NATO připravuje vytvoření stálých jednotek v okolí Černého moře

„Neviděli jsme důkazy o tom, že by Rusko stáhlo své síly od ukrajinských hranic,“ uvedl ve výjimečném veřejném prohlášení šéf britských armádních zpravodajců Jim Hockenhull.

„V rozporu se svými prohlášeními Rusko nadále posiluje vojenské jednotky poblíž Ukrajiny. Zahrnuje to další obrněná vozidla, vrtulníky a polní nemocnici, které se pohybují směrem k ukrajinským hranicím. Rusko má k dispozici vojenskou sílu, která je schopna provést invazi na Ukrajinu,“ uvedl Hockenhull, citovaný agenturou Reuters.

Ruští činitelé prosazují do médií nepravdivé zprávy, které by Moskva mohla chtít využít jako záminku pro výpad vůči Ukrajině, řekl dnes mluvčí americké diplomacie Ned Price. USA jsou podle něj rovněž stále ochotny vést s Ruskem diplomatická jednání, vzájemné vztahy by se ale po případné invazi výrazně proměnily.

Spojené státy by rovněž v takovém případě urychlily poskytování bezpečnostní pomoci Ukrajině, upozornil Price. Znovu přitom zopakoval, že USA zatím nemohou potvrdit ústup ruských jednotek z pohraničí, který v úterý oznámila Moskva.

USA znepokojují zejména vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina o „genocidě“ v regionu Donbas na východě Ukrajiny. Tam od roku 2014 bojují proti ukrajinské armádě proruští separatisté. K uznání nezávislosti dvou tamních povstaleckých republik v úterý vyzvala Putina ruská Duma.

Soud na Ruskem anektovaném Krymu dnes poslal na šest let do vězení nezávislého novináře spolupracujícího s Rádiem Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Vladyslava Jesypenka shledal vinným z údajného držení a převážení výbušnin, informovala tato rozhlasová stanice na svém webu. Žurnalista obvinění odmítá a tvrdí, že úřady chtějí zdiskreditovat práci nezávislých novinářů, kteří se snaží ukázat realitu toho, co se na Krymu děje.

Bezpečnostní složky Jesypenka, který má občanství Ukrajiny i Ruska, zatkly v březnu loňského roku kvůli podezření ze shromažďování informací pro ukrajinskou rozvědku. Prokuratura soud v Simferopolu žádala, aby žurnalistu poslal do vězení na 11 let. Proces se přitom odehrál za zavřenými dveřmi.

Stovky amerických výsadkářů dnes přistály na polském letišti Rzeszów nedaleko ukrajinských hranic v rámci mise, která má v době napětí s Ruskem posílit východní křídlo Severoatlantické aliance. Informovala o tom agentura AFP, která zároveň připomněla, že vojáci z 82. výsadkové divize, jež má základnu v americké Severní Karolíně, přijíždějí do oblasti už od 5. února.

Reportéři viděli vojáky vystupovat ze dvou vojenských dopravních letadel Boeing C-17 a nastupovat do autobusů. Další příslušníky armády přepravovaly z letiště, které se nachází asi 100 kilometrů od hranic s Ukrajinou, nebo na něj helikoptéry Black Hawk a Chinook, popsala AFP.

V provizorním táboře, jenž vznikl v nedalekém konferenčním centru a jeho okolí, byla vidět obrněná auta, vojenské nákladní vozy, kontejnery a desítky příslušníků ozbrojených sil. „Zatím nevíme,“ odvětil jeden z vojáků střežících kontrolní stanoviště před táborem na dotaz, jak dlouho jednotky zůstanou.

Na bezpečnostní konferenci do Mnichova, která začíná v pátek, přijede také ministr zahraničí USA Antony Blinken. Oznámila to dnes americká diplomacie, podle níž chce Blinken na okraj konference jednat s dalšími účastníky o snahách zmírnit napětí kolem situace na Ukrajině. Rusko u hranic svého souseda shromažďuje vojáky a podle Západu hrozí invaze, Moskva to však popírá.

