10 rekordních staveb historie, které nejspíš neznáte

Dřevostavba stará 1300 let, obří budova z bláta nebo chrám z jednoho kusu kamene. Po předcích nám na různých místech světa zůstaly úchvatné památky, které ohromují velikostí, stářím i lidskou dovedností. Řada divů světa však zůstává ve stínu slavnějších monumentů. Za některými z nich přitom není nutné jezdit daleko.

Pokud si někdo myslí, že dřevostavba dlouho nevydrží, je na omylu. Buddhistický chrám Hórjúdži v japonské Ikaruze byl založený v roce 604, tedy téměř 300 let před nejstarším českým kostelem na Levém Hradci – a z něj zbyly jen základy.

Chrám v roce 670 vyhořel a obnova trvala do počátku 8. století. Do té doby se datuje vznik svatyně Kondo (na snímku vlevo) považované za nejstarší dřevostavbu na světě. Konstrukce prošla obnovou po požáru v roce 1949, ale asi pětina dřevěných prvků je původní. Také pokácení stromu na centrální pilíř sousední pětipodlažní pagody datovala moderní metoda na rok 594.

Pražský hrad má největší rozlohu na světě, ale k rekordmanovi v délce mu hodně chybí. Zatímco pražská dominanta měří na délku 570 metrů, gotický Burghausen v Horním Bavorsku je téměř dvakrát tak dlouhý – 1051 metrů.

Byl založený před rokem 1025 a několikrát prošel rozšířením. Výsledná délka s šesti nádvořími pochází z přelomu 15. a 16. století. Sloužil mimo jiné jako sídlo chotí a vdov bavorských vévodů a pevnost pro vévodské poklady.

V Mali se tradičně staví z cihel z bláta sušených na slunci. Lidé ve městě Djenné je použili i na stavbu Velké mešity. Budova v sudano-sahelském stylu je 100 metrů dlouhá a 40 metrů široká, díky tomu je největší stavbou z bláta na světě. Centrální věž má výšku 16 metrů, stěny jsou asi metr silné.

Stavba z větší části pochází z roku 1907, ale vzhledem napodobuje starší středověkou mešitu na stejném místě. Ze stěn vystupující svazky palmových tyčí slouží jako dekorace i jako podpěry lešení při každoročních opravách.

Přes 17 hektarů zabírá největší pevnost světa, Fort George u Ardersieru ve Skotsku. Barokní pevnost s klasickým hvězdicovitým uspořádáním pochází z půlky 18. století. Sloužila jako obrana při povstání jakobitů a díky vlastnímu přístavu mohla být při obklíčení zásobována po moři. Zdi jsou kamenné, za nimi jsou schované kasematy kryté zatravněnými valy. Pevnost je zčásti přístupná veřejnosti, ale do roku 2032 má stále sloužit i jako kasárna.

O prvenství mezi šikmými věžemi se vedou spory, ale jistě nepatří té v italské Pise. Podle Guinnessovy knihy rekordů má největší náklon zvonice protestantského kostela v Suurhusenu na severozápadě Německa.

Věž vysoká 27 metrů se sklonem 5,19 stupně překonává konkurentku v Pise o 1,22 stupně. Vytváří při tom převis 2,5 metru. Kostel ve stylu cihlové gotiky stavitelé budovali na bažinaté půdě. Základy podepřeli dubovými kmeny, ale po odhrabání půdy v 19. století dřevo shnilo a věž se naklonila. Při zemi jsou zdi tlusté dva metry.

Ani ve Francii, ani v Německu či Anglii. Největší gotická katedrála stojí ve španělské Seville. Chrám dlouhý 126 metrů a široký 76 metrů zabírá plochu 1,15 hektaru a obsahuje 80 kaplí.

Katedrála Panny Marie stavěná mezi roky 1434 a 1506 měla demonstrovat bohatství Sevilly, která se po vytlačení Maurů ze Španělska stala důležitým obchodním centrem. Nahradila původní mešitu, jejíž některé prvky stavitelé začlenili do stavby. Patří k nim i minaret z roku 1184 přestavěný na zvonici, na jejíž renesančně upravený vrcholek se dalo po točitých rampách vyjet na koni. Kupole nad křížením lodí je z konce 19. století, ta původní se zřítila při zemětřesení.

Těžko uvěřit, ale hinduistický chrám Kailasa v indické provincii Maháráštra s plochou 50×33 metrů a výškou 30 metrů je vytesaný z jediného kusu skály. Stavba v jeskynním komplexu Éllóra začala zřejmě v 8. století a vyžádala si odstranění 150 až 200 tisíc tun kamení. Je tak největší monolitickou stavbou na světě. Hloubilo se shora dolů a na chrámu se střídá několik architektonických a sochařských stylů.

Kromě Velké čínské zdi lze v Číně najít ještě další výjimečnou stavbu stejného typu. Jsou jí městské hradby města Nankingu, které jsou nejdelší na světě. Původně měřily přes 35 kilometrů, z toho 25 kilometrů zůstalo zachováno. Zeď s průměrnou výškou 12 metrů měla 13 a později 18 bran, obklopovala plochu 55 kilometrů čtverečních.

Ve 14. století, za dynastie Ming, kdy byl tehdy půlmilionový Nanking hlavním městem Číny, ji postavilo 200 tisíc dělníků jako obranu proti pobřežním pirátům. Cihly se slepovaly směsí vápna, vody, rýže a oleje.

Více než 400 pokojů pro sultánovy manželky, konkubíny a eunuchy, ale i pro vladařovu matku, příbuzné a děti obsahoval císařský harém v paláci Topkapi v dnešním Istanbulu. Největší harém na světě, rozložený v několika budovách stavěných od roku 1459, byl symbolem moci osmanského sultána i znakem bohatství a sexuální zdatnosti. Pokoje se neustále přestavovaly podle nových požadavků a módy, takže se celek čím dál tím víc rozdroboval.

Stúpa je buddhistická stavba sloužící jako symbol klidu a míru, přecházení okolo má mít pozitivní vliv na mysl. Kolem stúpy Džetavanaramája z roku 301, která stojí v troskách kláštera Džetavana na Šrí Lance, se lidé nachodí docela hodně.

S původní výškou 122 metrů byla ve starověku nejvyšší stavbou po pyramidách. Po renovaci ve 12. století je vysoká 71 metrů a stále je největší na světě. Jedna strana stavby ve tvaru elipsoidu na čtvercovém půdorysu je dlouhá 176 metrů. Je postavená z téměř 100 milionů pálených cihel, do omítky se přidávaly i vaječné bílky.