Taky každý den bojují o život. Kvůli ruské invazi to už „nikoho“ nezajímá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Válečných krizí a konfliktů na světě probíhá nejvíce od druhé světové války, konstatovala na lednovém zasedání Rady bezpečnosti náměstkyně generálního tajemníka OSN Amina J. Mohammedová. V oblastech zasažených násilnými konflikty podle ní žije dokonce čtvrtina světové populace – dvě miliardy lidí.

Na stejné lidi navíc často dopadá i klimatická krize a potíže spojené s migrací nebo nedostatkem potravin. Kvůli tomu každý den bojují o život. Často bez větší pozornosti mezinárodního společenství, politických lídrů, dárců a médií. Přispívá k tomu i velká pozornost, kterou Západ – do značné míry pochopitelně – věnuje válce na Ukrajině.

Opomíjená krize tak již několikátou sezonu a bez vyhlídek na brzké zlepšení probíhá například v Africkém rohu. Nejhorší situace panuje v Somálsku. Zemi svírá bezpečnostní nestabilita a potýká se s bezprecedentním nedostatkem dešťů a z toho vyplývající potravinovou krizí. Ta kriticky dopadá na životy milionů lidí především z řad pastevců, kteří jsou naprosto závislí na sezonním zemědělství.

Zasažené skupiny v Somálsku tak musí spoléhat na pomoc od mezinárodního společenství. Pracovník z humanitární organizace CARE Walter Mawere v rozhovoru pro Seznam Zprávy upozorňuje, že se od začátku invaze na Ukrajinu přísun pomoci do země zpomalil.

„Konflikt na Ukrajině situaci v Somálsku ještě zhoršil. Nejenže je Somálsko z 90 procent závislé na dovozu pšenice z Ruska a Ukrajiny, ale vedl k tomu, že se zemi z hlediska financování dostává menší pozornosti,“ popsal.

„Zatímco plán humanitární pomoci Somálsku skončil v roce 2022 s tím, že bylo získáno 70 procent požadovaných prostředků, které ale přišly až na konci roku, v případě Ukrajiny tomu bylo jinak. I když byl (plán) ustavený později, skončil s 80procentní úspěšností,“ dodal.

Mawere tak odkazuje na data Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), podle kterých zamířilo na Ukrajinu v rámci Humanitárního plánu pro rok 2022 od dárců 3,46 miliardy dolarů. Somálsko získalo 1,56 miliardy dolarů.

Na Ukrajinu tak z celého rozpočtu OCHA v loňském roce zamířilo nejvíce pomoci – deset procent ze všech získaných prostředků. Následoval Afghánistán (9,8 procenta) a Jemen (7,2 procenta). Nutno ale dodat, že u 56,5 procenta z vykázaných prostředků úřad neupřesňuje konkrétní zemi určení.

Letos zatím zamířil největší podíl prostředků právě do Somálska, a to 8,3 procenta. Na Ukrajinu to bylo o něco méně – 8,2 procenta.

Mawere upozorňuje i na skutečnost, že pomoc často do míst, kde je potřeba, směřuje pomaleji než dříve. To v případě Somálska nebo jiných zemí rozvojového světa může znamenat otázku života a smrti.

Stejně jako další humanitární pracovníci, se kterými Seznam Zprávy v uplynulých měsících mluvily, Mawere zdůrazňuje, že i humanitárním organizacím rostou náklady (inflace, růst cen energií a potravin), a proto apelují na vyšší finanční podporu.

Organizace tak často, aby dokázaly pomoci, přistupují k osekávání některých dlouhodobějších rozvojových programů a soustředí se na provoz aspoň těch nejnutnějších humanitárních. Ty dokážou zajistit, aby ti nejvíce krizemi postižení dokázali aspoň přežít, dostat se pryč ze začarovaného kruhu bídy a chudoby jim nicméně nepomůže.

Skutečnost, že svět často na některé krize zapomíná, připouští i Evropská unie. Na tzv. zapomenuté krize podle svých pravidel posílá 15 procent z ročního rozpočtu zaměřeného na podporu humanitárních projektů.

Do této kategorie pro roky 2022–2023 spadají například na několika rovinách probíhající a opomíjená krize v Kamerunu, Burundi a Středoafrické republice a násilí a zároveň uprchlická krize na území Súdánu. Za světem přehlíženou považuje EU i rohingskou uprchlickou krizi v Bangladéši nebo socioekonomickou v Libanonu.

