Článek
Česká pošta musí vyřizovat rok od roku více stížností a reklamací. V minulém roce vypořádala celkem 150 000 podání od nespokojených zákazníků. Ve srovnání s rokem 2015 vyskočil počet reklamací o 82 procent, vyplývá ze zprávy Českého telekomunikačního úřadu.
ČTÚ zároveň upozornil, že stížnosti rostou v době, kdy celkový objem přepravených zásilek klesá. Generální ředitel České pošty Roman Knap však trvá na tom, že celkově počet spokojených zákazníků roste a zveřejněná čísla jsou důvodem ke spokojenosti.
„Je to zlepšení. Musíte se podívat, o jakém čísle se bavíme. Denně doručíme 200 až 250 tisíc balíků. A to se nebavím o vánočním provozu a dvou milionech dopisů denně. Tak si spočítejte, jaký je to objem,“ řekl šéf pošty v rozhovoru pro SZ Byznys.
Růst stížností souvisí podle Knapa i s tím, že ještě před pár lety nebylo možné podat reklamaci elektronicky. Nyní je to již snadnější.
Česká pošta vyřizuje větší objem stížností a reklamací v době, kdy státní podnik čeká boj o novou poštovní licenci. ČTÚ chystá vyhlášení tendru na příští rok. Do soutěže se hodlají zapojit i soukromí konkurenti typu Zásilkovny nebo PNS. V tendru před čtyřmi lety byla Česká pošta sama.
Denně doručíme 200 až 250 tisíc balíků. A to se nebavím o vánočním provozu a dvou milionech dopisů denně.
Státní podnik současně musí řešit problémy se státní podporou na nevýdělečné služby. Pošta totiž od roku 2018 nedostala ani korunu. Důvodem je schvalování kompenzace ze strany Evropské komise. Martyrium by však podle Knapa mělo skončit už letos na podzim.
„V tuto chvíli už jsou všechny připomínky vypořádány a v druhé polovině roku, tedy někdy na podzim, očekávám, že notifikační proces bude dokončen,“ řekl Knap.
Kompenzace za takzvanou základní službu dělá ročně 1,5 miliardy korun. Státní podnik vyřešil výpadek příjmů od státu zhruba pětimiliardovým úvěrem od soukromých bank. Až peníze od státu přijdou, pošta je obratem použije na splacení půjček.
Schvalování podpory Evropskou komisí zdrželo několik vlivů. „Nemohli jsme žádat o notifikaci před tím, než byl schválen nový poštovní zákon, který zvýšil limit z půlmiliardy na jeden a půl miliardy korun,“ popisuje šéf pošty. Nová poštovní norma platí od roku 2019.
Dalším významným činitelem byly stížnosti konkurentů pošty. Státní kompenzace podle nich poštu zvýhodňuje a křiví trh.
„Minulý rok byly všechny žaloby zamítnuty. Všechno proběhlo řádně a v pořádku. V tu chvíli teprve Evropská komise nastartovala proces notifikace, jenže do toho přišel covid a začala se řešit notifikace covidových škod,“ uvedl Knap.
Generální ředitel největšího zaměstnavatele v Česku nepřipouští, že by Brusel mohl státní podporu neschválit.
„Riziko může být teoreticky jako vždy, kdyby opět konkurence, nebo kdokoliv jiný podal stížnost. To však nemá odkládací účinek. To znamená, že peníze proplaceny budou,“ dodal. Pošta pak obratem pošle peníze bankám, od nichž si na vykrytí chybějících zdrojů půjčila.
Jsou tady produkty, které už běžně dělají konkurenční soukromé firmy, a není důvod, aby stát vyžadoval, že tato služba bude nadále součástí poštovní licence.
Kromě narůstající konkurence a boje o peníze a licenci začíná státní firma řešit také své plánované rozdělení. Má se od sebe oddělit nákladově náročná pobočková síť a výdělečné logistické služby.
„Do konce roku chceme mít nastavené samostatné odštěpné závody a vytvořené účetní okruhy uvnitř firmy tak, aby bylo vidět, jak každá jednotka samostatně hospodaří, jak funguje a jak je zisková, nebo ztrátová,“ popsal aktuální dění uvnitř podniku Knap.
„Je to nutný krok k tomu, aby jakákoliv pošta na evropském liberalizovaném trhu mohla nadále fungovat. Jsou tady produkty, které už běžně dělají konkurenční soukromé firmy, a není důvod, aby stát vyžadoval, že tato služba bude nadále součástí poštovní licence,“ dodal.
V komerčních službách přitom pošta plánuje posílit, a to i akvizičně. „Rozhlížíme se na trhu a díváme se na to, která firma by nám zapadla do portfolia,“ poznamenal Knap. Společnost má zájem například o firmy poskytující skladové a logistické služby e-shopům. Akviziční ambice má Česká pošta přitom nejen v České republice, ale ve východní Evropě nebo na Balkáně.
Současně s rozsáhlými plány na přeměnu státního molochu musí Česká pošta ovšem vyřešit také své hospodaření. Loni prodělala 1,4 miliardy korun. Letos podnik plánuje dostat výsledek lehce nad nulu.