Blinken zamíří do Mnichova již ve čtvrtek a bude tam do neděle. Kromě konference plánuje schůzky „se spojenci a partnery, s nimiž bude hovořit o globálních výzvách, včetně diplomatických snah o naléhání na Rusko, aby zmírnilo napětí a zvolilo cestu diplomacie,“ uvedl mluvčí americké diplomacie Ned Price.

Na mnichovské bezpečnostní konferenci, největší akci svého druhu, každoročně debatují vysocí státní představitelé a experti o transatlantických vztazích a zahraniční politice. V bavorské metropoli letos vystoupí mimo jiné německý kancléř Olaf Scholz nebo americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Zástupci Ruska svou účast odřekli. Českou republiku má zastupovat ministr zahraničí Jan Lipavský.

Ukrajina se formálně obrátila na Radu bezpečnosti OSN, aby projednala nedávné usnesení ruského parlamentu, který prezidenta Vladimira Putina vybídl k uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny. Na Twitteru to dnes oznámil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

„Vyzýváme, aby to RB OSN zvážila na jednání ohledně plnění minských dohod 17. února“, napsal na sociální síti šéf ukrajinské diplomacie. Kuleba už dříve varoval, že případné uznání ukrajinských „okupovaných území“ za nezávislé státy bude znamenat konec mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.

Podle Kyjeva postup ruských poslanců podkopává minské dohody a snahy ukončit léta trvající konflikt na Donbase. Ruští poslanci v úterý většinou hlasů přijali usnesení vybízející Kreml, aby uznal nezávislost povstalecké Doněcké a Luhanské lidové republiky ve východoukrajinském Donbasu.

Americké bezpečnostní agentury dnes pro dodavatele americké armády vydaly varování před kybernetickými útoky s možnou ruskou podporou. Federální úřad pro vyšetřování (FBI), Národní agentura pro bezpečnost (NSA) a agentura pro kybernetickou bezpečnost CISA uvedly, že podobnou aktivitu zaznamenaly už v posledních dvou letech. Hackerům se v některých případech podařilo získat citlivé informace o vývoji a nasazování nových zbraní.

„Toto pokračující pronikání jim poskytuje významný vhled do časových plánů vývoje a nasazování amerických zbraňových platforem, specifikací vozidel a plánů komunikační infrastruktury a výpočetní techniky,“ uvedly agentury a vyzvaly všechny dodavatele disponující utajovanými informacemi, aby u sebe zavedli doporučovaná protiopatření nehledě na to, zda byli v minulosti cílem útoku.

Evropský parlament dnes schválil novou finanční pomoc Ukrajině ve výši 1,2 miliardy eur (přibližně 30 miliard korun). V dnešní parlamentní rozpravě o napětí mezi Moskvou a Kyjevem představitelé Evropské unie i europoslanci upozorňovali, že napětí s Ruskem má negativní dopady na ukrajinské hospodářství, a vyzývali k solidaritě a finanční podpoře země. Podle návrhu Evropské komise dostane Ukrajina peníze ve dvou splátkách.

Na začátku plenární schůze v pondělí evropští poslanci schválili, že budou o finanční pomoci rozhodovat ve zrychleném režimu. Návrh komise přivítala předsedkyně europarlamentu Roberta Metsolaová, podle které peníze poslouží „na podporu finanční stability a odolnosti Ukrajiny“. Pro poskytnutí prostředků bylo 598 poslanců, proti 55. Členské státy EU poskytnutí půjčky podpořily už minulý pátek.

Británie zdvojnásobí počet svých vojáků, kteří působí v Estonsku v rámci sil Severoatlantické aliance. Do pobaltské země, kde je nyní asi 900 příslušníků britské armády, Londýn také vyšle další vojenské vybavení, včetně tanků a další obrněné techniky. Uvedla to dnes agentura Reuters.

Své jednotky na východním křídle Aliance kvůli obavám z ruského útoku na Ukrajinu posilují i další země včetně USA nebo Německa.

