Když jsou u vás Rusové, někdy je těžké je přimět k odchodu, řekl Blinken

Šéf americké diplomacie Antony Blinken vyjádřil pochybnosti nad tím, zda musel Kazachstán kvůli současným nepokojům žádat Rusko o vojenskou pomoc. Zároveň dal podle agentury AFP najevo obavy, že po skončení mise bude těžké ruské vojáky přimět k odchodu.

„Poučení z nedávné historie je, že když jsou Rusové u vás, tak je někdy těžké je přimět k odchodu,“ sdělil Blinken podle tiskové agentury AFP na tiskové konferenci ve Washingtonu.

„Zdá se mi, že kazachstánské úřady a vláda mají dost prostředků, aby mohly adekvátně reagovat na tyto demonstrace a nastolit pořádek při zachování práv protestujících,“ uvedl Blinken. „Nerozumím tedy úplně tomu, proč mají potřebu žádat o pomoc zvnějšku,“ poznamenal.

Na žádost kazachstánského prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva vysílají do Kazachstánu své vojáky země postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v čele s Ruskem. Podle agentury Ria Novosti bude mise ODKB trvat několik týdnů a zúčastní se jí asi 2500 vojáků.

Čínský prezident Si Ťin-pching dal Tokajevovi najevo svoji lítost, že musí čelit rozsáhlým nepokojům, a pochválil ho za „přijetí důrazných opatření v kritických chvílích“. Svému protějšku zároveň nabídl pomoc.

„Čína je jako bratr, soused i dlouhodobý strategický partner ochotna poskytnout v rámci svých možností nezbytnou podporu Kazachstánu, aby mu pomohla překonat toto těžké období,“ citovala AP čínského prezidenta.

Kazachstán pro Peking představuje spojení s Evropou, a je tak důležitou součástí čínského projektu nové Hedvábné stezky. Nepokoje v postsovětské republice by mohly zmařit naděje Pekingu na navázání užších obchodních a politických vztahů s evropskými zeměmi, podotkla AP.

„Ti, kdo bez varování střílejí na demonstranty, aby je zabili, opustili okruh civilizovaných států,“ odsoudil na twitteru německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann způsob, jakým se kazachstánské úřady snaží protesty potlačit.

Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že zprávy o příkazu ke střelbě na protestující zkoumá. Jeho mluvčí zároveň uvedl: „Je třeba jasně říci, že použití smrtící síly, tedy ostrých nábojů, proti civilistům může být jen krajním řešením.“

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při návštěvě Paříže prohlásila, že vývoj ve středoasijské zemi sleduje s „velkými obavami“ a že EU je připravena pomoci „tam, kde to bude možné“. Zdůraznila, že je potřeba chránit bezpečnost a práva místních obyvatel. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval ke snížení napětí.

Čínský prezident Si Ťin-pching dal naopak Tokajevovi najevo svoji lítost, že musí čelit rozsáhlým nepokojům, a pochválil ho za „přijetí důrazných opatření v kritických chvílích“. Svému protějšku zároveň nabídl pomoc.

Vyhrocená situace v Kazachstánu negativně dopadá na nejznámější kryptoměnu bitcoin. Kazachstán je totiž jedním z největších těžařů této digitální měny.

Kvůli obavám z bezpečnostní situace dnes nejméně do neděle přerušily letecké spojení s Kazachstánem turecké aerolinie Turkish Airlines. Své vlastní zaměstnance aerolinky přepraví v sobotu repatriačním letem do Istanbulu, píše Reuters.

Lotyšský úřad pro civilní letectví dnes doporučil leteckým přepravcům, aby se vyhnuly území Kazachstánu, píše tisková agentura RIA Novosti. Uzbekistan Airways oznámily zrušení letů do Kazachstánu naplánovaných na období od soboty do 13. ledna.

Podle reportéra ruské televize Mir 24 situace na náměstí Republiky v centru Almaty, které je ohniskem protestů, byla k večeru nestabilní a ozývala se střelba. Podle zpravodaje ruské tiskové agentury TASS je už nicméně situace klidnější, protože náměstí obsadili příslušníci armády s kulomety a obrněné transportéry.

Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS) doufá, že veřejná bezpečnost v Kazachstánu bude brzy obnovena, uvedl generální tajemník Čang Ming. „Udržení vnitřní stability a sociálního smíru v Republice Kazachstán jako členské zemi ŠOS je jedním z klíčových faktorů míru a bezpečnosti celého regionu,“ prohlásil podle agentury TASS.

„Počítáme s co nejrychlejší stabilizací situace, obnovením pořádku a veřejné bezpečnosti v zemi, jakož i zajištěním práv a zájmů všech zástupců mnohonárodnostního a mnohonáboženského lidu Kazachstánu,“ stojí v prohlášení.

Deklaraci o založení ŠOS podepsaly v červnu 2001 v Šanghaji Kazachstán, Čína, Rusko, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Uzbekistán. Indie a Pákistán se staly plnoprávnými členy v roce 2017. Hlavními cíli ŠOS jsou posílení vzájemné mezistátní důvěry nebo společné úsilí o udržení a zajištění míru, bezpečnosti a stability v regionu.

