Biden: Jsem přesvědčen, že Putin se rozhodl pro invazi

Evropští představitelé, se kterými si dnes Biden telefonoval, se podle Bílého domu shodli, že budou pokračovat ve snaze o diplomatické řešení sporu, ale jsou připraveni rychle a koordinovaně přijmout ekonomické sankce vůči Rusku, pokud se Moskva rozhodne pro konflikt. Předmětem jednání bylo také zajištění bezpečnosti východního křídla NATO, uvedl Bílý dům.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a ruský šéf diplomacie Sergej Lavrov se chystají sejít 24. února v Evropě, sdělil dále Biden. Varoval přitom, že jakákoli ruská vojenská akce před tímto datem by znamenala, že Rusko „zavřelo dveře diplomacii“.

„Máme důvody se domnívat, že ruské jednotky plánují a chystají se zaútočit na Ukrajinu v následujícím týdnu, v následujících dnech, a že budou cílit i na metropoli Kyjev,“ řekl Biden. Dodal, že USA zveřejňují ruské plány ne proto, že by chtěly válku, ale aby předešly záminkám, které Rusko může využít k útoku na Ukrajinu. „Spojené státy a naši spojenci budou bránit každou píď území NATO před hrozbou naší kolektivní bezpečnosti. Nepošleme vojáky, aby bojovali na Ukrajině, ale budeme dál podporovat ukrajinský lid,“ řekl Biden.

Podle amerického prezidenta Joe Bidena se Vladimir Putin podle všeho nejspíš rozhodl pro invazi. „V současné době jsem přesvědčen, že se tak rozhodl. Máme důvod se tak domnívat,“ řekl Biden na dotaz novinářů, zda má nějaké indicie, že se ruský prezident rozhodl pro invazi na Ukrajinu.

Biden na dotazy novinářů odpovídal po telefonickém rozhovoru s německým kancléřem Olafem Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, polským prezidentem Andrzejem Duda a dalšími představiteli Evropské unie a NATO.

Spojené státy, Evropská unie a Severoatlantická aliance od Ruska očekávají, že upustí od dalších provokací a stupňování napětí na východě Ukrajiny. V pátečním telefonickém rozhovoru se na tom shodli německý kancléř Olaf Scholz, americký prezident Joe Biden, francouzský prezident Emmanuel Macron, polský prezident Andrzej Duda a další představitelé Evropské unie a NATO. Novinářům to pozdě večer sdělil kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit.

„(Představitelé) se shodli, že nebezpečí ruského útoku na Ukrajinu je skutečné. Panovala jednota v očekávání, že Rusko upustí od provokací a další eskalace a že místo toho vyšle signál k uklidnění situace,“ uvedl Hebestreit. Doplnil, že hlavním úkolem nyní je udržet otevřené okno pro diplomacii.

Lídři EU a NATO rovněž zopakovali, že jednotně podporují Ukrajinu a že v případě ruské invaze bude Moskva čelit tvrdým následkům.

Tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová prohlásila, že USA jsou i nadále přesvědčeny, že se Rusko chystá k invazi. Evakuace obyvatel z povstaleckých provincií na Ukrajině jsou podle nich příkladem toho, jak Moskva využívá dezinformace jako záminku k válce.

„Pokud Rusko nezaútočí, uleví se nám,“ uvedla Psakiová v pátek pro novináře.

Také podle Německa a Francie se snaží Rusko vytvořit záminku k ospravedlnění vojenské eskalace. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a její francouzský protějšek Jean-Yves Le Drian v pátek vydali společné prohlášení.

„Obáváme se, že zinscenované incidenty by mohly být zneužity jako záminka pro případnou vojenskou eskalaci,“ uvádí šéfové francouzské a německé diplomacie.

Spojené státy a Británie v pátek obvinily ruskou vojenskou rozvědku, že stála za úterními rozsáhlými kybernetickými útoky, které dočasně vyřadily z provozu weby ukrajinského ministerstva obrany, dalších vládních agentur a dvou bank.

Rusko svou roli v incidentu již dříve popřelo. Zástupkyně bezpečnostního poradce prezidenta Joea Bidena Anne Neubergerová řekla médiím, že Bílý dům chce Rusko za zločiny v kyberprostoru dohnat k odpovědnosti.

