Článek
Pandemie koronaviru drasticky změnila pohled lidí na svět. To, co jsme kdysi považovali za bezpečné, už tak působit nemusí. Není tak překvapením, že tato nečekaná zdravotní krize vedla i ke změně žebříčku nejbezpečnějších měst na světě.
Dánské hlavní město Kodaň předstihlo ve čtvrtém vydání dvouletého indexu bezpečných měst EIU, který poprvé zahrnoval i ukazatele environmentální bezpečnosti, dřívější lídry, jako byly Tokio, Singapur nebo Ósaka.
Nejúspěšnější města v žebříčku
V posledních třech ročnících se na čele indexu umístilo Tokio, Singapur a Ósaka, vždy v tomto pořadí. Letošní vítězství Kodaně neodráží žádné dramatické proměny v kvalitě života v ostatních hodnocených městech, ale spíše změnu pořadí mezi městy, která se vždy umísťovala blízko špičky.
Ve všech čtyřech vydáních indexu figurovalo mezi prvními deseti městy šest měst - Amsterdam, Melbourne, Tokio, Toronto, Singapur a Sydney - a dělilo je jen několik bodů. Do této skupiny by pravděpodobně patřila i Kodaň, která je však zařazena až od roku 2019, kdy se umístila na 8. místě.
Ve studii pěti pilířů městské bezpečnosti - digitální, zdravotní, infrastrukturní, osobní a environmentální - se Kodaň umístila na prvním místě. Město získalo 82,4 bodu ze 100 možných. V těsném závěsu za tímto evropským městem se umístilo Toronto s 82,2 body. První pětici doplnila města Singapur, Sydney a Tokio, která se v žebříčku pravidelně umisťují na předních příčkách. Žádné české město součástí ankety nebylo.
Kodaň - město bezpečí
Společnost EIU vyzpovídala starostu Kodaně Larse Weisse a ptala se ho, proč je Kodaň tak bezpečné město. Weiss na to odpověděl, že míra kriminality v hlavním městě je nejnižší za posledních více než deset let.
Kromě toho je zde velká sociální soudržnost a relativně malé rozdíly v bohatství. „Kodaň je smíšené město, kde se uklízečka i generální ředitel potkávají v místním supermarketu a jejich děti chodí do stejné školy,“ řekl Weiss.
V souvislosti s novým pilířem indexu starosta vysvětlil, že cílem Kodaně je stát se do roku 2025 prvním hlavním městem na světě s nulovými emisemi uhlíku. Proto tvrdě bojuje za zmírnění dopadů změny klimatu, snižování emisí, investice do zelené energie a přizpůsobení města budoucím klimatickým změnám.
I přes tyto úspěchy Weiss připouští, že je třeba i nadále pracovat na dalším snižování současné míry kriminality a také na zlepšení bezpečnosti infrastruktury pro cyklisty.
„V Kodani by se měl cítit bezpečně každý, ať už dítě nebo senior, muž nebo žena, příslušník LGBT nebo jiné menšiny. Proto neustále pracujeme na zvyšování bezpečnosti našich občanů,“ prohlásil Weiss.
Index bezpečných měst EIU letos hodnotil 60 měst podle 76 ukazatelů bezpečnosti, aby získal lepší představu o bezpečnosti ve městech na celém světě. Mezi deset nejbezpečnějších měst se dostaly ještě Amsterdam, Wellington, Hongkong, Melbourne a Stockholm.
Nová environmentální kritéria
Přidání nového pilíře environmentální bezpečnosti odráží zvýšený význam otázek udržitelnosti a opatření, která se zabývají přizpůsobení klimatickým změnám po pandemii koronaviru. Toronto a Kodaň dosáhly v novém pilíři environmentální bezpečnosti výrazně lepších výsledků než kterákoli ze tří nejlepších měst z předchozích let.
Vedle zdravotní bezpečnosti měl koronavirus vliv na všechny ukazatele bezpečnosti, poznamenali autoři zprávy. „Covid-19 ovlivnil všechny aspekty bezpečnosti ve městech,“ uvedla v pondělí v pořadu televize CNBC Pratima Singhová, ředitelka projektu EIU Safe Cities Index.
Digitální bezpečnost se podle autorů studie stala vyšší prioritou. Práce a obchod se totiž v posledním roce z velké části přesunuly na internet, zatímco bezpečnost infrastruktury se musela přizpůsobit změnám v cestování a spotřebě veřejných služeb.
Jinde byla osobní bezpečnost ovlivněna změnou vzorců kriminality během uzávěr. Do popředí se dostala již zmíněná bezpečnost životního prostředí, protože pandemie posloužila jako důrazné varování před nečekanou krizí.
Singh uvedl, že tato zjištění by měla vládám připomínat potřebu dalších investic do bezpečnostních opatření - zejména v politicky a ekonomicky nestabilních zemích. Mezi nejméně bezpečná ze 60 měřených měst patřily Lagos, Káhira, Caracas, Karáčí a Rangún.
„Pozorujeme velmi silnou korelaci mezi zeměmi s vysokými příjmy a výkonností v tomto indexu. Vidíme, že některé země s vyššími příjmy… si vedou dobře i v oblasti infrastruktury, zatímco některé země s nižšími příjmy musí investice do infrastruktury stále více upřednostňovat,“ uvedl Singh.
