Putin není v izolaci. Hlasování OSN připomnělo, díky komu se Rusko hojí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V předvečer ročního výročí od zahájení ruské invaze podpořilo 141 států OSN rezoluci vyzývající Moskvu k okamžitému stažení vojsk z Ukrajiny. Jde o zcela totožné číslo jako při loňské březnové rezoluci odsuzující invazi.

To sice znamená, že podpora západních států a jejich spojenců nepolevuje, na druhé straně se ale potvrzuje, že se Západu během roku nepodařilo de facto nikoho přetáhnout na svou stranu. Ba naopak, některé země původně odsuzující invazi, jak píše v analýze deník New York Times (NYT), se posunuly ještě blíž k neutrální pozici.

Přímo proti nové rezoluci se tentokrát kromě Ruska postavilo šest zemí, tedy o jednu více než loni: Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua, Severní Korea a Sýrie. Podstatnější je ale skupina dalších 32 států, která se hlasování zdržela a která je opět co do počtu i složení dost podobná jako loni. Jsou mezi nimi i velcí hráči v čele s Čínou a Indií.

Část těchto neutrálních zemí v posledním roce výrazně pomohla zmírnit dopady sankcí na ruskou ekonomiku, a tím i schopnost Kremlu dál financovat válku.

Významný nárůst exportu do Ruska v loňském roce podle NYT zaznamenalo přes deset států.

Nejvíc ze všech mezeru potřebného dovozu zaplnila Čína, která se svou pozicí bližší k Rusku ani nijak netají. Trojnásobný nárůst nákladní dopravy ale zaznamenalo podle dat organizace Silverado Policy Accelerator i Turecko, které se oficiálně už dřív připojilo ke státům odsuzujícím Rusko.

Ze zemí, jež Rusko odsoudily, a přesto významně navýšily export, analýza uvádí ještě Srbsko, Kolumbii a Gruzii. Zbytek zemí, které loni začaly do Ruska exportovat podstatně víc než dřív, patří buď mezi neutrální nebo Rusko přímo podporující státy. V této skupině je například Írán, Arménie, Etiopie a Kazachstán.

Menším dílem k navýšení exportu dále přispěla také neutrální Indie, která navíc navýšila import ruské ropy, Brazílie, přestože oficiálně invazi odsoudila, a stejně tak třeba i Indonésie, Švýcarsko, Severní Makedonie a několik dalších zemí.

Horší to má Rusko s dovozem zbraní. S tím pomohla KLDR neznámým, ale podle USA významným množstvím munice pro artilerii a Írán dodávkami kamikaze dronů. Klíčové komponenty využitelné ve vojenské technice, jako například mikročipy, ale do Ruska proudí ve velkém například opět z Číny i dalších zemí.

Co se týče nezbraňových exportů, ty podle NYT pomohly značně zmírnit ekonomické dopady a jsou jedním z důvodů, proč ruská ekonomika zatím odolává sankcím lépe, než se na Západě čekalo.

Zbraně Rusko ale musí z valné většiny brát z vlastních zásob a výroby, což se na frontě, byť omezeně, už zřejmě projevuje. „Analytici tvrdí, že Rusku zřejmě dochází například řízené střely. Vojáci si také stěžují na nedostatek vyspělého vybavení, jako jsou drony a noční vidění,“ píše deník.

Slovy autorů analýzy NYT je současné rozložení výsledkem toho, že „světoví lídři nejsou nijak nadšení z toho, že jeden stát napadne druhý“, ale řada z nich zároveň „není zrovna nešťastná, když vidí, že se někdo staví proti USA“.

Hodně zemí napříč Afrikou, Asií a Blízkým východem také i přes silné vazby na Spojené státy podle NYT jednoduše nevidí válku na Ukrajině jako globální hrozbu, a proto zůstává v neutrální pozici a usiluje o zachování co největší flexibility.

Asie podle deníku zůstává v postoji rozdělená, přičemž k odmítnutí invaze se tam neodhodlala asi třetina zemí. Nutno podotknout, že jsou mezi nimi i jedny z nejlidnatějších států světa – tedy Indie, Čína a Pákistán. Rusku se podle NYT v Asii podařilo „těžit z obchodních vztahů a nakloněného postoje veřejnosti, který je dědictvím studené války“. USA v regionu sice neztratily žádného ze svých spojenců, ale neuspěly například se svým naléháním na Indii, aby od Ruska kupovala méně ropy.

Dále NYT upozorňují že jedním ze států, které původně invazi odsoudily, ale postupem času se posunuly blíž k neutralitě, jsou Spojené arabské emiráty. Svědčí o tom mimo jiné návštěva tamního prezidenta v Rusku loni v říjnu nebo nabídnutí letiště v Abú Dhabí pro výměnu vězňů v případě americké basketbalistky Brittney Grinerové. Dubaj se také podle NYT stala „rájem ruských oligarchů a proruských elit“.

Obzvlášť se Rusku v hledání partnerů daří v Africe. „Rusko si tam získalo přátele prostřednictvím neúprosné propagandy, tvrdé síly a zvyšování počtu kontraktů na ruské žoldáky a zbraně,“ píše deník. Hlasování o klíčových rezolucích OSN se zdržela zhruba polovina afrických zemí včetně například Jihoafrické republiky, kde Rusko podle NYT těží hlavně z historických vazeb z dob apartheidu.

V Latinské Americe většina zemí stojí na straně Ukrajiny a Západu. V posledních měsících se ale slovy NYT projevily jisté „trhliny“. Například Kolumbie nedávno odmítla požadavek USA poskytnout Ukrajině zbraně. To samé učinila i Brazílie.

Předešlý rok na druhou stranu ukázal i významnou jednotu západních států, které v některých případech i přes dříve silné vazby na Rusko Ukrajině dodnes poskytují veškerou podporu včetně smrtících zbraní.

V den výročí ruské invaze je tak podle NYT jasné, že se hraje o to, kdo déle vydrží.

„Putin sází na to, že evropské země odradí dopad války na jejich ekonomiky a že tamní politici přestanou podporovat sankce i dodávky zbraní Ukrajině,“ uzavřel deník s dodatkem, že Moskva může zároveň realisticky očekávat další navyšování obchodu s neutrálními státy v Asii, na Blízkém východě a v Africe.