Rvačka o gymnázia a odpor k učilištím. Na silný ročník se zase zapomnělo

Dnes je poslední den pro podání přihlášek na střední školy. K přijímacím zkouškám letos míří početně silný ročník a podle některých kritiků na něj nejsou střední školy kapacitně nachystané. Podcenil stát situaci, i když věděl, že nápor přijde? A chybí v Česku více míst na gymnáziích, nebo spíše silnější podpora učebních oborů?

Letos v červnu by mělo české základní školy opustit výrazně více dětí. Podle dat Ministerstva školství jich bude přes 100 tisíc, tedy asi o desetinu více než loni. A právě to jim bude ještě více než jindy komplikovat přístup na gymnázia nebo jiné žádané střední školy. Lhůta pro podání přihlášek končí právě dnes, 1. března.

„Počet (uchazečů) je opravdu vysoký. A hlavně v krajských městech, v Praze nebo Středočeském kraji je opravdu velký převis,“ říká analytik Jan Zeman ze společnosti EDUin. Zatímco středních odborných škol je dostatek, u jiných typů už je to horší.

„Jakmile přibudou děti (v přijímacím řízení), můžeme pozorovat, že zatímco gymnázia nabírají pořád stejný počet, na střední odborné školy se to zvyšuje podle toho, kolik dětí máme,“ vysvětluje Zeman.

Není to přitom poprvé, kdy děti narozené v roce 2008 čelí potížím s kapacitou vzdělávacího systému. Už dříve měli jejich rodiče problém umístit je do školek a základních škol. Proč se ale na populačně silný ročník zapomnělo i tentokrát?

Zeman upozorňuje, že Ministerstvo školství neurčuje krajům žádné jasné mantinely, kolik gymnázií by měly zřizovat. Zároveň podle něj nepomáhá, že vedení krajů se poměrně často mění a že politici nedostatečně reagují na stížnosti od svých voličů. „Nezdar vytvořit kapacity (ve vzdělávacím systému) se většinou rozbije a za rok už se na něj zapomene,“ podotýká.

Stát odráží kritiku argumentem, že míst je v systému středních škol v celkovém součtu dost. Obranu ministerstva je možné podle analytika společnosti EDUin přeložit tak, že děti se zkrátka hlásí na špatné obory nebo že jich až moc chce studovat na gymnáziu. Zeman ale takový pohled odmítá.

„Děti by se měly vejít do všeobecného vzdělání, neměly by závodit u přijímaček. Například někteří politici na sociálních sítích říkají, že (pouze) ti nejlepší mají jít na gymnázium, ostatní ne. Podle mě tito politici neměli dítě, které musí mít z matematiky 45 bodů, aby se na gymnázium dostalo,“ říká expert s odkazem na jednotné přijímací testy, ve kterých je možné získat maximálně 50 bodů. S rostoucím počtem uchazečů neúprosně roste i bodový práh zajišťující úspěch.

Proti důrazu na posilování gymnázií by snad mohl hovořit pohled na Česko jako na zemi, která je silná v technických oborech. Zeman ale upozorňuje ještě na jiný slogan, který často zaznívá a podle kterého by Česká republika neměla být „montovnou“.

„Už tolik nepotřebujeme obory zaměřené na vytvoření univerzálního dělníka do továrny. Potřebujeme být mnohem kreativnější. A hlavně být připraveni na to, že se obor a pracovní trh hodně rychle mění,“ zdůrazňuje.

Přetlak u přijímacích zkoušek na střední školy ale přináší i další problém – dává menší šanci na dobré vzdělání dětem z chudšího nebo méně motivujícího prostředí, kde rodina nedokáže zajistit dětem kvalitní dodatečnou přípravu na těžké příjímací zkoušky na gymnázia a další žádané obory, jakkoliv by jinak studium zvládaly.

„Testy a současné zkoušky už máme vlastně nikoliv kvůli tomu, abychom našli ty nejlepší žáky. Máme je často kvůli tomu, abychom omezili, kolik žáků se nám tam (na školy) vejde a nevejde,“ poukazuje na systémové nerovnosti analytik Zeman.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli se české školství přece jen posouvá kupředu, jak zvýšit prestiž učňovských oborů a kde v zahraničí lze čerpat inspiraci pro reformu. Poslechněte si celý díl v přehrávači v úvodu článku.