15 kroků, které mají zmírnit dopady koronavirové pohromy

V úterý už podruhé zasedne Sněmovna v omezeném režimu v rámci legislativní nouze. To znamená, že budou zákonodárci v omezeném počtu (a s rouškami) o zákonech opět rozhodovat ve zkráceném jednání.

Na pořadu je tentokrát zatím 15 návrhů zákonů, které potřebuje vláda urychleně schválit.

Jedná se zpravidla o opatření, která se týkají dalšího řešení koronaviru - a Sněmovna je musí schválit, aby mohla začít platit. Nejčastěji v nich vláda zavádí delší lhůty splácení úvěrů, promíjí prodlení z placení anebo omezuje osobní kontakt na úřadech a ve veřejných institucích.

Hned na úvod budou muset zákonodárci schválit, zda počítají s dalším prodloužením nouzového stavu o 30 dní, jak ho navrhuje vláda.

Návrh, za kterým si vláda stojí kvůli údajně pružnějšímu reagování na nové výzvy v souvislosti s koronavirem, opozice kritizovala s tím, že krok bude chtít řádně vysvětlit. Ústřední krizový štáb, ve kterém však opozice má svoje zástupce, prodloužení nouzového stavu o měsíc (do 11. května) schválil jednohlasně.

Opozice přitom navrhuje, že by stačilo prodloužení do 30. dubna. Premiér Andrej Babiš se již nechal slyšet, že by mu to stačilo. Vicepremiér a šéf krizového štábu Jan Hamáček ale varoval, že pak bude muset Sněmovna zasednout koncem dubna znovu a opět nouzový stav prodloužit.

Pokud by Sněmovna prodloužení neschválila, po 11. dubnu by se zrušila omezení, která narušují práva a svobody obyvatel - třeba právo shromažďovací nebo slučovací. Další objednávky ochranných pomůcek už by musely projít veřejným řízením. To ministr vnitra Jan Hamáček označil za nemožné.

Zároveň ale politici v čele s Andrejem Babišem avizují, že postupné uvolňování striktních pravidel přijde. V příštích dnech by se tak mohla otevřít papírnictví, obuv, dětský textil nebo sběrné suroviny.

Ministryně Alena Schillerová by Sněmovně měla poslat i nový návrh zákona, který by zajistil peníze pro živnostníky. Původně Ministerstvo financí podmiňovalo příspěvek tím, aby OSVČ v žádosti vykázala v období od ledna do března 2020 se stejným obdobím loňského roku pokles alespoň o deset procent. Podnikatelské asociace ale návrh nakonec přiměly změnit a podmínka porovnání tržeb z něj vypadla.

Na příspěvek tak má dosáhnout až 700 tisíc živnostníků. Ti by měli za období od 12. března až do posledního dubna dostat od vlády jednorázový příspěvek do výše 25 tisíc korun, konkrétně 500 korun za den.

Jednat se bude i o zákoně o České národní bance, které chce vláda rozšířit některé pravomoci.

Zdůvodňuje to tím, že současné podmínky jsou pro její boj s koronavirem příliš restriktivní, protože ČNB nemůže provádět obchody na volném trhu s nástroji se splatností delší než jeden rok. ČNB také může momentálně obchodovat jen s bankami a spořitelními a úvěrními družstvy.

Podle vlády je důležité, aby Česká národní banka měla možnost obchodovat i s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími subjekty. Návrh rozšiřuje i její nástroje měnové politiky.

Doba od začátku března do konce srpna se podle vládního zákona nemá studentům vysokých škol zpoplatňovat. Nově se také nemá počítat ani do maximální doby studia a maximální doby pro uznání stipendií.

V přijímacím řízení si budou moci vysoké školy stanovit nový termín pro ověření podmínek studentů k přijetí - třeba maturitní vysvědčení anebo jazykový certifikát. Státnice může vysoká škola stanovit i distančně, stejně může v době omezení pohybu fungovat i se zkouškami.

Rektor může s ohledem na nouzový stav akademický rok prodloužit i zkrátit.

Policisté i obecní strážníci by mohli podle nového zákona, který bude projednávat Sněmovna, na místě udělit pokutu, pokud budou svědky přestupku za nedodržování mimořádných opatření.

Jde třeba o nošení povinné ochrany úst a nosu anebo shlukování na veřejnosti. Dosud je povoleno se na veřejnosti pohybovat maximálně ve dvou, s výjimkou členů jedné domácnosti.

Vláda zvláštním zákonem chce zavést „ochrannou dobu“ pro splácení úvěrů. Platit bude dočasně pro všechny spotřebitele, firmy i korporace. Dlužník díky tomu bude moci využít následující: odklad splátek, dočasný zákaz uplatňování sankcí z prodlení a snížení smluvního úroku na limitovanou úroveň.

Splácení úvěrů se odkládá po dobu předpokládané nejintenzivnější krize - do 31. října 2020.

„Eliminuje se tím riziko masivního nárůstu nesplácených úvěrů v ekonomice - spotřebitelských i podnikatelských – a z nich plynoucích následků v podobě insolvencí, exekucí a dodatečných nároků na sociální výdaje státního rozpočtu,“ zdůvodňuje ministerstvo.

