Hlavní obsah

10 tisíc mrtvých. Koronavirus v Česku překonal další smutný milník

aktualizováno •

Zhruba devět měsíců od začátku epidemie si nemoc covid-19 vyžádala 10 036 životů. Tempo přitom není rovnoměrné, i přes relativní zpomalení mrtví stále přibývají velmi rychle.

Článek

Je konec března a médii probíhá zpráva, kterou všichni čekali, jen doufali, že přijde co nejpozději. Nový typ koronaviru má svou první oběť. Odhady zemřelých tak začínaly dostávat reálný základ. Ještě v dubnu letošního roku odhadovali analytici hodnotu u smutné statistiky na 355, epidemie měla ustupovat. O necelých sedm měsíců později se však počet mrtvých přehoupl přes hranici jednoho tisíce.

O dva týdny později přišel další tisíc a křivka dál strmě stoupala. Třetí tisícovka obětí zabrala pět dní. Od druhé poloviny října do začátku prosince neklesl týdenní průměr denního počtu úmrtí pod hranici jedné stovky, na svém vrcholu dosahoval hodnot okolo 220 zemřelých.

Nyní Česká republika překonala další smutný milník. Koronavirus má již minimálně 10 tisíc obětí, podle dat Českého statistického úřadu je současná úmrtnost v zemi na dvojnásobku průměru.

Demografka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uvedla už na počátku týdne, že covid-19 prokazatelně zkrátil život více než 9 500 lidí. „Tento počet zemřelých je z poloviny v důsledku příčin úmrtí na covid-19 a s covidem-19 a druhá část, úplně stejný počet, je v důsledku jiných příčin,“ popisuje demografka. Mezi další příčiny podle ní může patřit například zanedbaná preventivní péče.

S covidem-19, či na covid-19? Demagogická zkratka

Stále se vedou diskuse o tom, jestli statistiky nezkreslují, přesněji jestli byla nemoc covid-19 skutečně důvodem úmrtí. Podle dat, která prezentoval na konci listopadu ministr zdravotnictví Jan Blatný, s onemocněním covid-19 nesouvisí pouze 10 % úmrtí. Jako hlavní příčina je covid-19 uváděn u 36 % z pozitivně testovaných zemřelých. U zbytku pak sice byl hlavní důvod smrti jiný, koronavirové onemocnění však stav zhoršilo.

Proti manipulaci s pojmy se ohradili také lékaři ve Výzvě z první linie: „Je to práce namáhavá psychicky i fyzicky. Když se pak unavení dostaneme domů a sledujeme mediální výstupy mnohých odborníků, nevěříme vlastním očím. Debaty, zda se umírá „na covid-19, nebo s covidem-19“, jestli je virus prostředkem vlády k omezování osobní svobody, zda je opravdu nutné si ve vnitřních prostorách nasadit roušky…“

Lékaři v říjnu vyslali jasný vzkaz: „Na našich odděleních bojujeme o životy lidí, kteří by, nebýt koronavirové infekce, měli před sebou dalších 10 až 20 let kvalitního života. Jsou to padesátníci, šedesátníci, aktivní sedmdesátnici, kteří mají pouze nadváhu nebo vysoký tlak či lehkou cukrovku. Snažíme se všemi prostředky zabránit tomu, aby skončili na ventilátoru, protože pokud se na něj dostanou, přežije jich sotva polovina. Ano, mladí a zdraví překonají covid-19 většinou bez potíží. Avšak lidí, u nichž to může skončit fatálně, je v naší populaci opravdu hodně, včetně mnohých z vás a vašich blízkých.“

Související témata:

Doporučované