Ruský útok na Ukrajinu je stále jednou z reálných možností, řekl Biden

„Jsme připraveni k rozhodné reakci na ruský útok na Ukrajinu, který je stále ještě velmi reálnou možností,“ prohlásil Biden. USA a západní země mají podle něj připraveny sankce, které by na Rusko tvrdě dopadly. Z Bidenových vyjádření vyplynulo, že také zahrnují ukončení projektu plynovodu Nord Stream 2 v případě invaze.

Občanům Ruska Biden vzkázal „nejste naši nepřátelé a nevěřím, že byste si přáli krvavou ničivou válku s Ukrajinou“. Američanům na Ukrajině však doporučil urychleně opustit zemi, pokud tak dosud neučinili. „Obrana demokracie a svobody má vždy svou cenu,“ varoval Biden.

O situaci na Ukrajině dnes Biden po telefonu jednal také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Ruský útok na Ukrajinu je stále ještě jednou z „velmi reálných možností“, prohlásil dnes americký prezident Joe Biden, stále prý ale doufá v diplomatické řešení. Spojené státy však podle Bidena zatím neměly možnost ověřit, že se ruská vojska stahují od ukrajinských hranic, jak tvrdí Moskva.

Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem není podle šéfa Bílého domu jen střetem dvou zemí, ale bojem na obranu hodnot, na ochranu možnosti zemí svobodně si zvolit vlastní budoucnost a bojem za svobodu.

Rusko má v blízkosti ukrajinských hranic přes 130 000 mužů, Západ ho podezírá z příprav na invazi, což však Kreml odmítá s tím, že se jedná o vojenská cvičení. Moskva dnes ohlásila začátek stahování některých svých jednotek do původních posádek.

Blinken Lavrovovi řekl, že Washington se nadále obává ruské schopnosti podniknout „kdykoliv“ na Ukrajinu invazi a že je zapotřebí „ověřitelné, věrohodné a smysluplné“ snížení napětí.

„Zdůraznil, že ačkoliv by další ruská agrese proti Ukrajině vedla k rychlé, tvrdé a jednotné transatlantické reakci, zůstáváme odhodláni jít diplomatickou cestou a věříme, že stále existuje prostor pro mírové řešení krize,“ uvedl mluvčí americké diplomacie Ned Price. Americký diplomat svému ruskému protějšku podle něj sdělil, že USA očekávají písemnou odpověď na reakci Spojených států a NATO ohledně bezpečnostní situace v Evropě.

Spojené státy zatím neviděly žádný důkaz o tom, že by se ruská vojska opravdu stahovala od hranic s Ukrajinou, uvedla dnes americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Takový krok by ale podle ní Washington uvítal, citovala prohlášení diplomatky agentura Reuters.

„Byla by to vítaná zpráva, kdyby byla legitimní. Zatím jsme o tom neviděli důkazy,“ uvedla Thomasová-Greenfieldová v prohlášení, které poskytl její mluvčí.

Podle analýzy estonské tajné služby je Rusko připravené podniknout rozsáhlou vojenskou operaci proti Ukrajině. Moskvě se podařilo vytvořit pro to potřebné předpoklady a k zahájení útoku je potřeba jen politické rozhodnutí, uvádí se podle agentury DPA v dnes zveřejněné zprávě estonské rozvědky.

Podle ní Rusko soustředilo od podzimu u ukrajinských hranic 150 000 vojáků, jsou to příslušníci jednotek ze všech ruských vojenských okruhů a částí armády. Estonská rozvědka upozorňuje, že jde o největší koncentraci ruských sil za posledních 30 let a že představuje bezprostřední hrozbu pro Ukrajinu a ultimátum pro Západ.

„Vojenský nátlak a vyhrožování válkou se pro Rusko staly důležitým nástrojem používaným v zahraniční politice,“ píše se ve zprávě rozvědky.

Ukrajina a její západní spojenci se obávají, že přesun desetitisíců ruských vojáků k ukrajinské hranici může být předzvěstí vojenské intervence. Moskva to ale popírá a opakuje, že žádný útok na svého souseda nechystá. Západ se rovněž domnívá, že se ruská strana snaží podněcovat strach z možné invaze, aby si vymohla nové bezpečnostní garance. Ministerstvo obrany v Moskvě dnes oznámilo, že část vojáků se po skončení cvičení u hranic s Ukrajinou vrací do posádek.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v dnešním telefonátu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem vyzval k „pragmatickému dialogu“ o bezpečnostních zárukách a žádá Washington, aby upustil od „agresivní rétoriky“. Uvedla to ruská diplomacie v prohlášení.

