12 lékařů kritizuje plošné testování, změnit chtějí i očkování

Aktuální postup proti koronaviru kritizuje 12 odborníků včetně rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, kardiochirurga Jana Pirka, psychiatra Cyrila Höschla, lékaře Martina Balíka nebo imunoložky Jiřiny Bartůňkové.

Vadí jim například plošné testování na koronavirus ve školách, pokračovat v něm za současné epidemické situace podle nich nedává smysl.

„Takové testování musí v principu probíhat opakovaně a s dodatečnou frekvencí tak, aby pokrylo celou délku inkubační doby onemocnění a snižovalo riziko falešné negativity. V okamžiku nízké virové zátěže populace není plošné testování odůvodněné. Jako příklad slouží zbytečně udržované celostátní plošné testování ve školách, které v týdenním průměru zachycuje jen 40 pozitivních žáků (resp. 28 asymptomatických dětí) na 100 tisíc provedených testů,“ uvádí odborníci.

I kdyby se školy vyšetřovaly citlivějším testem PCR, záchyt by podle nich oproti nižší citlivosti antigenního testu nedosáhl významnějších hodnot, ospravedlňujících potřebu plošného screeningu. Testovat navrhují jen ty, kdo mají klinické příznaky covidu-19 a je u nich podezření na nákazu.

Rektor UK Zima již dříve uváděl, že se mladá populace měla virem promořit, kritizoval také zavírání škol. Proti jeho prohlášením se však část vědecké komunity důrazně ohradila, zkritizovala je a označila za šíření dezinformací. Například imunolog Václav Hořejší uvedl, že se rektor přihlásil k „absurdní a celosvětově zdiskreditované myšlence“. „Řízené promořování mladých společně s ochranou rizikových skupin nefunguje. To již víme. Museli bychom ohlídat třetinu populace a to prostě nejde,“ řekl imunolog pro Hospodářské noviny.

Testování ve školách a rotační výuka se před několika týdny staly nástroji, které v minulých týdnech umožnily postupný návrat dětí k prezenční výuce. Že je právě školní prostředí náchylné k rychlému rozšíření nákazy, dokazuje například model Centra pro modelování biologických a společenských procesů. Že je koronavirus schopen nakazit velké množství školáků i učitelů, dokázala i rozsáhlá rakouská studie.

„My jsme očekávali, že ten záchyt není velký. Je to vlastně srovnatelné s tím, co známe i z běžného testování antigenními testy u zdravé populace,“ řekl dříve ministr Petr Arenberger (za ANO). Přesto je podle něj důležité školy pomocí testů monitorovat, uvažuje se o širším nasazení citlivějších testů PCR. Testování ve firmách i školách má pokračovat minimálně do konce června.

Odborníci sdružení okolo rektora Zimy také navrhují změny v očkovacích schématech. Lidé, kteří již prošli onemocněním covid-19, se podle nich mají očkovat jen jednou dávkou vakcíny. Považují to za spolehlivou ochranu.

„Stále více odborných studií a publikovaných sdělení dokládá, že očkování jednou dávkou vakcíny u osob, které předtím prodělaly onemocnění covid-19, je plně dostačující a slouží k potřebnému rozvoji imunitní odpovědi,“ píší v prohlášení s odkazem na závěry z časopisů, jako je Nature, Science nebo Nature Medicine. Články z těchto periodik podle nich dokazují nejenom rozvoj protilátkové odpovědi po jedné dávce vakcíny po prodělaném covidu-19, ale také významné neutralizační schopnosti takových protilátek.

„Dále prokazují, že další dávka vakcíny v současně uplatňovaném dvoudávkovém schématu již nezvyšuje titr ani neutralizační vlastnosti protilátek a naopak zvyšuje počty a závažnost vedlejších reakcí na vakcinaci,“ míní a upozorňují, že se takový postup již zavádí například v Izraeli nebo Polsku.

„Také z naší vlastní imunologické praxe můžeme potvrdit, že diskutovaná situace přesně odpovídá rozvoji imunitní odpovědi, kdy při onemocnění covidem-19 dochází k prvotnímu seznámení s antigeny viru a rozvoji primární imunitní odpovědi, po které již první dávka vakcíny slouží jako ‚booster‘ a upevní sekundární imunitní odpověď s vysoce afinitními protilátkami,“ shrnují důvody ke změně strategie.

