Kyjev a Moskva jednají o rozhovorech, Zelenskyj se obrátil na Izrael

Páteční online přenos skončil. Od půlnoci ale situaci na Ukrajině sledujeme v novém onlinu (zde).

„O osudu Ukrajiny se rozhoduje právě teď,“ řekl ukrajinský prezident. Ruská armáda se podle něj chystá spustit totální útok.

Vedení Ukrajiny je ochotné diskutovat o neutrálním postavení státu, které požaduje ruský prezident Vladimir Putin. Podle vyjádření poradce ukrajinského prezidenta Michaila Podoljaka pro agenturu Unian se může o tomto tématu jednat v rámci rozhovorů o míru.

„Bude to především podrobný rozhovor o míru a příměří. Neutrální status s jasným balíčkem bezpečnostních záruk je variantou, která může být také na stole,“ řekl Podoljak.

Hlavní město se ruská vojska podle ukrajinského prezidenta pokusí dobýt ještě v noci z pátka na sobotu.

Francie se chystá vyslat čtyři stíhačky Mirage 2000 a 200 vojáků do Estonska jako posily pro jednotky Severoatlantické aliance v Pobaltí po ruské invazi na Ukrajinu. Paříž chce také urychlit přesun taktické skupiny 500 vojáků do Rumunska, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na Elysejský palác. V obou případech jde o reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Stanice BFMTV na svém webu uvedla, že 500 vojáků pravděpodobně s obrněnými vozidly AMX 10 a Griffons se má přesunout do Rumunska, které sousedí s Ukrajinou. A na počátku března by se dvě stovky vojáků horské pěchoty měly přemístit do Estonska, které sousedí s Ruskem a od Ukrajiny je odděleno Lotyšskem a Běloruskem.

Francouzské letectvo má posílit obranu vzdušného prostoru nad Pobaltím čtyřmi stíhačkami Mirage 2000. Brzy má také začít mise dvou stíhaček Rafale, které za podpory tankovacích letounů budou trvale létat nad Evropskou unií, dodala stanice BFMTV.

Ukrajina je připravena jednat s Ruskem. Informují o tom ruská i ukrajinská média s odvoláním na mluvčího ukrajinského prezidenta Sergeje Nikiforova.

Podle ruské agentury TASS prezident Vladimir Zelenskyj „souhlasil s návrhem“ Vladimira Putina a je připraven jednat o míru a přerušení palby.

Rusko nabízí Ukrajině diplomatická jednání v běloruském Minsku, kam je připraveno vyslat svoji delegaci. Ukrajina by podle Nikiforova preferovala, kdyby se rozhovory odehrávaly jinde, například v Izraeli.

Podle amerického deníku New York Times se Zelenskyj obrátil na izraelského premiéra Naftaliho Bennetta, aby rozhovory s Ruskem zprostředkoval. Izraelská vláda na tyto informace nereagovala.

Židovský stát by nicméně mohl být vhodným zprostředkovatelem, protože se snaží udržovat přátelské vztahy s Ukrajinou i Ruskem - i kvůli statisícům lidí, kteří se v obou zemích hlásí k židovskému původu.

Česká společnost Avast, která se zabývá kybernetickou bezpečností, dnes varovala před lidmi, kteří se snaží zneužít chaosu kolem ruské invaze na Ukrajinu k získaní kryptoměn. Podvodníci se na sociálních sítích vydávají za Ukrajince v nouzi a žádají kryptoměny, napsala firma na svém blogu.

„V posledních 48 hodinách jsme zaznamenali řadu podvodníků, kteří z lidí vylákali peníze tím, že předstírali, že jsou Ukrajinci, kteří zoufale potřebují finanční pomoc,“ varuje počítačová firma. Na pozoru by se podle firmy měli lidé mít při okamžité zmínce bitcoinu i v případě, že uživatelská jména se skládají z náhodného sledu číslic a písmen.

Avast dále informoval, že zastavuje své služby ve východoukrajinských regionech Doněck a Luhansk, které označil za „nově embargovaná území“. Ukrajina a Rusko generují dohromady asi jedno procento z celkových tržeb společnosti.

Srbsko podporuje svrchovanost a územní celistvosti Ukrajiny, ale nepřidá se k sankcím, které na Rusko uvalily Evropská unie a Spojené státy kvůli jeho agresi vůči sousední zemi.

Bělehrad se kvůli krizi kolem Ukrajiny dostal do ožehavé situace. Srbsko je kandidátskou zemí EU, a mělo by tudíž usilovat o sladění své zahraniční politiky s Bruselem. Současně ale udržuje přátelské vztahy s Moskvou, která podporuje Bělehrad v odmítání uznání nezávislosti Kosova.

„Srbsko respektuje normy mezinárodního práva,“ prohlásil podle srbských médií prezident Vučić. „Srbsko plně podporuje územní celistvost Ukrajiny (…) a považuje za chybu porušení územní celistvosti jakékoli země, tedy i Ukrajiny,“ dodal.

