Česko obnoví miliardové dotace pro Agrofert. Opírá se o utajené posudky

Když Evropská komise začala v únoru prověřovat možný střet zájmů Andreje Babiše (ANO), čeští ministerští úředníci se pokusili vyžádat si její stanovisko, zda premiér vložením Agrofertu do svěřenského fondu evropské zákony splnil. Žádost ale do Bruselu nedoputovala, protože ji někdo zarazil. Zodpovědné Ministerstvo pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) už týdny odmítá říci kdo a proč a jeho činovníci se před reportéry zapírají.

A jak se nyní ukázalo, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) mezitím bez konzultace s Evropskou unií dal razítko na to, co uvádí premiér Andrej Babiš – že české i evropské zákony splnil, od své firmy se zcela odstřihl a už není ve střetu zájmů. Agrofertu tak zemědělský fond odblokuje miliardové zemědělské dotace, které ze značné části jdou právě z peněz EU. Fond tak učinil na základě posudků komerčních advokátních kanceláří, které odmítá zveřejnit.

„V návaznosti na právní posouzení konstatuji, že svěřenský fond RSVP Trust splňuje podmínky vypořádání majetkových poměrů ve smyslu právní úpravy střetu zájmů. Na základě tohoto závěru SZIF obnovuje administraci žádostí ze skupiny Agrofert a zahajuje jejich standardní administraci podle pravidel jednotlivých dotačních programů,“ uvedl ředitel zemědělského fondu Petr Dlouhý v tiskové zprávě.

S tím, že zemědělský fond postupuje „maximálně odpovědně, transparentně, v souladu se všemi platnými právními předpisy a s péčí řádného hospodáře“. Jeho mluvčí Eva Češpiva ale Seznam Zprávám řekla, že klíčové posudky fond nezveřejní.

„Prioritou fondu je ochrana veřejných prostředků a zajištění vyplácení evropských i národních finančních prostředků výhradně tam, kde jsou splněny všechny zákonné podmínky. Volí proto obezřetný a právně podložený postup, který minimalizuje rizika pro státní rozpočet i pro Českou republiku jako členský stát Evropské unie,“ tvrdí zemědělský fond.

Někteří experti státu, kteří se problematikou zabývají, ovšem mají diametrálně odlišný názor. Seznam Zprávy získaly přímá svědectví dvou z nich. Žádají anonymitu, protože se bojí odvety Babišovy vlády. Tito odborníci označují uvolnění peněz bez dobrozdání EU za hazard s prostředky státu. Existuje totiž podle nich vysoká pravděpodobnost, že Babišovo řešení je sice v souladu s českým zákonem, ale nikoliv s evropskými paragrafy.

„Nyní reálně hrozí, že Evropská komise svěřenský fond, do něhož Andrej Babiš vložil Agrofert, dodatečně vyhodnotí jako porušení paragrafu 61 evropského finančního nařízení a odmítne dotace proplatit,“ uvedl jeden ze zdrojů blízký Ministerstvu pro místní rozvoj, které za Českou republiku s Evropskou komisí ze zákona ohledně možného Babišova střetu zájmů komunikuje.

K podobnému závěru už dříve došel i právní tým nevládní protikorupční organizace Transparency International (TI). „Pouze orgány EU mohou nezávisle vyhodnotit, zda finance poskytované z evropského rozpočtu nejsou ohroženy střetem zájmů premiéra Babiše. Ačkoliv české úřady tuto možnost měly, dosud se Evropské komise nedotázaly na kontrolu Babišova svěřenského fondu RSPV Trust. Ten je přitom klíčový pro celé posouzení, protože z jeho nastavení vyplývá, že děti Andreje Babiše budou z fondu benefitovat, což je v rozporu s unijním finančním nařízením,“ řekl pro Seznam Zprávy nyní ředitel české pobočky organizace David Kotora.

Problém by ale podle expertů dost možná neměl Agrofert, ale jen český stát. Než Evropská komise k definitivnímu stanovisku dospěje, může to trvat roky a Česko mezitím Agrofertu může poslat miliardy korun.