Podle odborníků by se tak vakcíny ušetřily a zabránilo by se „nežádoucím reakcím, které po druhé dávce vznikají u lidí, již nemocí covid-19 prošli a mají tak silnou imunitní odpověď“. Zároveň tvrdí, že přibývají publikace prokazující, že imunita, na které zejména záleží, po prodělaném covidu-19 přetrvává nejméně 9 až 12 měsíců.

„Na základě těchto faktů a nových informací navrhujeme očkovat osoby po prokazatelně prodělaném onemocnění covid-19 v posledních 9 měsících pouze jednou dávkou vakcíny. Zároveň by měl být tento režim provázen vydáním plnohodnotného certifikátu o očkování,“ dodávají.

Proti takovým argumentům nicméně stojí doporučení Evropské lékové agentury (EMA), která vakcíny registrovala na základě dat z dvoudávkových schémat, pokud jde o vakcíny od AstraZeneca, Moderny i Pfizeru. Právě na jejich základě také výrobci dodali potřebné důkazy o účinnosti.

Že jediná dávka vakcíny nestačí, před několika týdny upozornila i britská studie zveřejněná v časopise Science. Jedna dávka vakcíny proti covidu-19 Pfizer/BioNTech podle ní zřejmě nevyvolává dostatečnou imunitní reakci, aby ochránila před nákazou mutacemi koronaviru, které v současnosti převládají. Přestože lidé již vyléčení z covidu vykazovali lepší ochranu, jednodávkové schéma výzkumníci nedoporučují ani pro ně.

Některé práce navíc upozorňují, že se může imunita po vyléčení z covidu-19 individuálně lišit, slabší je zejména u starších lidí.

Dvanáct expertů kritizuje také celkový přístup k řešení koronavirové epidemie. Podle nich se nezaměřila na všechny aspekty problému a nevnímala nákazu z psychosociálního hlediska. Dlouhodobé restrikce a omezení vzdělávacího a výchovného procesu podle nich musí být podloženy mimořádně průkaznými důvody.

Kritizují zejména to, že vláda nepostupovala podle standardních mechanismů. V nich má mít hlavní roli ministr zdravotnictví a hlavní hygienik ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem.

„Bohužel, tato standardní struktura a její odborná doporučení a rozhodnutí pro řešení koronavirové krize byly a stále jsou odsouvány na vedlejší kolej. Namísto toho vláda postupovala a postupuje zcela nesystémově, když se při zavádění a nyní redukci restriktivních opatření odvolává a upřednostňuje expertní stanoviska Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). To považujeme za velký problém a také za nejistotu a ohrožení do budoucna,“ míní odborníci.

V Mezioborové skupině pro epidemické situace podle nich pouze vystupují jednotlivci vybraní podle vlastního zájmu, případně podle nejasných preferencí vládních činitelů, zvláště premiéra.

„To vše bez ohledu na jejich dlouhodobou odbornou způsobilost, například nikdo z členů MeSES není studovaným ani atestovaným epidemiologem. Takto zcela nesystémově a nejasně sestavená skupina odborníků, jež nenese žádnou právní, ekonomickou ani politickou odpovědnost, má obrovský vliv na finální vládní rozhodování a jednotlivá přijímaná celospolečenská nařízení - vláda se jimi zaštiťuje při rozhodování o zásadních občanských omezeních,“ kritizuje 12 lékařů.

Lékaři v prohlášení však pomíjí, že skupina vznikla pouze jako poradní orgán Ministerstva zdravotnictví v době, kdy byla vláda kritizována právě kvůli tomu, že odborníkům nenaslouchala a dopustila se kvůli tomu řady chyb. Skupinu vede hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal, členem je také epidemiolog Rastislav Maďar. Zastoupeni jsou virologové, imunologové, ekonomové, sociologové i demografové. Coby poradní a nevolený orgán by tito lidé nést politickou odpovědnost z podstaty věci ani neměli.