Nový jazyk, kterým vláda mluví na Rusy. I nepřítel je jiný

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Ruská vojska jsou ve vzdálenosti pouhého pochodu od centra Kyjeva. Ukrajinská metropole je podle informací ministerstva obrany zablokována ze západního směru,“ sděluje s vážnou tváří divákům Jevgenij Popov, poslanec Státní dumy a moderátor nechvalně proslulé propagandistické show 60 minut.

Jeho vždy agilní manželka a spolumoderátorka Olga Skabejevová upřeně hledí do kamery. „Nehledě na beznadějnou situaci ukrajinská armáda pokračuje v odporu, odporu právě na Donbasu,“ dodává poté, co v show odvysílají zkrácený Putinův projev o začátku „speciální vojenské operace“. Sama Skabejevová válku v regionu na východě Ukrajiny nazývá válkou občanskou.

Show odvysílaná státním kanálem Rossija se dnes, po roce, jeví jako z jiné reality.

Loni – den po začátku války – však ruská propaganda skutečně byla nabuzená na rychlé vítězství na Ukrajině. Podobně jako Vladimir Putin doufala, že ukrajinská armáda svrhne prezidenta Volodymyra Zelenského a květinami bude vítat „ruské osvoboditele“.

Rusko však čekalo krvavé vystřízlivění. Kyjev nepadl, boje se odehrávají na východě země, byť Ukrajina často čelí ruským vzdušným útokům. Nové realitě se musela přizpůsobit také ruská propaganda.

Ruská válka proti Ukrajině začala jako „osvobození bratrského národa od nacistů“ a následně se transformovala do „vzdorování“ agresi Západu, který chce konfliktem na Ukrajině zničit Rusko.

Propaganda s tímto přepnutím do „obranného módu“ neměla velkou potíž a Rusové to akceptují. Nejlépe o tom vypovídají příspěvky věnované padlým vojákům.

„Ve válce padl Kuškov Semjon Nikolajevič, bránil vlast před fašisty,“ napsal Gennadij Jermolin na ruské sociální síti VKontaktě (VK).

„Zemřel 6. února 2023 při obraně ruských zájmů v zóně zvláštní vojenské operace ve věku 24 let,“ uvádí o smrti Andreje Olejnika skupina sibiřského městečka Sljuďanka na VK.

„Náš krajan zemřel 15. ledna u Arťomovska (ukrajinský Bachmut, pozn. red.), během plnění vojenské povinnosti obětoval život za bezpečnost naší země,“ uvedl na VK o příslušníkovi žoldácké Vagnerovy armády Leonidu Turjatkovi starosta městečka Babajevo Jurij Parfjonov.

Ruská propaganda, zejména ta televizní, výborně ilustruje, jak se ruský stát staví k průběhu války proti Ukrajině, která je v Rusku skromně nazývána zvláštní vojenskou operací. A co jejím prostřednictvím chce Kreml sdělit jejím spotřebitelům.

Přičemž ruská propaganda zároveň stimuluje poptávku konzumentů po tvrdé reakci na tu či onu událost, kterou si Kreml z různých důvodů dovolit nemůže.

Vladimir Putin nemůže veřejně hrozit raketovým útokem Německu, přední propagandista Vladimir Solovjov ano.

Ačkoliv nám propagandistické show připadají jako bizár nejhrubšího zrna, jde o velmi sofistikovaně připravované pořady s jasnou dramaturgií. Přičemž zkraje války na průběh show dohlíželo vedení prokremelských kanálů. Je veřejným tajemstvím, že Kreml určuje podobu zpravodajství hlavních ruských médií na pravidelných schůzkách s jejich šéfredaktory.

Nosné myšlenky pořadů se zpravidla shodují. A to nejen napříč ruskými televizními kanály, ale i s výroky předních ruských politiků, kteří poslední rok používají terminologii propagandistů. Je proto velmi obtížné odhadnout, kdy ruští potentáti hovoří jako propagandisté a kdy jde o jejich autentické postoje.