„Protože ale Agrofert a Andrej Babiš české zákony nejspíše splnili, není jisté, zda by následně stát mohl už vyplacené prostředky vymoci po samotném holdingu. Zaplatil by to český státní rozpočet,“ upozorňuje jeden ze státních odborníků.

Pro Evropskou komisi navíc nynější uvolnění toku miliardových dotací do Agrofertu může být překvapením. Že vůbec probíhá nějaké právní posuzování Babišova řešení střetu zájmů, Česko přiznávalo jen v původním nikdy neodeslaném draftu dopisu do Bruselu, který navrhli ministerští experti.

V půlce března ale nakonec odešla Komisi listina, v níž se píše, že soulad Babišova svěřenského fondu se zákonem stát zatím vůbec nezkoumá a začal by s tím až ve chvíli, kdy by Agrofert požádal o nějaké dotace.

Zemědělský fond už mezitím očekával posudky, na základě nichž nyní dotace Agrofertu odblokoval. Reportérům Seznam Zpráv zároveň tvrdil, že otázka konzultace s Evropskou komisí je „v tuto chvíli předčasná“.

„Primárním krokem je dokončení nezávislé právní analýzy, která posoudí soulad zvoleného řešení s evropskou legislativou včetně příslušných finančních nařízení. Na základě jejích závěrů SZIF zváží veškeré další kroky nezbytné k tomu, aby bylo rozhodnutí v souladu s platnou legislativou jak na národní, tak na evropské úrovni,“ uvedla na konci března mluvčí fondu Eva Češpiva.

Posudky zadal zemědělský fond dvěma právním kancelářím, jejichž identitu mluvčí potvrdila.

První je AK Portos, která za právní poradenství dle rámcové smlouvy dostane až osm milionů. Předchozí stanoviska Portosu, která si zemědělský fond objednal v době, kdy ho řídil Babišův nynější ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD), přitom už jednoznačně popřely české soudy, včetně Ústavního soudu. Vyzbrojen těmito posouzeními z let 2020 a 2021, která jsou označena jako „přísně interní“, ale ještě předtím vyplatil fond Agrofertu miliardy korun.

Na dotaz, proč zemědělský fond opět svěřil posudek firmě, která v minulosti radila v rozporu s pozdějšími pravomocnými soudními rozsudky, instituce do vydání textu neodpověděla. Reakci na tento i další dotazy slibuje ve čtvrtek.

Zemědělský fond si ale tentokrát sjednal ještě další kancelář Pelikán, Krofta, Kohoutek. Pod kontraktem, který firma dostala bez tendru, je podepsán její jednatel Matěj Vácha. Vácha v minulosti kombinoval post poradce politiků a lobbisty za zájmy vlivných skupin. Dnes je registrován jako lobbista technologických firem.

Jak se k důležitému posudku pro zemědělský fond jeho firma dostala, říci odmítl. „Nebudu to komentovat,“ sdělil Seznam Zprávám a odkázal se na advokátní mlčenlivost. Vácha přitom dlouhodobě spolupracuje s představiteli firmy Portos. Sedí v prezidiu neziskovky Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj společně s partnerem advokátní kanceláře Portos Janem Sůrou.

Váchova advokátní kancelář musela stanoviska, která potvrzovala názory Portosu, vyprodukovat v rekordním čase. Zatímco s Portosem poradenskou smlouvu zemědělský fond uzavřel už v lednu, s kanceláří Pelikán, Krofta, Kohoutek ji podepisoval až 13. března. A už o dva dny později dle termínu v kontraktu požadoval první dva posudky. Další pak o 14 dní později.

Jak složitou problematiku zvládla jeho firma pro zemědělský fond rozebrat tak rychle a zda to nemělo vliv na kvalitu, jednatel Vácha také komentovat nechtěl. A do vydání textu se k tomu nevyjádřil ani zemědělský fond.

Ten tak zatím nekomentoval ani to, proč ve smlouvě na posudky, za které se Váchově firmě z veřejných peněz zavázal zaplatit až 700 tisíc korun, souhlasil s ustanovením, že jsou „pouze pro jeho vnitřní účely“ a bez souhlasu advokátní kanceláře je fond nesmí nikomu poskytnout.

