147 dní bez volna. Japonský premiér se zřejmě „propracoval“ do nemocnice

Jde o druhou návštěvu nemocnice v podání japonského premiéra v krátkém časovém sledu, naposledy ji navštívil minulý týden, kdy si zároveň vzal krátké volno. Šlo podle něj o fyzickou prohlídku, v pondělí se do univerzitní nemocnice v Tokiu Abe údajně vrátil, aby si vyslechl výsledky minulého vyšetření a podstoupil další testy, informovala o tom japonská veřejnoprávní síť NHK.

Příčinu svých návštěv nemocnice ani povahu případných zdravotních problémů Abe neupřesnil. Jeho ministr financí nicméně podle webového portálu časopisu Time veřejně řekl, že premiér byl v poslední době přepracovaný a nutně potřeboval odpočinek. A signálů, že se Abeho zdravotní stav zhoršil v důsledku pracovního přetížení, je víc.

Americká CNN v analýze s titulkem „Mentalita ‚pracuj, nebo zemři‘ přivedla japonského premiéra na pokraj“ zmiňuje i výrok premiérova politického spojence Akiry Amariho, který řekl, že Abeho nutí k přílišné práci jeho poradci.

Time připomíná, že i japonští novináři pokrývající úřad premiéra si všimli, že Abe vypadal v poslední době unaveně a „pohyboval se pomaleji než obyčejně“. Jeho mluvčí Jošihide Suga také nedávno musel odpovídat na otázku, proč 65letý Abe pracoval 147 dní v kuse bez přestávky. „Premiér trvá na tom, že má sám jít příkladem,“ odvětil mluvčí.

Že se na tom nic nezměnilo ani po dvou nedávných vyšetřeních, při nichž se premiér v péči lékařů zdržel nejprve asi sedm a poté tři a půl hodiny, dal Abe najevo hned, jakmile opustil nemocnici. „Dnes jsem dostal detailní vysvětlení ohledně výsledků vyšetření z minulého týdne a prošel jsem dodatečnými testy. Ujišťuji vás, že jsem zdravý a chystám se dál tvrdě pracovat,“ řekl s tím, že víc informací o svém zdraví médiím sdělí později.

Abe podle CNN v rámci zmínky o návratu k tvrdé práci přímo použil japonské slovo gambaru. Jednoslovně ho nelze přeložit, jde o pojem, který znamená vynaložit maximální snahu, „dřít“ navzdory těžkým časům, přičemž snaha dosáhnout cíle může být ve skutečnosti považována za důležitější než samotný výsledek činů. Právě tuto „japonskou obsesi“, ideál maximálního pracovního nasazení, dává CNN do spojitosti s Abeho zdravotním stavem.

Abe už delší dobu podle ní trpí ulcerózní kolitidou, což je chronická nemoc, jež může zasáhnout různé části trávicí trubice, patří mezi takzvané idiopatické střevní záněty, které své jméno dostaly kvůli neznámé příčině. Jde o nemoc, jež se vyskytuje téměř výhradně ve vyspělých zemích, a je proto považována za civilizační. Lékaři se domnívají, že ji zřejmě kromě dědičnosti může způsobit i nevhodná strava a stres. A stresujících podnětů pro japonského premiéra je v posledních měsících víc než jindy.

Už v polovině července se pandemická situace v zemi vrátila z hlediska denních přírůstků nově nakažených na úroveň z dubna. V srpnu v Japonsku pravidelně přibývá přes tisíc nakažených denně. V zemi se nakazilo celkem asi 62,5 tisíce lidí, přičemž více než polovina z nich až v druhé půlce léta. To s sebou přineslo znovuzavedení opatření a s tím i kritiku nespokojených Japonců.

Nikoho nepřekvapí, že stejně jako v ostatních zemích dostala ránu i ekonomika. Ta japonská ale obzvlášť těžkou, podle přepočtu propadu na celý rok se japonský hrubý domácí produkt propadl o 27,8 %, což nejvíc od roku 1980, kdy se tato data začala v nynější podobě sledovat.

K tomu se Japonsko potýkalo i ničivými povodněmi, které na ostrově Kjúšú způsobily vydatné deště zkraje léta. Aktuálně zemi sužuje naopak vlna veder.

Spekulace o zdravotních problémech a pochyby opozice o způsobilosti k vládnutí posunuly osobu Abeho na titulní stránky západních médií asi měsíc poté, co se tam často objevoval ve spojitosti s kritikou ohledně nepovedených projevů k obětem atomového bombardování v Hirošimě a Nagasaki.

Zprávy o tom, že Abe pracuje tak moc, až ohrožuje své zdraví, jsou pro současnou japonskou vládu nepříjemné i proto, že se sama zavázala s fenoménem workoholismu Japonců bojovat. V roce 2016 vládní studie podle CNN přišla se závěrem, že jeden z pěti japonských zaměstnanců riskuje upracování se k smrti. I proto tento způsob úmrtí v Japonsku existuje zvláštní slovo - karoši. Řada zaměstnanců má panickou hrůzu ze ztráty zaměstnání a zdráhá se požádat o dovolenou.

Abe přišel s výzvou k reformám, které měly zajistit, aby se japonské firmy takových případů co nejvíce vyvarovaly. I přesto, že došlo k některým změnám, je nicméně země vycházejícího slunce nadále notoricky známá tvrdou pracovní kulturou. A aktuální zprávy o samotném premiérovi k tomu ostatně nadále přispívají.

Nejasnosti kolem Abeho zdraví zároveň připomínají rok 2007, kdy ze zdravotních důvodů odstoupil během svého prvního premiérského období. Nejdéle úřadujícím japonským ministerským předsedou se v součtu s prvním mandátem stal už loni na podzim a v pondělí překonal i svého prastrýce v počtu po sobě jdoucích dní v úřadu. Celkem už má jakožto japonský ministerský předseda na kontě přes 3160 dní.