„Z naší strany byla zdůrazněna nutnost pokračovat ve společné práci, jak se dohodli (ruský prezident Vladimir) Putin a (americký prezident Joe) Biden v telefonickém rozhovoru 12. února v souvislosti s návrhy na bezpečnostní záruky předloženými USA a NATO,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Moskva od Spojených států a NATO žádá kromě jiného záruku, že Aliance nepřijme Ukrajinu, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v ruské blízkosti. Severoatlantická aliance i USA tento ruský požadavek odmítají.

Ukrajinské centrum pro kybernetickou bezpečnost uvedlo, že na internetové stránky ukrajinského ministerstva obrany a bank Privatbank a Oshadbank zaútočili hackeři. Informovala o tom ruská tisková agentura TASS.

Ukrajinské centrum pro kybernetickou bezpečnost uvedlo, že za útok může Rusko, informovala agentura TASS. Na domovské stránce internetových stránek ukrajinského ministerstva obrany se objevila zpráva, že probíhá jejich údržba, poznamenal web The Guardian.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu přijel na inspekci manévrů ve východním Středomoří, jichž se účastní 15 vojenských lodí a 30 letadel.

V přístavu Tartús ministr vyslechl hlášení vrchního velitele námořnictva admirála Nikolaje Jevmenova o nácviku obrany skupin válečných lodí a střelby na cíle v moři a ve vzduchu s pomocí dělostřelectva.

V rámci manévrů Rusové také nacvičují vyhledávání cizích ponorek, zajištění kontroly navigace ve Středozemním moři a přelety letadel nad ním.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v telefonickém rozhovoru vyjádřila podporu svému ukrajinskému protějšku Ruslanu Stefančukovi. Pozvala ho do Prahy na jednání předsedů sněmoven takzvaného slavkovského formátu, tedy s kolegy ze Slovenska a Rakouska. O iniciativě informoval mluvčí předsedkyně dolní komory Martin Churavý.

Propagandistická kampaň o ruské agresi na Ukrajině, kterou zahájily USA, má za cíl povzbudit Kyjev k sabotáži minských dohod, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Americká kampaň podle něj dává Ukrajině možnost pokusit se konflikt na Donbasu vyřešit silou, stojí na twitterovém účtu ruského velvyslanectví v Kyjevě.

Slovenský premiér Eduard Heger řekl, že země je na případnou uprchlickou vlnu z Ukrajiny připravena. Chystaná opatření Bratislavy Heger neupřesnil. Slovensko dosud neoznámilo ani podobu své pomoci Kyjevu.

V souvislosti s možným vojenským konfliktem na Ukrajině ale Slovensko mění protiepidemická opatření pro cestující. Od středy se povinná karanténa na Slovensku nebude vztahovat na osoby, které do země vstoupí ze států, kde byly vystaveny ohrožení v důsledku vnitrostátního nebo mezinárodního ozbrojeného konfliktu.

V případě ozbrojeného zásahu Ruska na Ukrajině je připraveno klást odpor 57,5 procenta Ukrajinců. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut od 5. do 13. února po celé zemi.

Připravenost Ukrajiny bránit se případné ruské vojenské ofenzivě roste, poznamenala dnes agentura Unian a dodala, že loni v prosinci vyjádřilo v obdobném průzkumu ochotu klást odpor 50,2 procenta dotázaných.

Od prosince vzrostla připravenost k ozbrojenému odporu - zatímco tehdy na tuto možnost kladně odpovědělo 33,3 procenta dotázaných, nyní tak učinilo 37,3 procenta účastníků průzkumu, uvedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut.

Uznání vzbouřeneckých útvarů na Donbasu by podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella bylo jasným porušením minských dohod o urovnání tamního konfliktu. Ruští poslanci dnes schválili usnesení vyzývající prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti povstaleckých „republik“, Luhanské a Doněcké.

„Toto uznání by bylo jasným porušením minských dohod,“ řekl Borrell s odkazem na ujednání podepsaná v běloruském hlavním městě v září 2014 a únoru 2015 ve snaze ukončit konflikt na východě Ukrajiny.

„Podpora a závazek EU vůči nezávislosti, svrchovanosti, územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic zůstávají neochvějné,“ ujistil Borrell.

Podporu lidem na Ukrajině se snaží poskytovat ukrajinské organizace v Česku. Příslušníci menšiny doufají v to, že se podaří situaci kolem jejich vlasti zklidnit. Řada Ukrajinců a Ukrajinek, kteří v Česku získali povolení k trvalému pobytu, přiváží pak do svého nového domova i své blízké. ČTK to řekl předseda Ukrajinské iniciativy v ČR (UIČR) Viktor Rajčinec.

Podle stránek ukrajinského velvyslanectví v Praze členové ukrajinské diaspory založili v Česku řadu spolků. UIČR patří k těm známým. Stejně jako další organizace se zaměřuje hlavně na kulturu a vzdělávání, zajišťuje i informační servis.

