Článek
„V současnosti máme plán, jakým způsobem se vypořádat s tou velice nepříznivou situací. Situace je tak komplikovaná, že i kdyby nám všechno vyšlo, tak řešení bude trvat dva, možná i tři roky, než kůrovcová kalamita odezní,“ říká Marek Turčáni, děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity, ze které tři z vědců pocházejí.
„Zásadním prostředkem v boji proti kůrovci je v současné době takzvaná rajonizace území,“ popisuje Turčáni. Jde o rozdělení poměrně rozsáhlé plochy lesů v české krajině na jednotlivé segmenty. Odborníci se pak zaměří na oblasti, kde zbývají zdravé stromy, které je potřeba před kůrovcem zachránit. „Tam, kde by mohl napadnout umírající nebo téměř mrtvé stromy, se nezaměříme,“ říká děkan. Opatření je nutné z toho důvodu, že celá lesní plocha je pro boj s parazitem příliš rozsáhlá a není šance ji uchránit celou najednou.
„Tam, kde kůrovec teď lesy zničil, musíme začít něco pěstovat. Naše silné doporučení je, aby se materiál pro osázení ploch vozil z jižních oblastí Evropy,“ říká Turčáni. Důvod je prostý: tamní stromy jsou již adaptované na klimatickou změnu a nepodléhají suchu tolik jako stromy v české krajině.
Momentálně probíhá hubení kůrovce kácením napadených stromů a jejich odvoz z lesa. S nimi se společně odváží i kůrovci, kteří si v dutinách stromů našli své místo, a tím se snižuje jejich populace v českých lesích. Odborníci využívají také chemické postřiky, feromonové lapače, a snaží se podporovat přirozené nepřátele brouka.
Marek Turčáni v úvodním videu také vypráví o historii lesnictví v Česku a o tom, jak se na naše území kůrovec dostal. Rozhovor je součástí pořadu Ráno na gauči. Můžete ho sledovat každý všední den od 7 hodin na Televizi Seznam.
Jednoduchý návod k naladění televizní stanice naleznete zde.
