Článek
Na klíčové postavy naší historie i současnosti se můžeme dívat z různých úhlů pohledu a používat i různé metody zjišťování jejich významu. Například Centrum pro výzkum veřejného mínění hledalo v říjnu největší osobnosti českých dějin dotazováním mezi více jak tisícovkou respondentů. Oslovení lidé na první místo umístili Karla IV., který byl následován T. G. Masarykem, Václavem Havlem a poněkud překvapivě i nedávno zesnulým zpěvákem Karlem Gottem. Redakce Seznamu nyní použila zcela odlišný klíč, který vychází z dat v celosvětové online encyklopedii Wikipedie.
Seřadila osobnosti podle toho, v kolika jazykových verzích Wikipedie je o nich článek. Výsledné pořadí tak odráží spíše pohled světa na nás samotné než ryze české vnímání českých velikánů.
Do výsledné stovky se tak například nevměstnal nikdo z národních buditelů jako byli František Palacký, Josef Dobrovský či Josef Jungmann. Chybí i takové ikony české historie a kultury jako svatá Anežka, Jiří z Poděbrad, Mikoláš Aleš, Karel Havlíček Borovský, Alois Jirásek, Karel Hynek Mácha, Josef Kajetán Tyl, Jiří Voskovec a Jan Werich. Na seznam se tak nevměstnaly hlavně ty význačné české osobnosti, které ve svých oborech působily spíše dovnitř než navenek rodné země, tudíž jim chybí větší celoevropský a celosvětový přesah.
Jsou v něm naopak poměrně hojně zastoupeni lidé židovského a německého etnika. Nejen kladní hrdinové, ale v případě Němců i nacista a bývalý rakouský kancléř Arthur Seyß-Inquart, který pochází ze Stonařova u Jihlavy.
Kritérium pro zařazení do hodnocení bylo jediné – daný člověk se musel narodit na území dnešní České republiky, jaké byl národnosti, kde žil poté a jaká byla jeho profese, není rozhodující. Jen proto se na seznam nedostali někteří „cizozemci“ v čele českého nebo československého státu – Jan Lucemburský (44 článků), Gustáv Husák (52), Andrej Babiš (45).
Prošli jsme téměř čtyři stovky nejznámějších rodáků z českých zemí působících v oblasti politiky, vědy, umění, sportu i šoubyznysu, přičemž v tabulce uvádíme první stovku. Pomyslným vítězem tohoto „klání“ je Sigmund Freud, lékař a zakladatel psychoanalýzy. Rodák z Příbora na Novojičínsku. Kdo by si o něm chtěl něco přečíst, může tak nyní učinit v celkem 162 jazykových mutacích (Wikipedie má nyní přes tři stovky jazykových verzí). Za Freudem je spisovatel Franz Kafka se 155 odkazy a třetí hudební skladatel Antonín Dvořák, o němž existuje v národních mutacích 117 článků. Žebříček uzavírá celá šestice osobností, která má „jen“ 35 odkazů.
Anketa
Na soupisce je zejména v druhé polovině překvapivě mnoho fotbalistů, což souvisí s globální popularitou tohoto sportu a pravidelnou účastí našich reprezentantů na mistrovství Evropy (Jaromír Jágr a Dominik Hašek, kteří reprezentují méně rozšířený hokej, se do první stovky nedostali). V tabulce jsou hojně zastoupeni čeští a českoslovenští prezidenti i premiéři. Jejich umístění je ovšem významnou měrou ovlivněno i tím, že encyklopedické články o vrcholných činitelích té které země jsou psány víceméně z povinnosti.
Pro doplnění a srovnání je v tabulce u každého člověka uvedeno, jak si stál v někdejší velké celonárodní anketě Největší Čech, kterou v roce 2005 pořádala Česká televize. Nadpoloviční většina do této ankety vůbec nepronikla. Vítězný Freud v ní byl až na 98. místě, Kafka na 55. pozici.
Pozn.: Až dodatečně jsme identifikovali ještě jednoho významného rodáka, matematika původem z Brna Kurta Gödela. Na Wikipedii je v 91 mutacích. V žebříčku by tak obsadil 7. místo.