Ruský prezident Vladimir Putin měl několik telefonátů se svým kazašským protějškem Kasymem-Žomartem Tokajevem o nastolení pořádku v Kazachstánu a o boji proti teroristům, jak kazašské úřady označují ozbrojené účastníky nynějších nepokojů.

Putin s Tokajevem hovořil o situaci v Kazachstánu. Řešili také společné kroky v rámci mandátu ODKB pro boj proti mezinárodnímu terorismu a v zájmu zajištění pořádku a také bezpečnosti občanů Kazachstánu, dodal Putinův mluvčí.

Putin hovořil také s vůdci dalších postsovětských zemí, sdružených ve zmíněné vojenské alianci.

Zahraniční síly Organizace Dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB) podle webu BBC vyslaly do Kazachstánu asi 2 500 vojáků. Podle ODKB jde o mírové jednotky, které budou chránit státní a vojenská zařízení. V zemi zůstanou několik dní nebo týdnů, uvedla ruská tisková agentura RIA.

Nynější protesty v Kazachstánu mají širší souvislosti. Přestože je země nejbohatší v regionu střední Asie, značná část obyvatel zůstává chudá. Největší protestní potenciál mají oblasti západního Kazachstánu, sdělil ČTK Martin Laryš z Ústavu mezinárodních vztahů.

„Kazachstán sice oficiálně předběhl Rusko v HDP na hlavu a je zdaleka nejbohatší zemí střední Asie, ale značná část obyvatel zůstává chudá nehledě na nerostné bohatství a relativně dobré ekonomické ukazatele,“ uvedl Laryš.

Největší protestní potenciál podle něj má západní Kazachstán, kde se těží většina ropy a plynu, protože místní obyvatelé strádají nerovnou distribucí výnosů z těžby. „Jinými slovy mají vládě za zlé to, že z regionu vysává místní nerostné bohatství, aniž by se starala o blahobyt místních obyvatel,“ poznamenal.

Svobodná masmédia a zahraniční aktivisté se stali spoluviníky při rozpoutání tragédie v Kazachstánu, řekl v pátek v projevu k národu kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev.

„Tato takzvaná svobodná média a zahraniční osobnosti, které mají daleko k zájmům našeho nadnárodního lidu, hrají roli napomáhající při porušování zákona a pořádku. Bez nadsázky lze říci, že všichni tito nezodpovědní demagogové se stali spolupachateli při rozpoutání tragédie v Kazachstánu,“ řekl Tokajev.

„Více než 70 ozbrojenců, kteří zaútočili na administrativní budovy, a více než 30 lupičů bylo zadrženo v Almaty,“ uvedla stanice Chabar-24 s odvoláním na na městskou policii. Podle tamního ministerstva vnitra se všechny budovy místní správy vrátily do rukou státu a byla v nich zesílena ostraha, uvádí agentura TASS.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell se spojil s kazašským ministrem zahraničí Muchtarem Tileuberdim. V hovoru měl Borrell podle svých slov zdůraznit, že EU je připravena podpořit deeskalaci a stabilitu a že situaci bude Unie i nadále pozorně sledovat. „Je důležité, aby byla zaručena práva a bezpečnost civilistů.“ uvedl Borrell na svém twitterovém účtu.

Kazašské orgány zřídily 70 kontrolních stanovišť, která fungují 24 hodin denně po celé zemi jako opatření proti nepokojům, uvedlo v pátek v prohlášení kazašské ministerstvo vnitra.

V oblasti náměstí Republiky v Almaty podle reportéra agentury TASS pokračuje střelba. Venku na náměstí je podle něj několik mrtvých těl. V oblasti jsou také auta prošpikovaná kulkami a minimálně ve dvou z nich jsou uvnitř těla obětí nepokojů. Náměstí bylo podle reportéra během rána centrem dění, zbytek města je relativně tichý a výstřel je slyšet jen občas.

Dolní a horní komora tádžického parlamentu v pátek na společném zasedání schválily vyslání tádžických vojáků do Kazachstánu v rámci kontingentu mírových sil vojenského paktu bývalých sovětských republik.

Dění v Kazachstánu, který byl donedávna nejdůležitějším prvkem postsovětské mozaiky a loajálním spojencem Moskvy v Euroasijské hospodářské unii (EAHU), může v delší perspektivě vést k dalšímu oslabování Ruska. Události posledních dnů vyžadují analýzu příčin i vyhodnocení možných důsledků pro tuto zemi, postsovětský prostor i celý svět, píše v polském deníku Gazeta Wyborcza ruský ekonom a politolog Vladislav Inozemcev.

Střelba i nepokoje v ulicích Almaty probíhaly po celou noc. Podle ruských médií se střelba v ulicích ozývala i během dnešního rána. Demonstranti ve městě se mezitím zabarikádovali uvnitř budovy Mir TV, informovala v pátek televizní stanice Chabar-24.