Ruská válka proti Ukrajině tyto drobné nuance pečlivě vyhlazuje.

Bezmála dva týdny od vpádu ruské armády na Ukrajinu tiskový mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov oznámil, že se na Ukrajině za pomoci Západu vyvíjely biologické zbraně. Ministr zahraničí Sergej Lavrov o pár dní později prohlásil, že prakticky nepochybuje o tom, že Američané a Ukrajinci pracovali na biologických zbraních, „přičemž etnicky orientovaných“.

V polovině loňského března si ruské ministerstvo obrany přisadilo. Šéf sil radiační, chemické a biologické obrany Igor Kirillov na speciálním brífinku novinářům sdělil, že se USA a Ukrajina pokoušely vytvořit infekční nemoci, které chtěly šířit prostřednictvím migrujících ptáků a netopýrů do Ruska.

Teorii o západních biologických laboratořích následně podpořil Vladimir Putin. Následně vznikla v Rusku celá parlamentní komise k vyšetření činnosti amerických biologických laboratoří na Ukrajině. Zatím nevydala žádný výstup.

To už není tvrdá teorie spiknutí od pánů s čepičkami z alobalu. To je oficiální pozice Ruské federace odshora mocenské vertikály dolů. Propaganda přirozeně šíření této oficiální ruské státní teorie zdatně asistuje.

Proč zrovna biologické laboratoře posloužily zkraje války k jednomu z argumentů k ospravedlnění ruské agrese proti Ukrajině? Jde o oprášení starého narativu, který Moskva využívala ještě v 50. letech minulého století během korejské války.

„Krvavé zločiny amerických imperialistů, kteří použili bakteriologické zbraně v Koreji a severovýchodní Číně, vyvolaly pocit hlubokého pobouření u dělníků železniční tratě Stalinsk–Barnaul,“ uvádí deník Altajská pravda z 1. dubna 1951. A dodává slova lidu: „My sovětské ženy pobouřeně protestujeme proti jednání amerických imperialistů a požadujeme okamžité zastavení bakteriologické války!“

Na ruské vědomí proto téma bakteriologické hrozby Západu působí jako něco známého a historicky „potvrzeného“.

„Domnívali jsme se, že na Ukrajině je většina prorusky naladěných občanů a vojáků, se kterými se nám podaří domluvit, třeba aby svrhli Zelenského vládu. Ale ukázalo se, že k tomu nedojde. Ten kontingent, který vstoupil na Ukrajinu, nebyl schopen vyplnit cíle mise,“ zcela otevřeně říká ruský vojenský expert Alexej Leonkov. Mimo hledáčky kamer, přirozeně.

Podobné přiznání z ruských obrazovek – že se ruské vedení hned zkraje agrese přepočítalo – konzumenti státní propagandy nikdy neuslyší.

V ruských show se občas objeví reptání nad dílčími problémy zvláštní vojenské operace, ale vše je v rámci dramaturgie pořadů. Není to nic víc než bolševická sebekritika – kritizuje se, aby konečného vítězství bylo dosaženo co nejdříve.

Ruští propagandisté nikdy nebudou veřejně kritizovat Kreml, propagandistické show nikdy nebudou pochybovat o politice Kremlu. Kremlem řízená média nikdy neodvysílají pořad s protiválečným vyzněním. Ať se konflikt vyvíjí jakkoliv.

Ruská propaganda naopak kreativně přistupuje ke změnám na frontě. Pro ruské diváky vymyslela pozoruhodný newspeak: válka neexistuje, na Ukrajině je zvláštní vojenská operace; stažení ruské armády od Kyjeva a z Černihivské oblasti bylo gesto dobré vůle; podzimní porážka Ruska na severovýchodě Ukrajiny je přeskupení; pomalý rozjezd ruské ofenzivy je aktivní obrana; vlajková loď ruské Černomořské flotily Moskva se po nehodě potopila kvůli bouři; masakr v Buči je provokace Anglosasů.

Veřejný odpor proti propagandou vytvořené realitě nesmí být. Na to je paragraf. Za alternativní názor na ukrajinský konflikt v Rusku hrozí až 15 let vězení.

