Známý scénář. Rusko nechce pustit souseda ze svého vlivu

Gruzii tento týden ovládly masové protesty. Odpor opozice i občanské společnosti vyvolal kontroverzní návrh zákona, podobný ruské legislativě, který by organizacím získávajícím část prostředků ze zahraničí nařizoval označit se za „agenty pod zahraničním vlivem“. Vládní strana nakonec pod tlakem protestů oznámila, že zákon stáhne. Znamená to ale skutečně jeho konec?

Zákon o zahraničních agentech vyvolal v Gruzii tisícové protesty. Kvůli novele by se organizace, které mají více než pětinu finančních prostředků ze zahraničí, musely registrovat jako „agenti pod zahraničním vlivem“ a zároveň doložit třeba jména zaměstnanců, jejich adresy i kontakty.

Demonstrující upozorňovali na to, že jeho schválení může zemi posunout blíže k Rusku a režimu Vladimira Putina. Ruské úřady podobný zákon využívají k zavírání nebo diskreditaci organizací kritických vůči vládě.

Úsilí protestujících se alespoň částečně vyplatilo. Vládní strana Gruzínský sen ve čtvrtek oznámila, že zákon stáhne, přestože už prošel prvním čtením. I tak hrozí, že se část zákonodárců pokusí třeba novináře nebo neziskové organizace poškozovat jinak.

„Bohužel se čeká, že body z toho zákona, které by potom ovlivnily občanskou společnost, budou vloženy do jiného zákona, který bude mít potom ve finále stejný efekt,“ varuje v podcastu 5:59 zástupkyně regionálního ředitele pro Východní partnerství a Balkán v organizaci Člověk v tísni Jana Bok Toužimská.

Nejen kontroverzní reforma ukazuje, že směřování gruzínské vlády se v poslední době měnilo. Ještě během voleb před jedenácti lety se Gruzínský sen prezentoval jako demokratické uskupení, teď ale směřuje k Východu. A to i přesto, že Gruzie vloni v březnu požádala o vstup do Evropské unie.

„Gruzínská společnost se opravdu chce obrátit evropským směrem, chce směřovat do Evropské unie, ale vládní strany si to pravděpodobně nemyslí. A to napojení na Rusko je tam zjevné,“ vysvětluje Bok Toužimská. „Ve vládnoucí straně stále existují struktury oligarchie navázané na velký byznys - i byznys v Rusku,“ dodává.

Rusko ostatně okupuje 20 % gruzínského území. Po krátké válce před patnácti lety obsadilo části Gruzie - Jižní Osetii a Abcházii. A uznalo je - společně s několika málo dalšími zeměmi - jako samostatné „republiky“.

Někteří, zejména mladí Gruzínci se tak obávají, že by se země mohla dostat do podobné situace, v jaké je nyní Ukrajina. Deník Washington Post dokonce napsal, že současné protesty připomínají sérii demonstrací nazývaných Euromajdan v roce 2014.

„Obava z toho, že by se Rusko v Gruzii mohlo dopustit něčeho podobného jako na Ukrajině, existuje, ale Rusko je teď na Ukrajině svázáno a je možné, že už nemá lidskou sílu na to, aby fyzicky poslalo několik tisíc vojáků do Gruzie,“ popisuje Bok Toužimská.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli do nálad v Gruzii promlouvá i válka na Ukrajině a také Ukrajinci i Rusové, kteří kvůli konfliktu ze svých zemí uprchli, nebo jestli má kritika západních zemí na gruzínskou vládu vliv. Poslechněte si celou epizodu v přehrávači v úvodu.