Dvě překvapení Joea Bidena. U jednoho navíc nejde proti Trumpovi

V čele Spojených států stojí Joe Biden skoro 100 dní. „V zahraniční politice udělal zajímavé kroky. U té domácí se najde spoustu kritiků, již by očekávali, že těch kroků bude víc a budou už prosazené,“ říká amerikanista Jan Beneš.

„Nepřekvapil prakticky ničím. Možná se od něj očekávalo ještě rychlejší tempo v případě legislativy. Že se jí v Kongresu prohlasuje více než jen ten jeden záchranný balíček,“ hodnotí v Checkpointu prvních 100 dní Joea Bidena ve funkci, které prezident oslaví v pátek, Jan Beneš z Ostravské univerzity.

Přece jen nějaké nečekané kroky ale Biden podle amerikanisty podnikl v zahraniční politice: „Trochu překvapivé je vyhlášení a uznání arménské genocidy, stejně jako stažení vojáků z Afghánistánu. Asi ne všichni čekali, rozhodně tedy ne Tálibán, že se ještě posune termín stažení jednotek.“

„Za to, jak se Bílý dům srovnává s pandemickou situací a jak rychle byl, částečně i díky předchozí administrativě, schopný dostat mezi lidi vakcínu proti covidu-19 a naočkovat poměrně velké procento obyvatelstva, by měl Joe Biden dostat přinejmenším jedničku,“ uzavírá hodnocení v podcastu amerikanista Beneš.

Od 20. ledna, kdy Biden do vedení Ameriky nastoupil, představil nový prezident několik desítek exekutivních příkazů – ke čtvrtku jich je přesně 40. Zaměřil se v nich na řešení koronavirové pandemie i na témata, jež prosazoval už ve své předvolební kampani, třeba klimatickou akci.

V mnoha případech, a to nejen na úrovni exekutivních příkazů, se Biden vymezil vůči politice svého předchůdce, republikána Donalda Trumpa. Vrátil například Spojené státy mezi členy Světové zdravotnické organizace i mezi signatáře Pařížské klimatické dohody.

„Po čtyřech letech vlády Trumpa přináší to, že Biden není Trump, u značné části současnému prezidentovi obrovské plus,“ říká v epizodě expert Beneš. S odchodem republikánského exprezidenta z médií mimo jiné zmizelo drama, kterým byl pověstný.

„Ten ‚entertainment‘, zábava, kterou Donald Trump představoval, z obrazovek zmizela. V tom je Joe Biden nový a jiný, svým způsobem nezajímavý,“ komentuje Beneš.

Ačkoliv jde prezident ve své agendě v mnoha ohledech opačným směrem, než jaký zvolil jeho předchůdce Trump, v některých otázkách jsou si překvapivě blízko, respektive se v nich až tolik nerozcházejí. A to třeba v případě migrační politiky.

„V otázce migrace, oněch plotů na jižní hranici USA s Mexikem, Biden zatím silně lavíruje. Jde o jeho v současnosti nejslabší stránku, která mu přinesla i nejnižší hodnocení z pohledu demokratických, republikánských i nerozhodnutých voličů. Je to skutečně politika, kde momentálně administrativa selhává,“ vysvětluje v Checkpointu Beneš.

Nelibost u veřejnosti zapříčinila mimo jiné neschopnost vlády splnit své sliby, například ukončit výstavbu zdí nebo jiných bariér na jižní hranici. „To se nestalo, dokonce existují memoranda, že nějaké části těchto plotů se budou muset opravit či přistavit,“ podotýká amerikanista.

„Zároveň je tu pak slib, že se zvýší limit na počet přijímaných uprchlíků z momentálních 15 tisíc, což je absurdně nízké číslo, na 125 tisíc lidí. To slibuje, že příští rok zavede. Nyní to ale zůstává na 15 tisících a Biden odmítá to množství zvednout na víc než 62,5 tisíce, což je otázka, jestli jeho administrativa bude vůbec schopná tolik lidí přijmout. No a nakonec Biden nenabídl žádný přesvědčivý plán, jakým způsobem chce migrační politiku USA vést,“ říká v Checkpointu Jan Beneš, amerikanista z Ostravské univerzity.

S jakým z předchozích amerických prezidentů by se rád Joe Biden srovnával? A co do vlády přinesla viceprezidentka Kamala Harrisová? Celou epizodu podcastu Checkpoint, jejímž hostem je amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity, si poslechněte v přehrávači v úvodu článku.