Lidem, kteří v důsledku mimořádného stavu promeškali lhůty v soudním řízení, soud takové jednání může prominout. Týká se to civilního řízení, správního soudnictví, insolvenčního soudnictví i výkonu rozhodnutí v exekučním řízení.

I v trestním řízení lze soud v době nouzového stavu požádat o navrácení lhůty, která by jinak byla promeškána. Lhůty se mají promíjet i u majetkových nároků nebo v žádostech o peněžitou pomoc. Dočasně se mohou prominout plnění reorganizačních plánů u dlužníků.

Pokud dlužníci kvůli nouzovému stavu dočasně nemohou plnit splátkový kalendář, jak jim to nařídil insolvenční soud, i to soud podle návrhu zákona dočasně promine.

Kvůli mimořádné ekonomické situaci a možnému výpadku příjmů chce stát zpřísnit i možnosti výpovědi nájemní smlouvy - pokud by některé domácnosti rázem neměly na zaplacení nájemného.

Z tohoto důvodu se navrhuje omezení možnosti výpovědi pro neplacení nájemného po stanovenou dobu. Současně se prodlužuje doba splatnosti pohledávek, které se staly splatnými v době trvání mimořádného opatření při epidemii.

„Ochranná doba“ pro nájemce platí do 31. května příštího roku, kdy mají dlužné částky doplatit.

Pronajímatelé v ochranné době nemůžou nájem jednostranně ukončit ani podnikatelům - pouze z důvodu prodlení s placením. Tam je však ochranná doba stanovena jen do 31. března příštího roku.

V balíčku navržených zákonů pro úterní mimořádnou schůzi je i jeden, který upravuje cestovní ruch.

Všichni podnikatelé v cestovním ruchu, kteří smlouvy se zákazníky o zprostředkování svých služeb uzavřou online, mají podle navrženého zákona kontaktovat živnostenský úřad. Tomu mají sdělit údaje o tom, kdo služby poskytuje (jméno či název firmy, adresu a datum narození anebo IČO), adresu místa, na které jsou cestovní služby poskytovány, a i počet smluv a cenu za uvedené období.

„Hlavní překážkou existujících kontrolních a evidenčních nástrojů je skutečnost, že kontrolní orgány nedisponují příslušnými údaji o poskytovatelích služeb (nemají informace o subjektech poskytujících služby, rozsahu poskytovaných služeb a jiné relevantní údaje),“ vysvětluje důvodová zpráva.

Má jít o reakci na trend sdílené ekonomiky, který panuje i v ubytovacích službách, a stále více probíhá online, bez dostatečných informací o poskytovateli nebo ubytovaném.

Další zákon by měl usnadnit komunikaci mezi lidmi a Úřadem práce. Nově se tak uchazeči o práci na úřad nemusejí dostavovat osobně a nutnost oznamovat pracovní neschopnost je posunutá na lhůtu 3 kalendářních dnů.

Po dobu nouzového stavu by navíc mělo být upuštěno od potvrzování o bezdlužnosti zaměstnavatelů, kteří budou úřad žádat o příspěvek na osobu se zdravotním postižením. Pokud jde o příspěvky pro zaměstnávání handicapovaných, jejich dotace by měla zahrnovat i mzdu vyplacenou z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Stát si tím slibuje zmírnění nežádoucích dopadů na chráněném trhu práce.

Aby stát mohl lidem do konce června dál vyplácet příspěvky na dítě i na bydlení, vláda speciálním zákonem navrhla dopočítat další příspěvek od dubna až do června z již předložených příjmů a výdajů pro březnový příspěvek.

Lidé už by tak dokumenty úřadu nemuseli přikládat znovu, čímž se omezí zatížení Úřadu práce i sníží objem poštovních zásilek.

Všichni realitní zprostředkovatelé mají podle nového zákona účinného od 3. března přejít z volné na vázanou živnost ve lhůtě 6 měsíců od jeho účinnosti. Kvůli tomu, že podnikatelé přitom svoji kvalifikaci musejí prokázat pomocí zkoušky, vláda změnila lhůtu na 10 měsíců.

Státní rozpočet je vázán pevnými fiskálními pravidly, která stanovují, jak veřejné peníze rozdělit. Žádný zákon ani nařízení vlády však podle nového návrhu zákona nepočítaly s tak mimořádnou událostí, a tak na ni stát není připraven.

Vláda proto v novém zákoně navrhuje i rozvolnit fiskální rámec zejména pro příští rok tak, aby veřejné finance mohly podržet krvácející ekonomiku.

Pro rok 2021 proto vláda navrhuje vytvořit fiskální prostor až do výše 4 % HDP.

„Opatření pomáhají zabránit kaskádě bankrotů, insolvencí, masivnímu propouštění, výpadku poptávky. Udržují životní standard a zejména vytváří příznivá očekávání v nadcházející ekonomický vývoj,“ píše se v důvodové zprávě.