„O podporu lidí na Ukrajině se snažíme pořád. Děláme to už několik let od roku 2014,“ uvedl Rajčinec. Iniciativa podle něj spolupracuje s dalšími neziskovými organizacemi. Na Ukrajinu se pak vozí třeba potřebný materiál.

Podle Rajčince lidé z Ukrajiny, kteří žijí v Česku, napětí ve své vlasti silně vnímají. Dotýká se to hlavně těch, kteří mají v zemi příbuzné. „Když tam máte rodinu, není to jednoduché. Spousta lidí doufá, že se nebude nic dít,“ řekl šéf organizace. Míní, že při případné eskalaci by většina Ukrajinců do ciziny nezamířila, utíkali by spíš z východu na západ země.

Německý kancléř Olaf Scholz zároveň v Moskvě okomentoval případ vězněného ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, kterému nyní hrozí v jeho vlasti další trest vězení. Jeho odsouzení je „neslučitelné s principy právního státu“, nechal se slyšet kancléř.

Moskevská soudkyně se dnes začala zabývat novým Navalného případem. Soud se koná přímo ve věznici v Pokrovu asi 100 kilometrů východně od Moskvy, kde si Navalnyj odpykává předchozí trest 2,5 roku odnětí svobody. Nyní mu hrozí až 15 let za mřížemi, napsal na svém webu list Kommersant.

Prokurátorka obvinila Navalného ze spiknutí, jehož cílem byla nezákonná změna režimu, uvedl zpravodaj agentury TASS, účastnící se jednání soudu v nápravném zařízení. „Navalnyj a další lidé konali ze zištným a extremistickým úmyslem,“ prohlásila žalobkyně. Navalnyj dlouhodobě obvinění odmítá.

„Diplomatické možnosti nebyly ani zdaleka vyčerpány,“ řekl kancléř na společné tiskové konferenci s Vladimirem Putinem. Uvítal zprávy o stažení části ruských sil od hranic s Ukrajinou jako dobrý signál. „Doufáme, že další budou následovat,“ dodal.

Kvůli obavám z bezprostředně hrozícího ruského vpádu na Ukrajinu se čtveřice členských států Evropské unie a NATO, která s Ukrajinou sdílí hranici, připravuje na možnou uprchlickou vlnu. Polsko počítá až s milionem utečenců, Rumunsko zřizuje provizorní ubytování, Slovensko a Maďarsko mají hotové krizové plány.

Podle odhadů polské vlády by v případě ruské invaze mohlo prchnout do Polska až milion obyvatel Ukrajiny. Místopředseda vlády Jacek Sasin podle agentury PAP v této souvislosti uvedl, že během své návštěvy ve Spojených státech dostal od Washingtonu ujištění o podpoře v eventuální uprchlické krizi.

Na možný příchod migrantů přes vnější hranici EU je připraveno i Slovensko, oznámil podle agentury TASR v pondělí večer ministr vnitra Roman Mikulec. Slovensko podle něj připravilo krizový plán pro nasazení sil a technických prostředků.

„Dokážeme posílit výkon kontroly hranic vlastními kapacitami a v rámci Frontexu také příslušníky stálého sboru evropské pohraniční stráže,“ řekl Mikulec. Dodal, že země se připravuje i na případné navýšení kapacit stávajících azylových a dalších zařízení.

Prezident Putin obvinil Ukrajinu z páchání genocidy v oblastech, které na východě Donbasu drží povstalci podporovaní Moskvou. „To, co se nyní děje v Donbasu, je podle našeho názoru genocida,“ řekl na tiskové konferenci po schůzce s německým kancléřem.

Podobná obvinění podle BBC Putin vznesl již dříve, a to v souvislosti s otázkou diskriminace rusky mluvících obyvatel. V prosinci prohlásil, že rusofobie je prvním krokem ke genocidě.

Kyjev označuje Rusko za agresora, povstalecké republiky neuznává, považuje je za „okupovaná území“ a trvá na tom, aby i západní média místo o separatistech psala o ruských jednotkách v Donbasu, kterým čelí ukrajinské ozbrojené síly.

„Musíme vidět výrazné stahování jednotek, ale také techniky,“ odpověděl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg na otázku, kdy NATO uzná, že Rusko má skutečný zájem o snížení napětí v oblastí.

Nechtěl však specifikovat, zda a v jaké chvíli přestane aliance považovat aktivitu Moskvy za akutní hrozbu a bude připravena odvolat dočasně vyslané síly ze svého východního křídla.

„Současná krize ukázala, že je nutné zvýšit výdaje na obranu,“ podotkl Stoltenberg, podle něhož evropští členové NATO a Kanada již sedmým rokem v řadě vydávají více peněz na vojenské účely, avšak za stanoveným cílem většina zemí zaostává.