Zemědělský fond podmínkou souhlasu podkládá, proč posudky nedá z ruky. „Právní analýzy nemůžeme poskytnout. Jde o dokumenty zpracované advokátní kanceláří, které jsou smluvně chráněny povinností mlčenlivosti a obsahují právní posouzení vztahující se k probíhajícím správním řízením. Jejich zpřístupnění třetím osobám tedy není možné,“ tvrdí mluvčí Eva Češpiva.

Posudky firem Portos a Pelikán, Krofta, Kohoutek nyní zemědělskému fondu posloužily ještě k jednomu účelu. S jejich pomocí totiž ze stolu fond shazuje i iniciativu nyní už bývalého ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL). Ten těsně před volbami po sérii textů Seznam Zpráv oznámil, že stát bude kvůli předchozímu střetu zájmů Andreje Babiše po Agrofertu vymáhat již vyplacené dotace z let 2017 až 2021.

Následně se ale ukázalo, že zemědělský fond, který za většinu peněz zodpovídá, nezačal vymáhat ani korunu. A poté, co ministra Výborného nahradil Martin Šebestyán, který jako někdejší šéf zemědělského fondu miliardy vyplatil, většinu peněz ani vymáhat nezačne.

A to navzdory tomu, že soudy se v posledních letech opakovaně pravomocně usnesly, že na zemědělský fond se vztahuje zákon zakazující střet zájmů, a tím i vyplácení dotací firmám politiků. Typy politikům „zakázaných“ dotací zákon o střetu zájmů nijak nerozlišuje.

Zemědělský fond ale nyní na základě posudků přijal opačný výklad. „Podle výkladu zákona o střetu zájmů se předmětný zákaz vztahuje výhradně na poskytování nenárokových dotací. SZIF proto nepřistoupí ke zpětnému vymáhání nárokových evropských dotací poskytnutých v letech 2017–2021,“ uvedl zemědělský fond bez dalších podrobností.

Nárokové dotace přitom tvoří klíčovou část balíku, který se měl podle Výborného vymáhat. Exministr je vyčíslil na 4,24 miliardy korun. Zda se bude vymáhat aspoň zbytek, který tvoří národní zemědělské dotace, v nynějším oznámení fond neuvedl. Prý potřebuje další analýzy. „Cílem není činit ukvapená rozhodnutí, ale chránit veřejné finance a zajistit právní jistotu v procesu poskytování dotací,“ řekl fond.

Zemědělský fond tak opakuje názor, kterým vyplacené miliardy dříve hájil Agrofert i  premiér Andrej Babiš. A nepodepsanou analýzu v tomto duchu už na webu zveřejnilo i Ministerstvo zemědělství. Pouhý den poté, co Martina Šebestyána Babiš uvedl do funkce. Podle této konstrukce zákonodárci zamýšleli firmám politiků zakázat jen takzvané nenárokové dotace, a na nárokové by se tak opatření vztahovat nemělo a fond je vymáhat zpět nemá.

Problém ale je, že posudky kolidují se staršími oznámeními klíčových aktérů. Nynější ministr Šebestyán je jako někdejší ředitel zemědělského fondu podepsán pod analýzou z roku 2022. Tento dokument hovoří o tom, že pakliže fond připustí, že se na něj zákon o střetu zájmů vztahuje, bude to mít jasný dopad na všechny jeho dotace.

A když Šebestyána na začátku roku 2023 ve funkci ředitele fondu nahradil Petr Dlouhý, v rozhovoru pro Seznam Zprávy Agrofert varoval, že pokud se bude soudit o stamiliony, jejichž vrácení žádá Evropská unie, otevře to Pandořinu skříňku, protože soudy v rozsudcích mohou konstatovat, že se musí vrátit všechny dotace, tedy i ty nárokové.

Nynější závěry advokátních kanceláří navíc jdou i proti původní analýze firmy Portos, která loni vznikla ještě za vlády Petra Fialy (ODS). Tu zemědělský fond tají, ministerstvo tvrdilo, že ji nemá, a Andrej Babiš dokonce řekl, že neexistuje. Seznam Zprávy ji už dříve získaly.

„Zpracovatel je názoru, že se předmětné ustanovení (zákona o střetu zájmů, pozn. red.) vztahuje i na poskytování nárokových dotací,“ uvádí loňský rozbor Portosu.