Zvažte okamžitý odjezd ze země, vzkazuje občanům USA ambasáda v Moskvě

Hackeři ze skupiny Anonymous znepřístupnili oficiální webové stránky ruské vlády.

Rada bezpečnosti OSN dnes rozhodla, že se v pondělí uskuteční mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN, které dá možnost se k ruskému útoku na Ukrajinu vyjádřit všem 193 členům světové organizace. Rusko hlasovalo proti návrhu.

Američané pobývající v Rusku by měli zvážit okamžitý odjezd ze země, oznámila americká ambasáda v Moskvě. Poukázala přitom na fakt, že lety z/do Ruska zrušilo v posledních dnech hned několik aerolinek. Celá řada zemí včetně členských států Evropské unie pak ruským letadlům uzavřela svůj vzdušný prostor. Ambasáda proto občanům sdělila, aby použili komerční linky, které jsou dosud k dispozici. Ministerstvo zahraničí zároveň varovalo občany před cestami do Ruska.

Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová protestovala u svého izraelského protějšku kvůli tomu, že Izrael odmítl podpořit Američany navrženou rezoluci OSN odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informoval izraelský server Axios.

Izrael se během války snaží zůstat neutrální a zachovat si dobré vztahy jak s Ruskem, tak i s Ukrajinou.

Protesty proti ruské agresi na Ukrajině probíhají i v Bělorusku. Lidé skandují ze svých oken „Sláva Ukrajině“ a „Ať žije Bělorusko“, a to i v nočních hodinách.

Zvláštní zasedání Valného shromáždění se od roku 1950 zatím uskutečnila jen desetkrát. Kvůli Ukrajině orgán zasedne v pondělí, po několikadenní rozpravě by pak měl hlasovat o rezoluci. Rezoluce není závazná, má ale značnou politickou váhu.

Hlasování o této věci bylo podle agentury procedurální záležitostí, takže Rusko nemohlo použít svého práva veta, které má v radě každý z pěti jejích stálých členů. Těmi jsou kromě Ruska Spojené státy, Británie, Francie a Čína. Svolání VS podpořilo 11 členů rady, proti bylo jen Rusko a zdržely se Čína, Indie a Spojené arabské emiráty. Ve VS také žádný stát nemá právo veta.

Ruská letecká společnost Aeroflot potvrdila, že od pondělí zruší lety do všech evropských destinací. Informoval o tom britský web Sky News. Společnost Aeroflot je největší ruskou aerolinkou, 51 procent jejích akcií vlastní ruský stát, poznamenal.

Evropská komise již předtím ruským společnostem vyhlásila zákaz pohybu ve vzdušném prostoru Evropské unie, který má vejít v platnost právě od pondělí.

Podle agentur AFP a Bloomberg Evropská unie schválila dodávky zbraní pro Ukrajinu v hodnotě 450 milionů eur. Součástí vojenské pomoci budou i stíhačky.

Borrell uvedl, že ukrajinský ministr zahraničí Kuleba požádal o stíhačky, které letectvo jeho země dokáže obsluhovat. Letouny by tedy podle webu Wall Street Journal měly být sovětské výroby, především typy MiG a Suchoj.

Výzkumný pracovník pro obranné a vojenské analýzy společnosti Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) Joseph Dempsey uvedl, že takové typy stíhaček má ze zemí EU ve výzbroji pouze Slovensko, Polsko a Bulharsko.

Švýcarský prezident Ignazio Cassis v neděli prohlásil, že je „velmi pravděpodobné“, že Švýcarsko bude v pondělí následovat Evropskou unii a uvalí na Rusko sankce a zmrazí ruská aktiva.

Cassis v rozhovoru pro švýcarskou veřejnoprávní televizi uvedl, že se v pondělí sejde sedmičlenná Spolková rada a posoudí doporučení ministerstev financí a hospodářství.

Dnes ale Cassis v rozhovoru se švýcarskou televizí sdělil, že Bern nejspíš zmrazí majetek vybraných ruských představitelů. „Je velice pravděpodobné, že to vláda zítra udělá, ale zatím nemohu anticipovat rozhodnutí, které ještě nepadlo,“ řekl.

Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, se kvůli invazi na Ukrajinu zbaví všech svých aktiv v Rusku. Jde o podíly ve 47 firmách a vládní dluhopisy v hodnotě zhruba 25 miliard norských korun, tedy 62 miliard Kč.

Informoval o tom norský premiér Jonas Gahr Störe. Fond prodá například podíly v bance Sberbank a v energetických koncernech Gazprom a Lukoil, uvedla agentura Reuters.

Norsko rozhodlo, že na Ukrajinu pošle vojenské vybavení, které není určené k boji. Zbraně na Ukrajinu vyšle také Belgie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Twitteru napsal, že vláda v Bruselu přislíbila 3000 automatických pušek a 200 ručních protitankových zbraní.

„V první fázi, kdy se bavíme o jednotkách tisíc (uprchlíků), to zvládáme celkem jednoduše. V těch dalších fázích to bude čím dál složitější,“ řekl po jednání ministr vnitra Vít Rakušan. Ukrajinci jsou podle něho v ČR vítáni a v jejich přijímání pomáhá i velká solidarita Čechů, očekávané vyšší počty však budou spojeny také s dalšími finančními nároky či požadavky na zajištění bezpečnosti.

Ženy a děti na hraničních přechodech Ukrajiny se státy EU čekají až desítky hodin v mrazech a bez přístřeší. Mnohé rodiny to od odchodu z nebezpečných oblastí odrazuje nebo si jej nemohou dovolit. ČTK to sdělili dobrovolníci organizující převoz uprchlíků z polské a slovenské části hranice i někteří oslovení dopravci mezi Ukrajinou a ČR.

Podle dnešních údajů polské pohraniční stráže jen polskou hranici za dnešek do 15:00 překročilo na 57 000 uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem. Od začátku invaze tak počet uprchlíků do Polska překročil 213 000.

„Je strašné v médiích vidět jen čísla, ale už ne to, že ženy musejí na hranici spát s dětmi mezi nohama, aby byly alespoň trochu v teple,“ řekla ČTK dobrovolnice z Vídně, která funguje jako spojařka pro dobrovolné řidiče odvážející ženy a děti od hranice do provizorního ubytování v blízkých polských vesnicích. Za sobotu takto pomohla zajistit 14 lidí, z nichž osm byly děti. Zmínila i nedostatek jídla.

Ruská centrální banka v neděli podle agentury Reuters oznámila, že od pondělí 28. února obnoví nákup zlata na domácím trhu, tedy od občanů a firem. Přijímá tak opatření, aby si zajistila finanční stabilitu během západních sankcí proti Moskvě, které na ni Západ uvalil za invazi na Ukrajinu.

Západní země dnes zveřejnily přelomové opatření, kdy fakticky zmrazí velkou část rezerv ruské centrální banky v hodnotě 630 miliard dolarů. Centrální banka je drží v dolarech, eurech, čínských jüanech a také zlatě.

Rusko fakticky nebude mít možnost se svými dolary a eury nakládat a bude mít podstatně méně manévrovacího prostoru, aby devizovými intervencemi bránilo oslabování vlastní měny. Ruská vláda a firmy tím budou mít méně prostředků na nákup zboží ze zahraničí, které je pro jejich ekonomiku životné důležité.

V pondělí ráno se obnoví obchodování a na finančních trzích se čeká prudký propad ruské měny. To bude mít fatální následky pro ruskou ekonomiku, protože se sníží ruská kupní síla, a ekonomika nastoupí prudký pád.