Hlavní obsah

Opak Spolu? Koalice odporu není ve hře. Lídři na sobě nenechají nit suchou

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Sobotní demonstrace Česko proti bídě na Václavském náměstí.

Jak přetavit naštvaný dav z Václavského náměstí v dostatečný počet voličů? Podle expertů by se muselo spojit více menších stran, které se přetahují o podobné podporovatele.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sjednotit občany nespokojené s vládní politikou a ekonomickou situací se pokouší další politický subjekt. Šéf loni založené strany PRO Jindřich Rajchl dostal na sobotní demonstraci Česko proti bídě desítky tisíc lidí a netají se politickými ambicemi.

Podle expertů voličský potenciál existuje, na této straně politického spektra už je ale trochu přeplněno. A podle zjištění Seznam Zpráv to na žádné spojenectví a společný postup konkurenčních stran zatím nevypadá.

Kolem sobotního davu na Václavském náměstí kroužili zástupci menších politických stran jako žraloci kolem hejna rybiček. Pódium ovládl sám Rajchl, konkurenci k sobě nepustil.

Mezi lidmi ale procházel třeba poslanec Jaroslav Foldyna z SPD, předseda Svobodných Libor Vondráček a „náhodou šel kolem“ také expert Trikolory Miroslav Ševčík.

„Lidé mi píší, že tam jdou a jestli jdu také. Jsou to voliči z SPD. A myslím, že dvě třetiny těch lidí byli voliči SPD a dokonce i členové,“ vysvětluje svou účast Foldyna. A dodává, že i SPD musí ukázat svou přítomnost na ulici.

Kdo je Jindřich Rajchl?

Advokát, byznysmen, bývalý fotbalový funkcionář a někdejší člen Trikolory. Kde se vzal šéf nové strany PRO?

Podle sociologů není voličská skupina, po které tyto strany sahají, malá. Velký zásah ale může mít jen v případě, že se partaje dokážou dohodnout mezi sebou a spolupracovat.

„Tento proud voličů má velkou šanci promluvit do příštích parlamentních voleb. Ale za předpokladu, že neskončí jako spousta atomizovaných subjektů, což se až dosud dělo,“ říká o lidech z Václavského náměstí sociolog Jan Herzmann.

„Dostat naštvané lidi demonstrovat na Václavské náměstí je navíc něco úplně jiného, než jít doopravdy volit nějakou stranu,“ dodává.

Sjednoceni jen na náměstí

„Prozatím se zdá, že tyto skupiny jsou z hlediska podporovatelů do značné míry roztříštěné, že pocházejí z různých základen nebo už mají loajalitu k existujícím stranám,“ vysvětluje analytik STEM Martin Kratochvíl.

„Je velká otázka, jestli dochází ke sjednocování i na jiných platformách, například by jí mohla být nová politická síla, především politická strana. Na to my zatím odpovídáme, že se tak neděje,“ dodává Kratochvíl.

I samotné reakce jednotlivých aktérů sobotní demonstrace ukazují, jak daleko se od integrace protivládních sil Česko v současnosti nachází. O spolupráci podobnou té, jako například před volbami 2021 předvedly strany koalice Spolu, nestojí ani Rajchl, ani ostatní strany.

Podívejte se na fotografie z demonstrace Česko proti bídě:

+4

„V tuhle chvíli se opravdu zaměřujeme spíše sami na sebe, a teprve potom, až se etablujeme my sami, tak se můžeme naplno bavit o další spolupráci,“ řekl Seznam Zprávám. Aby stranu vybudoval, objíždí republiku s kontaktní kampaní.

K možné spolupráci jsou skeptičtí i ostatní. „Já třeba nesouhlasím s žádným blokováním státních budov. Takový způsob nevede k řešení, jen k eskalaci napětí. Všechny věci, které pan Rajchl na náměstí říká, se musí realizovat v Parlamentu. A tam je SPD,“ popisuje již zmíněný Foldyna.

