Článek
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Obchvaty Českých Budějovic a Frýdku-Místku, spojení Hradce Králové s Vysokým Mýtem po dálnici D35 respektive s Jaroměří po D11.
Mluví se o nich už léta, podle rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury je však jisté, že se po nich ve volebním období 2021-2025 opravdu začne jezdit.
Kromě toho bude dokončeno zbývajících třicet kilometrů dálnice D4 mezi Prahou a Pískem, rozšíří se D7 v okolí Loun a D48 u Nového Jičína, vznikne sedmnáct kilometrů nové dálnice D55 u Uherského Hradiště.
Pokud se nestane nic nečekaného, tuzemská síť dálnic se tak rozroste o 187 kilometrů.
Zdejší politici se tradičně voličům chlubí, kolik nových kilometrů rychlostních silnic zprovozní. Andreji Babišovi se však dosud nedařilo.
Účty jeho ministrů se v období 2013-2021 zaplnily pouhými 102 kilometry. Stavělo se třikrát pomaleji než v časech úspěšnějších premiérů Václava Klause, Vladimíra Špidly nebo Mirka Topolánka. Značnou část bilance navíc tvořilo jen rozšíření stávajících silnic I. třídy.
Na druhé straně je pravda, že státní investiční firma ŘSD utratila značné prostředky za rekonstrukci D1.
Vládnímu marketingu nezbývalo než upozorňovat, kolik kilometrů bylo zahájeno a kolik jich bude dokončeno v nejbližší době. „Díky nám se do konce roku 2025 uvede do provozu 294 kilometrů nových dálnic,“ slibuje také nový volební program vládního hnutí ANO.
Tentokrát mu nad zmíněným rozpočtem státního dopravního fondu lze do značné míry věřit.
Ze zmíněných 187 kilometrů dálnic se většina už opravdu začala stavět, čtyři stavby se ještě zasekly.
Tři při výběrovém řízení - za stavbu prodloužení D3 do Kaplice, za přeložku D6 u Krupé a obchvat Chlumčan na D7 nabídla nejnižší cenu společnost Metrostav Infrastructure, podle informačního portálu zdopravy.cz však zadavatelská firma ŘSD pochybuje o tom, jestli se vítěz může odvolávat na reference mateřské firmy Metrostav, která byla z účasti na veřejných zakázkách vyloučena.
Čtvrtou z výjimek je začátek výstavby první části D49 z Hulína do Fryštáku, který se možná odloží až na jaro kvůli sporům s ekologickými aktivisty.
Na druhé straně není jisté, zda se naplní předpovědi o tom, že se před rokem 2025 dokončí dalších sto kilometrů dálnic, které se podle dokumentu ze SFDI mají začít stavět v nejbližší době. Jak totiž svědčí zkušenosti z minulých let, během přípravného období se termíny zpravidla posunují v řádu roků. Rekordmanem se stal úsek dálnice D3 z Třebonína do Kaplice. Před čtyřmi lety uváděl rozpočet SFDI jako termín dokončení rok 2022, aktuální rozpočet slibuje konec stavby na rok 2025.
Příští premiér se dopravními investicemi zřejmě přiřadí ke svým předchůdcům Klausovi, Špidlovi a Topolánkovi. Přesto bude i v roce 2025 chybět k dokončení sítě dálnic šest set kilometrů, tedy třetina plánované délky. To se bude týkat i klíčových staveb, jejichž zprovozněním se politici zaklínají již od voleb v roce 2006. Teprve v blíže neurčené budoucnosti se totiž dostaví východní a severní část Pražského okruhu, druhé spojení z Čech na Moravu po D35, případně tuzemská část dálnice Brno-Vídeň.
