Uzamčený Štiřín. Lipavský udělal krok, který míří k prodeji státního zámku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Úvahy o tom, že se Ministerstvo zahraničních věcí zbaví provozně nákladného zámku Štiřín se v pravidelných periodách opakují už mnoho let. „I já jsem se o něco takového snažil,“ vzpomíná pro Seznam Zprávy Karel Schwarzenberg, který byl poprvé šéfem české diplomacie už v Topolánkově vládě (2007 až 2009).

Teď se ale zdá, že tyto plány poprvé nabírají jasných obrysů a cesta zpět už těžko bude možná. Nynější pirátský ministr Jan Lipavský před poslanci při interpelacích v minulých dnech hovořil o přípravě převodu historické nemovitosti nedaleko Prahy na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten by měl najít jiného uživatele.

Nejvíce je ale změna vidět přímo ve Štiříně. Cedule u zámku už od ledna hlásí, že areál je uzavřen. Do hotelu a restaurace se nikdo mimo personálu nedostane. Státem vlastněný areál, který spravuje příspěvková organizace Zámek Štiřín, tak už nemá žádné tržby, žádnou výdělečnou činnost, jen náklady.

Podle slov jednoho z pracovníků střežícího vstup do areálu klesl počet zaměstnanců na nejnutnější obsluhu. „Je to k prodeji,“ uvedl muž. I v létě, kdy zde bývá více obchodních příležitostí, se s otevřením podle něj nepočítá.

„Zůstalo zachováno pouze nezbytné množství pracovních míst pro zajištění hlavní činnosti stanovené změněnou zřizovací listinou, to jest prioritně správu a údržbu areálu zámku Štiřín a majetku souvisejícího s jeho využitím,“ uvedl na dotaz redakce generální ředitel Štiřína Petr Veselý. Připustil také, že část zaměstnanců má potíž se s organizačními změnami a propouštěním smířit.

Přestože zámek už přestal nabízet hotelové a stravovací služby, k případnému prodeji je ještě dosti daleko.

„K předání nemovitého i movitého majetku této příspěvkové organizace na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových by mohlo dojít do léta letošního roku,“ uvedl mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake. „Pracovněprávní závazky vůči stávajícím zaměstnancům Zámku Štiřín včetně odstupného, dle jejich platných pracovních smluv, budou samozřejmě plně dodrženy,“ doplnil.

Aby ale mohlo dojít k bezúplatnému převodu na majetkový úřad (a později třeba i k prodeji), muselo by ministerstvo nejdříve nemovitosti na Štiříně prohlásit za nepotřebné. A k tomu zatím dle informací z ÚZSVM nedošlo.

I kdyby byl státní zámek do půl roku převeden na nového správce, tak je to stále jen úvodní krok, který neřeší budoucnost zakonzervovaného objektu.

Jak vysvětluje mluvčí ÚZSVM Michaela Tesařová, standardní postup je takový, že majetkový úřad nemovitost nejprve nabídne jiným státním institucím. A až v případě jejich nezájmu hledá nového vlastníka i mimo státní instituce.

Zatím není známo, že by o zámek jiný státní úřad stál. Zvláště v dnešní době napjatých rozpočtů a vysokých nákladů na energie by to bylo spíše překvapením. Ministr financí Zbyněk Stanjura ve Sněmovně uvedl, že v tuto chvíli neregistruje žádného zájemce.

Stát měl možnosti získat podobné nemovitosti už dříve a nevyužil jich. Bývalý ministr zahraničí a kultury za ČSSD Lubomír Zaorálek vzpomíná, jak ve své druhé ministerské roli, kterou zastával v letech 2019 až 2021, dostával během covidové pandemie a rozsáhlé uzavírky služeb na kultuře „mnoho“ nabídek od majitelů zámků a historických vil, aby si je stát odkoupil.

„Ti majitelé nám to doslova hrnuli a byly to i velmi pěkné zámky, za jistě rozumnou cenu, ale problém je, kdo by hradil ty velmi vysoké provozní náklady,“ uvedl Zaorálek, na čem takové úvahy vždy spolehlivě ztroskotaly.

Patří přitom k plejádě bývalých šéfů české diplomacie, kteří záměr nynějšího ministra Jana Lipavského v zásadě schvalují. A soudí, že ministerstvo není schopno tuto historickou nemovitost nedaleko metropole řádně využívat. Ve výsledku je areál ztrátový a je nutné jej neustále dotovat.

„Potíž je v tom, že když k nám letí nějaká zahraniční delegace, tak pro ni Štiřín není nijak atraktivní. Oni chtějí být všichni v Praze, nechtějí jezdit někam za Prahu. Co tam budou dělat? Mohou chodit maximálně někam do lesa,“ uvedl také Zaorálek, který byl ve funkci ministra zahraničních věcí v letech 2014 až 2017.

Už tehdy prý také on sám uvažoval o prodeji zámku, ale záměr nakonec přehodnotil, když zjistil, že by z toho „jeho“ ministerstvo nic nemělo. Vše by – jak Zaorálek říká – „shrábl“ Andrej Babiš, který tehdy v roli ministra řídil rezort financí a majetkový úřad patřil pod něj.

Převod (prodej) Štiřína má podporu i u exministra Karla Schwarzenberga (TOP 09). „Nevím, proč by měl stát provozovat zámek, když ty peníze chybí jinde a je to potom na úkor zahraniční politiky,“ říká.

Téměř shodně mluví Alexandr Vondra z ODS, jenž byl ministrem v období 2006 až 2007 a potom v rámci Topolánkovy vlády ministrem pro evropské záležitosti. „Ministerstvo tu není od toho, aby provozovalo hotel a golfové hřiště. Zřídkakdy se tam něco konalo,“ uvedl.

Podobně to vidí Tomáš Petříček, exministr zahraničí za ČSSD z let 2018 ž 2021.„Neustále ho (Štiřín) dotovat není v osekaném rozpočtu diplomacie dlouhodobě udržitelné. Podívejte se na to, kolik akcí se tam konalo například v průběhu českého předsednictví v Radě EU. Ukazuje se, že navzdory své reprezentativnosti to pro potřeby ministerstva není nejvhodnější zařízení,“ uvedl pro Seznam Zprávy Petříček.

Nicméně než zámek prodat, měli by i podle Petříčka úředníci nejdříve zkusit najít využití v jiné složce státu.

Přestože je zájem o historické nemovitosti z mnoha důvodů nyní slabší, realitní experti, kteří se touto oblastí zabývají, uvádějí, že Středočeského kraje se tento útlum netýká. Podobné nemovitosti lze podle Jiřího Soukupa ze společnosti Chateau.cz využít nejen jako klasické hotely (což Štiřín vlastně je), ale jsou v okolí Prahy oblíbené i jako místa pro svatby a nejrůznější firemní akce.

Soukup soudí, že kdyby se zámek Štiřín dostal na realitní trh, budou mít o něj díky výhodné poloze zájem různé realitní fondy nebo také bohatí podnikatelé, kteří by jej využili jako své reprezentativní sídlo.

Už v minulosti se mluvilo o tom, že o Štiřín mají zájem někteří miliardáři. Podobně jako před lety koupil vládní zámek v Kolodějích Tomáš Chrenek, muž ovládající Třinecké železárny a zdravotnickou skupinou Agel.

U Štiřína se svého času spekulovalo o zájmu například ze strany Zdeňka Bakaly. Loni Lidové noviny uvedly, že „nejžhavějším kandidátem“ na koupi je Marek Dospiva, spolumajitel investiční skupiny Penta. Ten to ale nyní pro Seznam Zprávy striktně odmítl. „Ne, ne, ani mě to nezajímá,“ uvedl na dotaz redakce.

Úvahy o tom, že uzavřený zámek nakonec stejně skončí v rukou některého z bohatých českých podnikatelů, jsou ale stále ty nejčastější.

Bývalý dlouholetý ředitel Štiřína Václav Hrubý v už zmíněném textu pro Lidové noviny loni hovořil o údajné neustálé snaze prodat zámek „hluboko pod cenou“, čemuž se on sám prý snažil vždy bránit.

Muž, který skončil v prosinci 2019, poukázal i na postupné chátrání areálu. „Což považuji za zmaření dlouholeté práce mojí a mých kolegů a v neposlední řadě, a to především, i státních investičních prostředků,“ doplnil.

Exministr Alexandr Vondra, nyní europoslanec, uvádí pro Štiřín vedle prodeje ještě jednu variantu, která by se mohla zvážit: dlouhodobý pronájem nějakému hotelovému řetězci.

Poukazuje na osud podobného historického objektu v Německu: státního komplexu Petersberg na stejnojmenném vrchu nedaleko Bonnu. Areál slouží jako pětihvězdičkový hotel, provozuje jej skupina Deutsche Hospitality (dříve Steigenberger Hotel Group).

Petersberg od roku 1949 sloužil jako sídlo zástupců vítězných mocností, kteří odsud dohlíželi na poválečnou obnovu západního Německa. Posléze byl využíván pro prominentní zahraniční návštěvy. Třeba v roce 1965 tam přespávala britská královna Alžběta II., v roce 1973 sovětský vůdce Leonid Brežněv. Časté byly i významné mezinárodní konference.

Spolková vláda si zatím stále Petersberg – jediný státní hotel – ponechává, ačkoliv v uplynulých desetiletích taktéž jako u Štiřína přišla mnohokrát na přetřes varianta privatizace. Zatím ale realizována nebyla.

Alexandr Vondra Petersberg osobně zná už z devadesátých let, kdy tam v roli náměstka ministra zahraničních věcí jednal s Němci o česko-německé deklaraci (v Česku byla jednání i na Štiříně). „Vím, že německá vláda si také nevěděla rady, co s Petersbergem, ale tohle může být také nějaké řešení,“ říká Vondra o modelu pronájmu německého „Štiřína“.