„Rusko se rádo pohybuje nepozorovaně a spoléhá se na to, že určení autora útoků bývá dlouhý proces. Ve světle této skutečnosti postupujeme rychle při přisuzování těchto DDos útoků,“ řekla Neubergerová.

„Britská vláda se domnívá, že do útoků z tohoto týdne na finanční sektor na Ukrajině je zapletena ruská vojenská rozvědka GRU,“ uvedl v prohlášení mluvčí britské diplomacie.

České ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že odsuzuje provokace Ruska na území Ukrajiny. Vyzvalo Moskvu, aby přestala eskalovat situaci a šířit dezinformace o dění v Donbasu. „Stojíme za Ukrajinou,“ doplnil Černínský palác večer na twitteru.

Británie dočasně přesune své velvyslanectví z Kyjeva do Lvova, který se nachází poblíž hranic s Polskem. Své občany vyzvala, aby opustili zemi, dokud jsou k dispozici komerční způsoby dopravy.

„Britští občané na Ukrajině by měli odjet nyní, dokud jsou k dispozici komerční prostředky,“ uvedlo podle BBC britské ministerstvo zahraničí, Commonwealthu a rozvoje.

„Jakákoli ruská vojenská akce na Ukrajině by vážně ovlivnila schopnost britské vlády poskytovat konzulární pomoc na Ukrajině,“ dodalo.

Ukrajinská vojenská zpravodajská služba na twitteru uvedla, že získala informace o tom, že ruské speciální služby pravděpodobně umisťují bomby do budov v povstalci ovládaném Doněcku.

„Tato opatření mají za cíl destabilizovat situaci v dočasně okupovaných oblastech naší země a vytvořit důvod k obvinění Ukrajiny ze spáchání teroristických činů,“ uvedlo Hlavní zpravodajské ředitelství ukrajinského ministerstva obrany.

Obyvatelé Doněcku vyzvalo, aby nevycházeli z domu a nevyužívali hromadnou dopravu.

Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v pátek obvinil Rusko, že na východě Ukrajiny organizuje provokace, aby přimělo ukrajinskou armádu k reakci, informovala agentura Reuters. Danilov však zdůraznil, že Kyjev se bude snažit ukončit krizi v rusko-ukrajinských vztazích výhradně mírovými prostředky.

Dodal, že Moskvě spíše než o plnohodnotnou invazi půjde v nejbližší době o provokace, jejichž povaha je zatím nejasná

„Nevíme, co vymyslí. Jestli to budou exploze autobusů s lidmi, kterým nyní nabízejí, aby odjeli do Rostova nebo Rostovské oblasti (v Rusku), jestli budou vyhazovat do povětří domy nebo dělat jiné věci,“ poznamenal Danilov.

Vysoce postavený představitel Evropské unie pro agenturu Reuters uvedl, že blok uvažuje o zavedení nových sankcích proti Bělorusku, pokud se země zúčastní případné ruské vojenské invaze na Ukrajinu.

Sankce na Bělorusko Evropská unie uvalila poté, co prezident Alexandr Lukašenko tvrdě potlačil protesty, které následovaly po volbách v roce 2020.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyzvala během Mnichovské bezpečnostní konference Moskvu k jednáním a zdůraznila, že Západ nabízí Rusku transparentnost a důvěryhodnost, protože stojí o mírové soužití. Pokud Rusko ale Ukrajinu napadne, bude čelit bezprecedentním sankcím.

„My, Němci, jsme připraveni zaplatit mimořádně vysokou ekonomickou cenu,“ zdůraznila. „Sankce by se týkaly i plynovodu Nord Stream 2,“ prohlásila a dodala, že na stole jsou všechny možnosti.

Baerbocková v diskuzi s účastníky konference obhajovala postoj Německa nedodávat na Ukrajinu zbraně. Na dodávky zbraní se Baerbockové zeptal moderátor a znovu také starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Šéfka německé diplomacie prohlásila, že Berlín má kvůli vyvolání druhé světové války odlišnou odpovědnost za mezinárodní bezpečnost a proto nechce, aby německé zbraně mohly znovu sloužit k vyvolání války a genocidy.