Krize na několika rovinách probíhá i v Kolumbii a opomíjený je také masový přesun uprchlíků z Venezuely do Ekvádoru a Peru.

I OCHA apeluje na svět, aby na opomenuté krize nezapomínal. „Zatímco válka na Ukrajině dominuje mezinárodním titulkům, desítky dalších humanitárních krizí potřebují pozornost. Většina z nich je způsobena konflikty, klimatickými šoky, k nimž se přidávají předchozí slabiny a nedostatečný přístup ke službám,“ uvádí na svém webu.

Podle lednových dat úřadu OSN letos potřebuje pomoc po celém světě asi 230 milionů lidí v akutní nouzi. OCHA vyčíslil jejich základní zajištění na 51,5 miliardy dolarů (v přepočtu 1,15 bilionu korun), které by měly zamířit do 68 zemí. Sumu nicméně úřad stanovil ještě před únorovým ničivým zemětřesením v jižním Turecku a na severu Sýrie.

Na nerovnost v distribuci humanitární a rozvojové pomoci dlouhodobě upozorňuje i samotný generální tajemník OSN António Guterres. Na začátku summitu nejméně rozvinutých zemí světa řekl, že bohaté země nastavily globální finanční systém „z velké části ve svůj prospěch“.

„Nemůžeme dopustit, aby země, které se tak usilovně snažily dostat nahoru, padly zase po rozvojovém žebříčku níže,“ prohlásil.

Menší zájem o jiné konflikty a krize vnímají i samotné humanitární organizace. „Ano, bohužel. Válka na Ukrajině byla v roce 2022 jedním z nejvýznamnějších globálních zpravodajských příběhů. Její medializace zastínila další humanitární krize, které se odehrály například v Africe, nebezpečně podceňované humanitární krize v Angole, Malawi, Středoafrické republice, Zambii, Čadu, Burundi, Zimbabwe, Mali, Kamerunu a Nigérii,“ uvedla pro Seznam Zprávy ředitelka české pobočky humanitární organizace CARE Katarína Klamková.

Podobného názoru je i ředitelka českých Lékařů bez hranic Sylva Horáková. „V médiích je méně prostoru věnováno krizím geograficky vzdálenějším Evropě. Mohu zmínit například dlouhodobě kritickou situaci v Jemenu kvůli občanské válce, chronicky slabé zdravotnictví v Afghánistánu, loňské záplavy v Pákistánu, utlačované Rohingy v jihovýchodní Asii. V poslední době vázne z důvodu nedostatku financí napříč kontinenty například i léčba HIV/AIDS, tuberkulózy a malárie.“

Jana Toužimská, zástupkyně regionálního ředitele pro Východní partnerství a Balkán z Člověka v tísni, vysvětluje možný důvod. „Mediální pokrytí ostatních krizí, jako například situace v Africkém rohu, má možná za následek menší povědomí o dalších, často dlouhotrvajících krizích. Když konflikt trvá dlouhou dobu, jako např. v Sýrii, je těžší udržet zájem veřejnosti, vlád, a tím i finančních alokací. Samozřejmě závažných krizí a konfliktů je na světě spousta a je důležité na ně upozorňovat a medializovat je,“ dodává.

Zaměření světa především na dění na Ukrajině je ale částečně opodstatněné. „Jde o největší v současnosti probíhající mezinárodní vojenský konflikt, jehož následky jsou v celosvětovém měřítku neporovnatelně větší než u kteréhokoliv jiného konfliktu,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy expert na globální konflikty a afrikanista Jakub Zbýtovský z Univerzity Hradec Králové.

Podobného názoru je i Oldřich Bureš, vedoucí Centra bezpečnostních studií na Metropolitní univerzitě v Praze. Zdůrazňuje, že „pokud by (Rusko) na Ukrajině uspělo, vedlo by to k bezprecedentní míře porušení klíčových prvků mezinárodního řádu – zejména politické a teritoriální suverenity a nepoužití vojenské síly k agresi nebo útoku na jiné státy“. Jedinečnost konfliktu je podle něj i v možné „potenciální eskalaci prostřednictvím zbraní hromadného ničení“.

Oba se nicméně shodují, že by se svět k ostatním konfliktům a humanitárním krizím neměl obracet zády.