nedostatkem lékařů v některých oborech. Přesto data Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku (ÚZIS), která si vyžádal Deník N, ukazují, že celkový počet doktorů se za posledních devět let zvýšil. A to asi o čtyři tisíce lékařských úvazků.

„Nejsou to jenom statistiky. Potvrzují to i (velké státní a krajské) nemocnice, ve kterých jsme se zeptali na konkrétní vývoj,“ popisuje Iva Bezděková, reportérka Deníku N zabývající se zdravotnictvím. V regionálních nemocnicích, kde potřebují chirurgy nebo internisty, se nicméně situace nezměnila.

A stále jsou navíc obory, které chybí ve všech zařízeních i krajích. Jde zejména o pediatry, stomatology, praktické lékaře, infektology nebo geriatry. „Pro lékaře to není atraktivní,“ říká Bezděková.

Například v obvodním lékařství prý nemají kam růst. „Mají pocit, že budou odříznutí od ‚opravdové medicíny‘, že budou zavalení papíry. A že to, co dělají ve třiceti, vlastně budou dělat i v padesáti,“ popisuje reportérka.

Do regionů, kde lékařského personálu chybí nejvíce, často nedokážou nalákat ani motivační příspěvky. Atraktivitě menších měst nepřidává ani horší dostupnost školek, obchodů nebo mnohdy nefungující veřejná doprava. „Prostě tam není dostatek lidí, tak tam není ani dostatek lékařů,“ dodává Bezděková.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce nedostatky řešit. Nedávno řekl, že do léta plánuje představit návrh změn, jak situaci zejména v pediatrii zlepšit. Sdružení praktických lékařů dokonce v pátek navrhlo, aby se navazující studium těchto doktorů zkrátilo z pěti let na tři roky. „Já jsem otevřený čemukoliv, co zlepší dostupnost praktických lékařů,“ okomentoval to Válek.

Resort přesto z pohledu reportérky nedělá dost. Ministerstvo podle ní často opatrné kroky vysvětluje buď tím, že za zdravotní péči jsou zodpovědné pojišťovny, nebo že nemůže zasahovat do volného trhu.

Bezděková ale připomíná, že taková argumentace neplatí vždy: „Máme tady zajištěné hasiče nebo policii, tak by tady alespoň základní zdravotní péče měla být zajištěna a měl by ji garantovat stát.“

Postarat by se měl podle Bezděkové třeba o to, aby lékaři neodcházeli od zdravotních pojišťoven. Ty v poslední době opouštějí třeba mnozí zubaři, kteří požadují za některé zákroky větší úhrady. Péči o zuby si pak ale lidé v ordinacích těchto doktorů musí platit ze svého a za některé úkony, jako je vytržení zubu, vydat podle novinářky „předimenzované částky“.

Bez účinné strategie státu by přitom stomatology mohli následovat i zástupci dalších oborů. „(Pokud se současný trend nepodaří zvrátit), budeme si čím dál tím víc toho (zdravotní péče) hradit ze svého,“říká Bezděková. Už dnes jsou rostoucí doplatky patrné například u rehabilitačních lékařů.

„Jde o plíživé, postupné změny, které jsou natolik politicky neprůchodné, aby se řekly nahlas. Ale už teď je vidíme,“ dodává reportérka. Navíc je podle ní potřeba se připravit, že čím dál více neduhů budou lékaři řešit na dálku - po telefonu, videochatu nebo třeba e-mailu.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, kde chybí nejvíce doktorů nebo proč může být problém, že část lékařů ze státních nemocnic - nebo celé jejich týmy - souběžně pracuje také u jiných zaměstnavatelů. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.