NATO má bojová uskupení v Polsku a trojici pobaltských států s celkem 5000 vojáky, mnohonárodní prapory vznikly jako reakce na ruskou anexi ukrajinského Krymu a nevypočitatelné chování Moskvy po roce 2014. Británie je vedoucí zemí uskupení v Estonsku, které celkem čítá na 1200 vojáků, například také z Dánska nebo Francie.

Pro agenturu Reuters se dnes obdobně jako prezident země vyjádřil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, který se odkázal na nejnovější zprávu zpravodajských služeb. Z ní vyplývá, že o stahování ruských sil od ukrajinských hranic neexistují důkazy.

Kyjev podle něj uvěří, že Rusko myslí zažehnání současné krize vážně, pouze pokud stáhne vojáky, vojenskou techniku i zbraně. A to včetně jednotek, které se účastní cvičení v Bělorusku.

Ukrajinská armáda odhaduje, že u hranic země je v současné době shromážděno kolem 140 000 ruských vojáků a proruských separatistů. Oproti tomu Ukrajina má kolem 35 000 vojáků na východě země, řekl agentuře ministr.

Ukrajinské úřady tvrdí, že kybernetické útoky, které začaly včera, jsou pravděpodobně nejhorší, jaké kdy země zažila. Kvůli útokům bylo včera nedostupných nejméně 10 významných ukrajinských internetových stránek, včetně webů ministerstev obrany, zahraničí a kultury a dvou největších ukrajinských státních bank.

Skutečně, tento útok byl bezprecedentní. Je jasné, že byl předem připraven a že klíčovým cílem byla destabilizace a vyvolání paniky a chaosu," prohlásil místopředseda ukrajinské vlády Mychajlo Fedorov podle agentury Unian.

Jeden z vysoce postavených činitelů centrální banky uvedl, že hackeři narušili služby v bankovním domě PrivatBank, ale nezpůsobili žádné ztráty finančnímu systému. Pokusili se napadnout rovněž systémy SBU, ale to se jim podle Reuters nepovedlo.

Války v Evropě málokdy začínají ve středu. Spali jsme klidně. Žádost americkým a britským dezinformačním médiím - oznamte plán našich „invazí“ na nadcházející rok, ráda bych si naplánovala dovolenou. Takové výroky zazněly z Ruska kvůli opakovaným varováním představitelů a médií západních zemí před hrozbou ruské invaze na Ukrajinu.

Sarkasmus je nástroj, který představitelé Moskvy už dlouho používají ke znevažování soupeřů a k odvracení pozornosti od akcí považovaných za hrozbu pro Západ nebo ruské sousedy, píše agentura AP.

Ruští představitelé nyní zesměšňovali obavy, že právě dnešek byl mohl být dnem, kdy by režim prezidenta Vladimira Putina mohl zaútočit na sousední Ukrajinu, u jejichž hranic Moskva shromáždila odhadem až 150 000 vojáků. Podobné informace zveřejnila v uplynulých dnech některá anglosaská média.

„Žádost pro americká a britská dezinformační média Bloomberg, The New York Times, The Sun a další - oznamte harmonogram našich ‚invazí‘ na nadcházející rok. Chtěla bych si naplánovat dovolenou,“ napsala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová na sociální síti Telegram.

Česko je připraveno na všechny možné scénáře a dopady, které by měla eskalace konfliktu na ukrajinsko-ruských hranicích. Po dnešním jednání vlády postoj zopakoval premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet se dnes záležitostí detailně nezabýval.

Moskva soustřeďuje již řadu týdnů u hranic s Ukrajinou desetitisíce vojáků a západní země varují před nebezpečím toho, že do sousední země podnikne invazi. Američtí činitelé v posledních dnech opakovaně upozorňovali, že by útok mohl přijít v podstatě kdykoliv. Moskva dlouhodobě popírá, že by se chystala svého souseda napadnout, a obviňuje Západ z protiruské hysterie.

