Článek
Je to spor, který se táhne skoro patnáct let. Desítky tisíc lidí na Hodonínsku se bojí o jeden z největších zdrojů pitné vody v Česku. Soukromá firma chce mezi Moravským Pískem a Uherským Ostrohem vytěžit 200 tisíc tun štěrkopísku ročně. Podle odpůrců se tak může nenávratně znehodnotit voda, která zásobuje okolo 140 tisíc spotřebitelů. Proti záměru vystupuje Svaz měst a obcí i vedení Jihomoravského kraje. Vyčítají Ministerstvu životního prostředí, že nad zamýšlenou těžbou přivírá oči.
Dvacítka obcí nyní chystá správní žalobu. „Plánujeme ji podat asi do měsíce,“ uvedla pro Seznam Zprávy advokátka Kristýna Ryšavá z Frank Bold Advokáti, kteří obce a protestující lidi zastupují. Český báňský úřad minulý týden zamítl námitky obcí a kraje proti stanovení dobývacího prostoru. Je to další část úředního procesu, který vede k povolení těžby. Podle kritiků záměru může spor skončit až u Ústavního soudu.
Pátý největší zdroj pitné vody leží v malebné krajině Moravské Sahary. Jižní Morava je kraj, který v Česku dlouhodobě nejvíc trpí suchem. Místní se obávají, že jim těžba jeden z mála zdrojů vody zničí. „Když odkryjeme hladinu štěrkové těžebny a přijde povodeň, zdejší povrchový zdroj bude kontaminovaný,“ tvrdí ředitel Vodovodů a kanalizací Hodonín Pavel Koubek.
Úpravna vody, která tuto surovou vodu zpracovává, pak nezvládne vodu vyčistit. „Uvědomte si, kolik je v okolí průmyslových areálů a jak intenzivní zemědělství se provozuje. Ve vodě, která přiteče, bude mix naprosto neidentifikovatelného složení. A my nebudeme schopní zaručit, že je voda zdravotně nezávadná,“ dodal Koubek.
Alternativní zdroj navíc chybí. Přes 140 tisíc lidí by se tak mohlo ocitnout bez pitné vody. „Proti těžbě se staví nejenom lidé z okolí, ale všech šestaosmdesát obcí, které odsud potenciálně mohou vodu brát,“ uvedla senátorka Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).
Za zákaz těžby bojuje už roky. Vadí jí, že stanoviska protestujících obcí a Jihomoravského kraje nejsou braná v potaz. „Není normální, aby někdo takto opomíjel doklady samospráv o tom, že dojde k ohrožení kvality zdroje. Zapomíná se, že samospráva má nejenom ústavní povinnosti, ale i práva. Naším právem je chránit to, co je ve veřejném zájmu. V tomto případě jde o zásobení pitnou vodou,“ řekla. Protestující v minulosti podpořila také bývalá veřejná ochránkyně Anna Šabatová.
Projekt získal EIA. Podle kritiků nezákonně
Nedaleko Uherského Ostrohu chce těžit soukromá společnost České štěrkopísky. Ve složitém povolovacím procesu, který se vleče už roky, jí zbývá dostat povolení k těžbě. Projekt má potřebný dokument EIA, který posuzuje dopady na životní prostředí. Podle kritiků nezákonně. „Nebyl respektován princip prevence a princip předběžné opatrnosti,“ namítla Ryšavá.
Proti těžbě vystupuje také Svaz měst a obcí. Nechápe, že se Ministerstvo životního prostředí chlubí miliardovými částkami v boji se suchem, ale proti těžbě se nevymezí. „Nevím, jestli se tomu máme usmívat, nebo plakat. Na jedné straně tu vláda plánuje přehradu na Horňácku za desítky miliard a na druhé straně povolíme těžbu štěrkopísku a potencionálně ohrozíme zdroj pitné vody, tak si o tom můžeme myslet své. Jak by řekl klasik. Je tam asi něco shnilého. Ne ve státě dánském, ale v tomto rozhodovacím procesu,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl. V letošních krajských volbách kandiduje za Starosty a nezávislé.
Rozhodnutí resortu nerozumí ani Hubáčková. „Ministerstvo má strategii v boji se suchem, kde je přímo napsáno: neotvírat hladiny podzemních vod ve významných lokalitách. Která významnější lokalita než pásmo hygienické ochrany vod a nařízení vlády o chráněné oblasti akumulace podzemních vod je? Kdo jiný než Ministerstvo životního prostředí ji má chránit?“ podivila se.
Ministerstvo životního prostředí ale přenechalo rozhodnutí Českému báňskému úřadu. Ten minulý týden odmítl námitky ke stanovení dobývacího prostoru. „Cílem báňského úřadu je chránit nerostné suroviny dle horního zákona. Ačkoli jsme mu doložili všechny aktuální podklady, dověděli jsme se z rozhodnutí, že on není ten, který má chránit životní prostředí,“ popsala Hubáčková.
„Český báňský úřad rozhodl podle správního řádu a horního zákona,“ vysvětlil ústřední báňský inspektor Bohuslav Machek.
Rozhodovací proces kritizuje také Lukl. „Česká geologická společnost je instituce Ministerstva životního prostředí. Od začátku poukazovala na to, že těžba s sebou přinese velká rizika,“ sdělil. Tento odborný názor ale úřady ignorovaly.
V minulosti navíc v procesu rozhodovala také Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje. Ta se k těžbě postavila negativně. O kompetenci později přišla, získal ji Zlínský kraj. Ten však podle Lukla nemá s územím nic společného. „Toto mě nutí být v pozoru a přemýšlet, jestli tam opravdu není něco shnilého,“ uzavřel.
Ministerstvo životního prostředí ale tvrdí, že těžba nedaleko Uherského Ostrohu není o nic rizikovější než další těžby štěrkopísku v okolí. „Úřady se při posuzování záměrů musí pohybovat v mezích zákonů této republiky. Musí měřit všem stejně. Nemohou rozhodovat podle toho, co si zrovna přeje nějaký soukromník či nějaká skupina lidí,“ uvedla mluvčí Petra Roubíčková.
I přesto místní hodlají dále bojovat. Na 13. června plánují protestní pochod. Účastníci se půjdou z několika míst podívat přímo do prostor, které těžba v budoucnu může zničit.