Nicméně podle prezidenta se „Srbsko při zvažování potřeby zavést sankce, včetně těch proti Rusku, bude řídit výlučně svými zájmy.“ „Srbsko pocítilo sankce a je názoru, že není v jeho zájmu zavádět sankce proti jakémukoli státu,“ dodal Vučić.

Vláda Spojených států se chystá uvalit sankce na ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova jako další krok reagující na útok Moskvy na Ukrajinu, potvrdila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Učinila tak jen několik hodin poté, co se na zmrazení majetku Putina a Lavrova dohodly členské země Evropské unie.

Britský premiér Boris Johnson také oznámil, že stejné opatření týkající se obstavení majetku ruského prezidenta a šéfa diplomacie začne okamžitě uplatňovat také Británie.

Ruskou agresi vůči Ukrajině lze zastavit pomocí spojeného evropského úsilí, uvedl dnes polský prezident Andrzej Duda po summitu takzvané bukurešťské devítky (B9), kterou tvoří země východního křídla NATO. Podporu Ukrajině za všechny členy uskupení vyslovil i rumunský prezident Klaus Iohannis.

Videosummit B9 se konal v týž den jako summit NATO, které oznámilo, že v reakci na ruskou agresi posiluje své východní křídlo a v případě potřeby rozmístí v Evropě další jednotky. Lídři aliančních zemí zároveň ve společném prohlášení tvrdě odsoudili ruskou invazi a označili krok ruského prezidenta Vladimira Putina za „hrozivou strategickou chybu“.

Představitelé mnoha zemí B9, jejímž členem je i Česká republika, v posledních dnech podle Dudy hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Všichni byli stejně otřeseni, proto byl dnešní summit NATO silný. Stejně jako summit bukurešťské devítky. Důrazný v tónu, prohlášeních, která jsou důležitá, protože povedou k závažným sankcím vůči Rusku a jeho lídrům,“ uvedla polská hlava státu.

„Všichni jednomyslně podporujeme Ukrajinu a moc dobře víme, kdo je tu agresor a kdo je jeho obětí,“ dodal Duda.

Prokremelský vůdce Čečenské republiky Ramzan Kadyrov nechal v Grozném shromáždit tisíce bojovníků, kteří se podle jeho slov touží zapojit v bojích na Ukrajině na ruské straně.

„Více než 12 tisíc bojovníků vyjádřilo plnou připravenost plnit úkoly jakékoli složitosti na příkaz vrchního velitele ozbrojených sil Ruské federace prezidenta Ruské federace Vladimira Putina,“ napsal Kadyrov na sociální síti VKontakte.

„Museli jsme přijmout bolestné rozhodnutí a pozastavit naše aktivity, které zahrnovaly péči o pacienty s HIV v Severodoněcku, péči o pacienty s tuberkulózou v Žytomyru a zlepšení přístupu ke zdravotní péči v Doněcku na východě Ukrajiny, kde jsme poskytovali tolik potřebnou zdravotní péči komunitám postiženým konfliktem,“ napsala organizace Lékaři bez hranic na twitteru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonoval se svým americkým protějškem Joem Bidenem, zatímco jeho země čelila druhým dnem útoku ruských jednotek na různých frontách. Podle Zelenského se rozhovor týkal „konkrétní obranné pomoci“ i zpřísňování protiruských sankcí. Některá americká média s odvoláním na své zdroje uvedla, že Washington plánuje možná ještě dnes oznámit sankce proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Dnešní telefonát prezidentů USA a Ukrajiny trval podle prohlášení Bílého domu 40 minut. Oba vrcholní představitelé se spojili i ve čtvrtek, kdy Moskva spustila ofenzívu proti Ukrajině pod záminkou ochrany rusky mluvících obyvatel a odstranění „nacistů“, jak Putin označuje demokraticky zvolenou vládu v Kyjevě.

„S prezidentem USA se právě mluvilo o posílení sankcí, konkrétní obranné pomoci a koalici proti válce,“ uvedl Zelenskyj na twitteru. „Díky Spojeným státům za silnou podporu Ukrajiny,“ dodal.

Podle několika zdrojů se v posledních několika minutách spustilo bombardování Kyjeva, převážně jeho okolí. Aktivní jsou také protiletadlové systémy.

V Charkově dopadla raketa do rezidenční oblasti. Jeden z občanů si ji šel nebojácně z blízka vyfotit.

„Včera odpoledne mi velvyslanec Perebyinis předal seznam, co potřebují. Ministerstvo obrany a Armáda ČR intenzivně pracují a návrh na poskytnutí dalšího vojenského materiálu předložím na nejbližší vládu. Ta dnešní schválila pomoc za 300 milionů,“ napsala na twitteru ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Německo v rámci posílení obrany východního křídla NATO vyšle vojáky na Slovensko. Dnes večer to v rozhovoru s televizí ZDF prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Uvedla také, že Německo pomůže Slovákům s ochranou vzdušného prostoru. Podle informací agentury DPA na Slovensku rozmístí raketový systém Patriot, který poskytuje ochranu před leteckými i raketovými údery.