20 míst v republice, kde se nejvíce očkuje. Praha není první

Téměř čtvrt roku poté, co bylo zahájeno očkování proti covidu-19, má největší očkovací centrum v zemi město Brno. Tamní velká fakultní nemocnice, která ve spolupráci s magistrátem a Jihomoravským krajem provozuje vysokokapacitní centrum na brněnském výstavišti, zatím jasně vede v počtu vykázaných očkování.

K úterý 16. března už to bylo téměř 40 tisíc dávek. V centru se nedávno dokázali přehoupnout i přes hranici dvou tisíc podaných dávek během jediného dne, celková kapacita je až 3600 dávek.

Za Brnem v tabulce největších očkovacích center, jak ji Seznam Zprávy sestavily na základě dat z Ministerstva zdravotnictví, následují další velké státní nemocnice.

Na druhém místě je pražská Ústřední vojenská nemocnice, následuje Fakultní nemocnice Ostrava, pražská Bulovka a Fakultní nemocnice Hradec Králové. Největší zastoupení v tabulce dvaceti „nejvýkonnějších“ očkovacích center má přirozeně hlavní město, s největší koncentrací nemocnic, které často využívají i lidé s bydlištěm mimo metropoli.

Za skupinou velkých státních nemocnic, které s vakcinací začaly jako první, jsou některé krajské, a to v čele s nemocnicemi v Karlových Varech, v Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích.

Nynější pořadí se ale může brzy změnit, protože některá očkovací centra, od nichž se očekává velký výkon, se mají teprve otevřít.

V Praze jde hlavně o vakcinační centrum ve vysočanské hale O2 universum, které má být zprovozněno 11. dubna a mohlo by podle propočtů zvládnout „odbavit“ až 10 tisíc lidí denně.

Jeho provoz má být pod armádním velením, formálně totiž půjde o dislokované pracoviště Ústřední vojenské nemocnice.

Další velké pražské centrum chystá magistrát hlavního města už v příštích dnech otevřít v Kongresovém centru Praha u stanice metra Vyšehrad. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) říká, že by mohlo zvládnout naočkovat 1000 až 2000 lidí denně. Zda se kapacita podaří naplnit, bude podle něj ale záležet i na přístupu státu.

Podle Hřiba totiž státní nemocnice vakcíny nepochopitelně „syslí“, mají prý nadbytečné zásoby. Nemocnice jeho tvrzení odmítají, primátor by každopádně chtěl nevyužité vakcíny směřovat jinam a spíše do menších center, v Praze i mimo Prahu.

„Chceme to méně centralizovat a více přiblížit lidem do jednotlivých městských částí, kde jsou i zvyklí chodit i za lékaři,“ řekl Hřib v minulých dnech pro Seznam Zprávy.

I mezi jednotlivými kraji se vede neformální spor, jaká strategie je vhodnější. Zda vsadit spíše na menší centra, dopravně dostupnější, nebo ta „vysokoprůtoková“, jako mají v Brně. Záleží i na velikosti kraje, hustotě osídlení či věkové struktuře.

Zastánci první strategie jsou třeba ve Zlínském kraji. „Máme strategii jít s očkováním za lidmi, nechceme je hnát do velkých očkovacích center, kde se očkuje nad 2 tisíce lidí denně. Mimo Zlín chceme mít maximálně středně velká očkovací místa, příjemná pro lidi, aby byla v každé obci s rozšířenou působností,“ uvedl zlínský očkovací koordinátor Jiří Lučan.

Podobnou strategii volí i v Pardubickém kraji. Největším centrem mimo tamní krajské nemocnice je tak sál Jana Kašpara v budově krajského úřadu. „Při plném vytížení by mohl zvládnout až 2800 lidí za týden, ale bude záležet i na dostatku personálu,“ uvedl krajský očkovací koordinátor Pavel Čech.

Hejtman Martin Netolický (ČSSD) si v minulých dnech i posteskl, že nikdy nemohou mít tak velké centrum jako třeba u sousedů v Hradci Králové, když u nich není fakultní nemocnice. Vyzval občany z Pardubicka, aby neváhali se objednat i do vakcinačních center v jiných krajích, pokud je to pro ně praktičtější. Zdůraznil, že při výběru místa není nutné se vázat jen na „svůj“ kraj.