Jeho stranický šéf Tomio Okamura si nebere servítky vůbec – Rajchl podle něj jen tříští síly a nahrává tak Fialově vládě. „Jediné legální řešení problému s Fialovou vládou vede přes Sněmovnu a na vstup do ní má šanci pouze jediná vlastenecká strana, a to SPD. Stačí se podívat na milion propadlých hlasů v minulých volbách jen díky marné snaze ministran,“ říká Okamura.

Ambice šéfovat

Ani u Trikolory, která loví v podobných vodách, to na žádné spojenectví s PRO nevypadá - naopak, Trikolora ve čtvrtek poslala otevřený dopis Andreji Babišovi a Tomiu Okamurovi, kde vyzývá ke společnému postupu s ANO a SPD.

„Každý vidí, že jestli se někdo snaží o spojování, tak je to Trikolora. Spolupráce je v téhle době jediná cesta. Ale s panem Rajchlem žádnou spolupráci navázanou nemáme, to je spíš otázka na něj – on se vyjádřil, že chce být premiér a má pocit, že k tomu nikoho nepotřebuje,“ tvrdí předsedkyně strany Zuzana Majerová.

Koneckonců Rajchl se s lidmi z Trikolory nedokázal dohodnout ani ve chvíli, kdy s nimi byl v jedné straně. Loni se dokonce pokoušel kandidovat na předsedu Trikolory, pak ale kandidaturu stáhl, z partaje odešel a založil si vlastní projekt, kterému šéfuje.

„On byl řadový člen a ještě před sjezdem jsme byli domluvení, že bude můj první místopředseda. Ale pak se něco změnilo a jeho ambice byla, že buď bude předsedou, nebo končí. A dopadlo to, jak to dopadlo,“ popisuje Majerová.

Rajchl líčí věc veskrze podobně, byť bez osobních detailů. Podle něj se s Trikolorou rozloučil ve chvíli, kdy si uvědomil, že by se musel nejprve utkat se svými vnitrostranickými oponenty. A tak se raději rozhodl postavit vlastní stranu na „zelené louce“.

Jedním z mála, kdo v sobotu dostal pozvání na pódium, byl předseda Svobodných Libor Vondráček. Ten ale s Rajchlovou akcí spojovaný být nechce. „Pozvání jsem odmítl. Nepovažuji demonstrace za nejlepší cestu. Ale mezi lidi jsem šel, abych si udělal vlastní obrázek,“ uvedl Vondráček.

Samostatnou kapitolou jsou pak vztahy mezi Rajchlem a aktivistou Ladislavem Vrabelem, který na podzim zorganizoval podobnou, ještě větší demonstraci. Ani tady se nedá čekat spojení sil, naopak se teď oba muži o Václavské náměstí doslova přetahují:

Rajchl oznámil další protest na 16. dubna, na stejný den i místo však naplánoval vlastní akci i Vrabel. Rajchl to na sociálních sítích označil za „podpásový úder“. Náměstí ale získal, neboť akci oznámil dříve.

„Jen mi prosím vás už opravdu nikdy nepište, že je to srdcař a bojovník za naši zem a že ho mám někam někdy zvát. Já už jsem si po včerejšku o jeho úmyslech udělal zcela definitivní obrázek,“ napsal o Vrabelovi Rajchl na sociální sítě.

Koalice krajního odporu

Podle již citovaného sociologa Herzmanna existuje kromě velké masy voličů, kteří nejsou reprezentovaní ve Sněmovně, i nemálo voličů zklamaných ze současných parlamentních stran, které hledají nějaké nové východisko.

„Můj osobní pocit je, že strana PRO sama o sobě nemá šanci do voleb výrazněji zasáhnout, že by sama o sobě překročila pětiprocentní hranici. Ale je to jakési podhoubí, ze kterého by mohla vzejít nějaká koalice krajního odporu,“ varuje Herzmann.

Doporučované