Mnohostranná západní pomoc umožnila ruské propagandě vsugerovat Rusům vysvětlení, proč se ruské armádě nepodařilo rok od rozpoutání agrese na Ukrajině dosáhnout podstatných výsledků. Za všechno může Západ.

Koneckonců Vladimir Putin ve svém úterním projevu k ruskému Federálnímu shromáždění (sledovali jsme zde, pozn. red.) obvinil z rozpoutání nynějšího konfliktu na Ukrajině Západ. Ten se podle něj snažil zničit Rusko mimo jiné ekonomickými sankcemi a dodával Ukrajině zbraně už před válkou.

„To Západ rozpoutal válku. Rusko používá sílu, aby ji zastavilo,“ prohlásil Putin v projevu na obhajobu ruského vpádu na Ukrajinu.

Nijak se však Putin nezmínil o anexi ukrajinských území – Doněcka, Luhanska a části Chersonské a Záporožské oblasti.

Pro ruskou propagandu to je citlivé téma. A to i přesto, že koncem loňského září byly tyto ukrajinské regiony slavnostně připojeny k Rusku.

Ruská propaganda se snaží svým konzumentům vnutit myšlenku, že nikoliv jejich země krade území sousedního suverénního státu, ale o anexi Ukrajiny má zájem Polsko. Tím vysvětluje aktivní polskou politiku na obranu Ukrajiny. Polsko je hned po USA a Velké Británii pro ruskou propagandu nepřítel číslo jedna.

„Proč Biden letí do Varšavy? Aby schválil vpád polských vojsk na Ukrajinu? Je Polsko připraveno na regulérní vstup do války? Dochází k polonizaci Ukrajiny? A je Ukrajina připravena dát Polsku své území?“ Tak dní teze nedávno vysílané propagandistické show.

Je ruská propaganda úspěšná? Sociologické průzkumy ukazují, že do jisté míry ano. Ačkoliv došlo k poklesu důvěry Rusů k hlavním, Kremlem kontrolovaným televizním kanálům na úkor sociálních sítí, obyvatelé země Vladimira Putina stále věří ve vítězství ruských zbraní.

Podle lednového průzkumu veřejného mínění ruské nezávislé sociologické agentury Levada Center 75 procent respondentů podporuje ruskou armádu bojující na Ukrajině. Největší sympatie ruská armáda má u diváků ruské televize, u nichž podpora agrese dosahuje 86 procent.

Přičemž 71 procent všech dotázaných se domnívá, že válka na Ukrajině skončí vítězstvím ruské armády. Oproti loňskému dubnu se víra ve válečný úspěch Ruska změnila jen v mezích statistické chyby.

Z toho lze usuzovat, že ruská propaganda, i navzdory neúspěchům ruské armády na ukrajinském bojišti, silně působí na své konzumenty. Bezesporu k tomu přispívá i fakt, že si Rusové zkrátka nemohou mentálně připustit, že by „neosvobodili“ Ukrajinu a prohráli by „s ukrajinskými nacisty“, případně „s dekadentním Západem“, který „vyvolal konflikt na Ukrajině, aby zničil Rusko“.

Několik dní před prvním výročím ruské agrese proti Ukrajině jsem se zúčastnil propagandistické televizní show. V předběžném rozhovoru, který se dělá, aby pozice účastníků zapadala do scénáře, padly mimořádně zajímavé otázky: čí pohled na Ukrajinu a její společnost je objektivnější: západní, nebo náš? Proč se tedy brání (Ukrajinci) našemu osvobození?

„Vyhnali nás z Evropy, nikde tam nemáme vysílání RT. Naše média, v porovnání s těmi světovými, jsou na tom technicky hůř. Zalévají všechno (informačním) betonem. Jediným východiskem je doktrína pravdy, říkat pravdu takovou, jaká je,“ povzdechl si poté ve vysílání propagandistické show Bogdan Bezpalko, člen Rady pro zahraniční vztahy při ruském prezidentovi.