„Bezpečnostní rada státu (BRS), která se sešla v pondělí, prověřila to, zda fungují všechna nezbytná opatření a scénáře, které by mohly nastat v případě toho, že by konflikt nakonec eskaloval v agresi ze strany Ruska,“ řekl Fiala. „Jsme připraveni na všechny možné scénáře a dopady, které by to přímo či nepřímo mělo na Českou republiku,“ dodal.

Ministři obrany členských zemí Severoatlantické aliance dnes pověřili vojenské velitele, aby zvážili možnost vytvoření stálých bojových skupin v Rumunsku a dalších oblastech na území členských zemí bloku v okolí Černého moře.

Po první části ministerského jednání novinářům v Bruselu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že aliance bude v rámci obranné strategie proti ruské agresi zvažovat vytvoření nových bojových jednotek v centrálních a jihovýchodních regionech aliance – například v Rumunsku.

Generální tajemník zdůraznil, že NATO pracuje na obranném principu, a dal jasně najevo, že aliance je připravena zasednout s Ruskem a řešit otázky, jako je kontrola zbrojení. „Nejsme pro Rusko hrozbou, jsme připraveni k dialogu,“ dodal k tématu.

Mluvčí ruské diplomacie Zacharovová dnes řekla, že Spojené státy svými výroky o situaci na Ukrajině usilují o zvýšení napětí v Evropě, s cílem omezit dodávky ruského zemního plynu a zabránit spuštění plynovodu Nord Stream 2 vedoucího z Ruska do Německa po dně Baltského moře. USA podle ní straší evropské státy „s jakousi ruskou hrozbou“, aby je přiměly nakupovat plyn od nich, a ne od Ruska.

Podle šéfa oddělení kybernetické bezpečnosti ukrajinské tajné služby SBU Ilji Vitjuka je příliš brzy na identifikaci konkrétních pachatelů. „Už dnes však vidíme, že náklady na takový útok dosahují milionů dolarů. Žádný hacker nebo ani skupina hackerů by si nemohla dovolit utratit takové prostředky, aby z toho neměla žádný materiální prospěch,“ řekl podle agentury Unian.

Vitjuk dodal, že kybernetické útoky takového rozsahu mohou provádět pouze státy, a naznačil, že na nich v tuto chvíli v případě Ukrajiny může mít zájem pouze jedna země – Rusko. Moskva podíl na hackerských útocích odmítla, podotkla agentura Reuters.

Počítačoví piráti v úterý zaútočili na ukrajinské státní banky a vládní weby.

Ruský prezident Vladimir Putin se dnes setkal s brazilským prezidentem Jairem Bolsonarem. Bolsonaro na rozdíl od německého kancléře Olafa Scholze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podstoupil ruský test na koronavirus.

Rozestupy tak lídři obou zemí nedodržovali a seděli k sobě blíž, než tomu bylo u nedávných Putinových schůzek se zahraničními představiteli.

Na tiskové konferenci, k níž došlo po schůzce, Putin uvedl, že Brazílie je významným partnerem Ruska v Jižní Americe. Obě země podle něj pojí „přátelství a vzájemné porozumění“. O okolnostech Bolsonarovy návštěvy v Moskvě jsme podrobněji psali zde.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken televizi ABC řekl, že rozhodnutí zmírnit napětí v regionu leží zcela na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi.

„Prezident Putin si vytvořil podmínky pro to, aby mohl jednat jen s malým varováním,“ řekl Blinken. „Může zmáčknout spoušť, může ji zmáčknout dnes. Může ji zmáčknout zítra. Může ji zmáčknout příští týden. Pokud chce obnovit agresi vůči Ukrajině, ty jednotky tam má,“ dodal americký ministr zahraničí.

Spojené státy nadále pozorují pohyb ruských jednotek směrem k ukrajinské hranici, nikoliv pryč od ní, řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken.

„Rusko něco říká. A pak je tu to, co dělá. A my jsme nebyli svědky žádného stahování jeho sil,“ řekl Blinken v televizi MSNBC. „Nadále pozorujeme pohyb jednotek k hranici (s Ukrajinou), nikoliv pryč od hranice,“ dodal. Obdobně se vyjádřil už například i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.