Jednoznačným zastáncem centralizované vakcinace je jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Od samého začátku chtěl velké centra ve všech okresních městech.

To českobudějovické je na tamním výstavišti a patří v republice k největším (naočkováno má už téměř 16 tisíc dávek). Další je třeba na zimním stadionu v Táboře, kde bylo podáno téměř 11 tisíc dávek. Podobně jsou na tom třeba v Jindřichově Hradci, v Písku či ve Strakonicích.

„Pokud je cílem proočkovat co nejvíce lidí v co nejkratším čase, je centralizace podle mě naprosto nezbytná. Je to ten nejefektivnější způsob i z hlediska nároků na personál,“ říká hejtman Kuba s tím, že se jim tato strategie osvědčuje, a věří, že se jako správná potvrdí i v dalších měsících, až bude do republiky proudit daleko více dávek.

První muž kraje připouští, že je třeba brát ohled i na dojezdovou vzdálenost, jako třeba v případě odlehlého Dačicka, ale v obecné rovině by to podle něj nikdy nemělo být hlavním kritériem. Spíše je prý vhodnější ve spolupráci se starosty hledat možnosti, jak lidi do velkých center dopravit, když se nemohou spolehnout na vlastní rodinu.

„Každý kraj to pojímá trochu jinak, je to tak správné a pochopitelné, ale jestliže vytváříme systém, jak zastavit pandemii, nemohu řešit, jestli to někdo má tři metry od svého baráku, nebo pět kilometrů,“ poznamenal také Kuba.

V řadě krajů počítali a stále počítají s tím, že jim „bílá místa“ na mapě pomohou vykrýt praktičtí lékaři. Ale zatím se to daří jen zčásti.

Nejde vůbec o to, že by praktičtí lékaři nebyli ochotni pomoci, opak je pravdou, ale váznou dodávky pro ně vhodné vakcíny AstraZeneca. Navíc je i komplikovaný rozvoz po lahvičkách do jednotlivých ordinací (rozdělovat balení lze jen v nemocničních lékárnách). A také zde přetrvává nižší důvěra v tuto očkovací látku, jejíž aplikace byla v některých zemích kvůli podezřením na nežádoucí účinky pozastavena.

Pomoci by praktikům mohla nová vakcína Johnson & Johnson, která se podává jen v jedné dávce. Je velmi vhodná pro použití v ordinacích, avšak s první dodávkou do Česka se nyní počítá až ve druhé polovině dubna.

„Praktici by mohli v řadě míst výrazně pomoci, o tom není pochyb. Zvláště tam, kde není v okolí větší vakcinační centrum. Ale dnes je to tak, že my často ani nemáme co praktikům rozdělovat. Já si osobně myslím, že očkování u praktiků nakonec nepřinese to, co od toho všichni očekávali,“ obává se jihočeský hejtman Martin Kuba.

Ministerstvo zdravotnictví dříve počítalo s tím, že se do systému zapojí 5 tisíc praktických lékařů a denně v souhrnu naočkují kolem 50 tisíc lidí. Právě s jejich výraznou pomocí by tak republika měla dosáhnout kýženého stavu 100 tisíc očkovaných lidí denně.

Zastáncem velkých očkovacích center je i bývalý národní očkovací koordinátor Zdeněk Blahuta. Říká, že kvůli tomu měl i spory s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (ve vládě za ANO).

„On si je jistý, že to nemocnice a praktici zvládnou. I v době, kdy jsem odcházel z Ministerstva zdravotnictví – 25. ledna –, byl přesvědčen, že velkokapacitní centra nebudeme potřebovat. Přitom vidíme, jak nemocnice už omezily veškerou necovidovou péči, zrušily plánované operace, zřizují jenom covidové jednotky, jsme na tom nejhůř, jak jsme kdy byli. A do toho by měly rvát čím dál víc personálu na očkovací centra? Já si to nedovedu představit,“ prohlásil Blahuta v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy.