Článek
„Je samozřejmě možné z tohoto zákazu udělit výjimku,“ uvedl vicepremiér Jan Hamáček 12. března, když zapověděl občanům Česka cestovat do zahraničí.
„Samozřejmě plno lidí nám volá, my odpovídáme i přímo tady, ale berte to tak, že my nemůžeme samozřejmě předpokládat veškeré situace,“ vysvětloval premiér Andrej Babiš 14. března, proč vláda neustále upravuje již zavedená opatření.
A do třetice. „V nemocnicích byly většinou respirátory v počtu stovek v rámci nějakých zásob. Tak vidíme, že to je samozřejmě nedostatečné,“ sliboval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch 9. dubna, že napříště do nákupů roušek a respirátorů kabinet zapojí české firmy.
Spojnicí těchto tří výroků je částice samozřejmě. Nejčastější slovo, které zaznělo na 30 tiskových konferencích vlády během nouzového stavu, tedy od 12. března do 11. května. Slovo samozřejmě vypustili členové kabinetu Andreje Babiše z úst 899krát. To ani „opatření“, jichž zavedla vláda nepočítaně a neustále je měnila, nebylo tak oblíbené. To zaznělo 628krát.
Vyplývá to z rozsáhlého rozboru, který provedla redakce Seznam Zprávy. Analyzovali jsme doslovné přepisy všech mediálních výstupů, které se za nouzového stavu odehrály ve Strakově akademii. Zjišťovali jsme především, jaký prostor ministři měli a jak se to odrazilo na jejich popularitě. Proč? Babišův tým dostal díky koronakrizi na 66 dní exkluzivní prostor promlouvat k milionům občanů - jejich projevy nikdo časově neomezoval a téměř nikdo nerozporoval. Novináři měli k tiskovým konferencím velmi omezený přístup, k otázkám přes videochat pustil tiskový odbor jen hrstku a ani ta nemohla klást dodatečné otázky. Rozbor novinářské práce vydáme již brzy.
Dohromady vláda řekla na svých tiskových konferencích, které živě přenášela Česká televize a streamovaly je bezmála všechny velké zpravodajské weby včetně Seznam Zpráv do milionů domácností, za dva měsíce nouzového stavu 201 tisíc slov.
Nejpravidelněji se tiskových konferencí účastnil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (21krát) a ministr průmyslu a obchodu a dopravy a vicepremiér Karel Havlíček (20 krát). Ti také vedou co do počtu pronesených slov.
Ale jen díky tomu, že prostor po prvních osmi tiskových konferencích vyklidil Andrej Babiš. Ten do té doby bezpečně vedl. A v přepočtu na tiskovou konferenci také ztrácí na svého ministra zdravotnictví jen deset slov.
Pak se ovšem stáhl. Když redaktoři Seznam Zpráv pátrali po tom, proč už za vládu nemluví, došli ke dvěma vysvětlením. Jedním z nich byla premiérova obava z viru. V průběhu března nechal otestovat celé své okolí vyjma sebe a stáhl se z úřadu vlády ve Strakově akademii do nedalekého Hrzánského paláce. Druhým pak fakt, že kabinet často nařizoval nepopulární nařízení, se kterými nechtěl být Babiš spojován, aby posléze mohl ukázat na jiného „viníka“.
Sám premiér svůj ústup vysvětloval takto: „Nemusím trávit na tiskových konferencích dvě hodiny, kde jsou nekonečné dotazy, které možná jsme v minulosti odpověděli xkrát,“ řekl v dubnu Radiožurnálu. „V neděli večer mám čau lidi, tam oslovuju občany.“
Přepočteno na jednu tiskovou konferenci, které se zúčastnil, toho namluvil nejvíce opět ministr zdravotnictví, který řekl průměrně 2348 slov. V těsném závěsu za ním byl premiér, který toho namluvil jen o 10 slov na konferenci, na níž byl méně. Vojtěch také pronesl nejvíce slov celkově, bylo jich 46 956. Pokud bychom počítali, že mluvil průměrnou kadencí 135 slov za minutu, jeho celkový proslov by zabral necelých šest hodin.
Babiš vystoupil celkem na jedenácti tiskových konferencích. Osm z nich stihl za sedm dní v březnu. Pak se vyskytoval u vládního pultíku velmi sporadicky.
Podobnou strategii pak zvolil Jan Hamáček, který na vládní tiskovky chodil výhradně v březnu. Pak už „jel po vlastní ose“ jako šéf Ústředního krizového štábu v oddělených tiskových konferencích.
Oběma se jim to co do popularity vyplatilo.
Dle průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi z konce dubna (na vzorku 800 lidí) jsou oba důvěryhodnějšími aktéry koronakrize než ministr zdravotnictví, ač ten toho namluvil na tiskových konferencích nejvíce. Jan Hamáček, který se držel co do počtu pronesených slov víc zpátky než premiér, dokonce podle průzkumu svého vládního šéfa v důvěryhodnosti porazil.
Naopak Vojtěch se postupně v měření propadal. Zatímco na počátku koronakrize jej jako nejdůvěryhodnějšího označovalo až 12 procent lidí (v tu dobu toho namluvil méně než Andrej Babiš nebo Roman Prymula), koncem dubna byl už jen na šesti procentech. Tou dobou si „vyžíral“ nepopulární tiskové konference. Například tu z 23. dubna, kdy vláda jednala do noci a on musel na přání Andreje Babiše před novináře jako jediný ministr.
Šlo o památnou tiskovku po rozhodnutí Městského soudu v Praze, který zrušil opatření Ministerstva zdravotnictví proto, že měla být v nouzovém stavu vyhlášena vládou. Těsně před tím, než Vojtěch předstoupil před novináře, tweetoval Jan Hamáček, že vláda se právě v reakci na soudní verdikt rozhodla požádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu.
Adam Vojtěch ovšem novinářům řekl, že o tom vláda nerozhodla. A pak začal listovat papíry: „Já si tady ještě ověřuji, zda k tomu skutečně došlo, nebo ne, protože ten materiál nebyl předložen a Ministerstvo zdravotnictví se zavázalo, že předloží materiál na zítřejší vládu, takže já si myslím, že vláda o tom přímo nerozhodla, že nehlasovala a že skutečně zítra bude ten materiál předložen, my ho schválíme a dále bude postoupen Poslanecké sněmovně.“
Podle České televize se průzkum odehrál na vzorku osmi set lidí a nereflektuje ještě názor na rozhodnutí vlády, kterými mimo jiné upustila od omezení volného pohybu obyvatel a urychlila otevírání obchodů a služeb.
Jediný, kdo mu v tu chvíli kryl záda, byl jeho náměstek a původní šéf krizového štábu Roman Prymula. Ten toho večera mnoho nenamluvil. Ostatně - tohoto pravidla se držel často, protože ačkoliv se účastnil celkem 18 tiskovek vlády, neřekl ani polovinu počtu slov jak jeho šéf Adam Vojtěch. A přeskočil jej i Andrej Babiš s podstatně nižší účastí.
Zato v průzkumu Kantaru se Prymula drží daleko na špici - i nad Janem Hamáčkem. Ostatně nyní, když znovu začal mluvit o svém odchodu z Ministerstva zdravotnictví, zmínil v rozhovoru pro Seznam Zprávy mimo jiné to, že se ho na úřadu bojí právě kvůli jeho popularitě.