Americké ministerstvo zahraničí evakuaci civilistů z povstaleckých oblastí označilo za „cynický“ krok Moskvy.

„Takováto oznámení jsou dalšími pokusy zastřít pomocí lží a dezinformací fakt, že Rusko je v tomto konfliktu agresorem,“ řekl novinářům mluvčí amerického ministerstva zahraničí v rámci Mnichovské bezpečnostní konferenci.

„Je cynické a kruté používat lidské bytosti jako pěšáky, aby se odvedla pozornost světa od skutečnosti, že Rusko buduje své síly a připravuje se na útok,“ dodal.

„Tvrzení, že ukrajinská vláda hodlá zahájit útočnou operaci na dočasně okupovaných územích Doněcké a Luhanské oblasti, jsou odtržená od reality,“ reagovalo na twitteru na zprávy o evakuaci na východě země ukrajinské ministerstvo zahraničí. „Jsme i nadále pevně odhodláni k politicko-diplomatickému řešení.“

Reagovali tak na vyjádření lídrů proruských separatistů v Donbasu, kteří ohlásili hromadnou evakuaci obyvatelstva do Ruska kvůli obavě z útoku ukrajinské armády.

Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na oznámení evakuace lídry proruských separatistů nařídil ruskému ministrovi pro mimořádné události, aby v Rostovské oblasti poblíž Ukrajiny zařídil pro nově příchozí vše potřebné, včetně ubytování, teplé stravy a zdravotní pomoci. Vládu pak požádal, aby pro každého příchozího z Donbasu zajistila jednorázový příspěvek 10 000 rublů (zhruba 2785 Kč), informovala ruská tisková agentura TASS.

První autobusy s ruskými občany mají podle agentury Interfax z území ovládaných separatisty vyjet ve 20:00 moskevského času (18:00 SEČ). Agentura doplnila, že evakuace již začala například v internátní škole pro sirotky v Doněcku.

V Doněcku explodoval vojenský džíp. Zatím není jasné, co výbuch způsobilo. Podle agentury Interfax si nevyžádal žádné oběti.

Separatisté podle ruských médií tvrdí, že auto patřilo šéfovi místních Lidových milicí Denisovi Siněnkovi.

Kreml popřel, že by věděl o evakuaci z Moskvou podporovaných povstaleckých území v Donbasu na východě Ukrajiny, přestože povstalečtí lídři separatistů tvrdí, že byla dohodnuta s ruskými úřady.

Evakuaci nejdříve oznámil vůdce neuznávané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin. Nedlouho poté vyhlásila evakuaci i takzvaná Luhanská lidová republika.

„Nevím, co se tam děje,“ uvedl podle ruské agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Nemám informace“ o tom, zda byla evakuace dohodnuta s Ruskem, dodal.

Podle serveru BBC dosud neexistuje žádné nezávislé potvrzení toho, zda už byla evakuace zahájena.

Francouzský prezident Emmanuel Macron apeloval také na obnovení konstruktivních jednání. Ruský tlak v oblasti podle Macrona nepolevuje, situace je nadále „velmi znepokojivá“ a v posledních hodinách si vyžádala několik obětí na životech, řekl Macron novinářům v Bruselu po skončení summitu Evropské a Africké unie. Zdůraznil také územní nedotknutelnost Ukrajiny, informovala agentura DPA.

„V tuto chvíli nemáme žádné důkazy, že by se ruská vojska stahovala,“ uvedl Macron. Podle amerických odhadů je u ukrajinských hranic zhruba 170 000 ruských vojáků a do oblasti přicházejí další jednotky. „Bombardování v kontaktní zóně bylo obnoveno. Zaprvé vyzýváme k zastavení vojenských akcí a k rychlé deeskalaci a zadruhé k obnovení konstruktivních jednání, protože nadále tvrdíme, že situace se může vyvíjet pouze prostřednictvím dialogu,“ řekl Macron citovaný agenturou AFP.

„Oceňuji prohlášení (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina, ale pokud chcete být spolehlivým partnerem, je vždy dobré, aby činy odpovídaly prohlášením,“ prohlásil Macron.